ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST
Seriál – naučte děti číst
Když se mi narodila dcera, založila jsem si blog. Zrovna jsme se totiž stěhovali do zahraničí a já se potřebovala ze všeho vypsat. Z toho, že se každý den v životě naší rodiny odehrávala řada nečekaných situací, že jsme potkávali nové lidi, navštěvovali nová místa a působily na nás nejrůznější emoce. Blog mi přišel jako skvělý nápad, jak si všechny probíhající události urovnat v hlavě a – proč to nepřiznat – třeba z toho i něco mít. Chvíli jsem si myslela, že jsem v tom sama. A pak si z podobných důvodů založila blog kamarádka, která coby čerstvá máma potřebovala svou novou roli zpracovat, pochopit a podívat se na ni z nadhledu.
komunikAční epidemie
Pokud jste jako rodič aktivní na sociálních sítích, používáte vyhledávače nebo klikáte na nejrůznější články o dětech, brzy se na vás začne hrnout nepřeberné množství blogů, diskusí a skupin s tematikou mateřství, výchovy dětí a života s nimi. Jejich autoři? Rodiče. Zejména pak maminky. Rozhodně jsme tedy nebyly jediné, které se k podobnému nápadu uchýlily. Naopak – nakonec to vypadalo, jako bychom se s mateřstvím ocitly uprostřed nějaké komunikační epidemie.
Že se nejedná jenom o pocit, potvrzují i odborníci. „Počty blogujících maminek jednoznačně rostou a zároveň přibývá těch, které tvoří opravdu kvalitní blogy,“vysvětluje Michaela Derynková, organizátorka ankety Czech Blog Awards – Blogerka roku. Vyšší podíl mateřských blogů na českém internetu zaznamenala i Michaela Červená, zakladatelka soutěže MAMABlog roku, která změnu vidí také ve sdružování blogerek a snaze o propagaci, třeba pomocí facebookových skupin nebo placených postů. Mnohé blogerky se přesunují do další kategorie – už jen nepíší, ale točí i videa. „Na YouTube můžete najít kanály vlogujících matek s desítkami tisíc odběratelů. Mezi nimi se objevují známé tváře jako například Jitka Boho nebo Kateřina Kristelová,“doplňuje Andrea Hurychová, expertka na YouTube z agentury WeDigital.
A o čem matky na internetu nejčastěji píší? Michaela Červená je rozdělila do tří kategorií. Tvořilky neboli ženy, které pro děti vaří a vyrábí. Zážitkářky a požitkářky informující o tom, kde byly o víkendu, co snídají v hipsterském bistru a podobně. A testovačky, které zkoušejí nejrůznější produkty. Přičemž všechny kategorie se samozřejmě prolínají. Nejedná se tedy pouze o psaní, ale o celou paletu nejrůznějších komunikačních aktivit.
Že by v sobě ženy na rodičovské najednou houfně objevily „umělecké střevo“? Anebo jsou ve svých rolích prostě jen ztracené, potřebují se ze všeho vypsat, k čemuž internet poskytuje vynikající příležitost?
BiologiCkÁ potřeBA sdílení
Profesor Zbyněk Vybíral, expert na psychologii komunikace, s myšlenkou o takzvané masové terapii souhlasí. „Mnoho z nás se v životě nějak ‚léčí‘, pomáhá si. Proč ne psaním?“Nabízí se však další myšlenka. Pokud se my, dnešní matky, potřebujeme hromadně „léčit“psaním (nebo natáčením), co to potom vypovídá o vztahu společnosti k mateřství? Třeba jsou tyto aktivity důsledkem mnohem závažnějších společenských změn. Možná nejsou mladé ženy na mateřství připraveny nebo necítí dostatečnou oporu…
„Potřeba věnovat se vedle péče o dítě něčemu dalšímu je úplně přirozená. Naše babičky a prababičky rodičovskou dovolenou neměly, chodily s miminky třeba na pole, a tak neztrácely sociální kontakt. Je normální, že matkám, které zůstanou v domácnosti, chybí,“myslí si Tereza, autorka blogu Madame Coquette. Její kolegyně Alice z blogu Mámou stylově k tomu dodává, že matky mají v dnešní době extrémně těžkou úlohu. Kdysi se o děti staraly všechny ženy v rodině, máme to biologic-