Kočkův byznys s bolševníkem
Vojtěch Srnka, Lukáš Valášek reportéři MF DNES
PRAHA Europoslanec Pavel Poc z ČSSD v roce 2013 pomohl získat Karlovarskému kraji evropskou dotaci téměř 80 milionů korun na mýcení bolševníku. Zakázky na boj s agresivním plevelem potom rozdělovala krajská agentura, kterou vede Pocova žena Lenka.
A jak nyní zjistila MF DNES, 26 milionů putovalo do firmy Prostor, který vlastní syn dlouholetého pořadatele matějské pouti Jan Kočka, jehož rodina má tradičně velmi blízko k sociální demokracii.
V minulosti stejná firma získala třeba i lukrativní zakázku na úklid pražských ulic. Známý je však především díky tragické události z roku 2008. Po křtu knihy tehdejšího předsedy ČSSD Jiřího Paroubka zastřelil hoteliér Bohumír Ďuričko Kočkova bratra Václava. Pavel Poc jakýkoliv střet zájmů vylučuje. „Kdo zakázku vysoutěžil, jsem vůbec nesledoval,“uvedl.
Likvidace takzvaných nepůvodních invazivních druhů, mezi něž patří i bolševník, se může stát dobrým byznysem v celém Česku. Ministerstvo životního prostředí sestavuje seznam druhů, které by měly z české krajiny zmizet. Záměr však odmítají statisíce myslivců, včelařů či rybářů.
SLukáš Valášek Vojtěch Srnka
ociálnědemokratický europoslanec Pavel Poc se rozhodl pomoci svému Karlovarskému kraji v boji s nebezpečnou a agresivně rostoucí rostlinou zvanou bolševník velkolepý. V roce 2013 proto v Bruselu přispěl k tomu, aby kraj dostal více než 70 milionů korun. Ty potom v Česku rozdělovala krajská agentura vedená Pocovou manželkou. Přes ni třetina z těchto peněz doputovala do firmy Prostor. V jejím čele stojí Jan Kočka, syn vlivného pražského sociálního demokrata Václava Kočky.
„Veřejná zakázka byla rozdělena celkem na 29 částí. Smlouvy byly uzavřeny se šesti subjekty,“uvedla mluvčí Karlovarského kraje Jana Pavlíková s tím, že rozhodujícím faktorem byla cena. Kromě firmy pražského Jana Kočky v nich byla nejúspěšnější ještě firma KHL-EKO patřící chomutovskému hokejovému bossovi Jaroslavu Veverkovi. Europoslanec Poc jakýkoliv střet zájmů vylučuje. „Kdo zakázku vysoutěžil, jsem vůbec nesledoval. Je mi to upřímně jedno,“řekl. Jediné, o co se postaral, podle něj bylo, aby se do záležitosti nezapojovala firma Zahradní a parková, kterou sám vlastní. „Je to veřejná zakázka, na kterou má vliv úplně někdo jiný,“dodal Poc.
Pokuty za rostoucí bolševník
Samo vedení Karlovarského kraje si sice projekt chválí – bolševníku se povedlo na nějakou dobu téměř zbavit, jenže agresivní rostlina začala růst znovu a kraj musí stav území udržet do roku 2025. Jinak hrozí, že bude muset evropské peníze vracet. Postarat se o to však musí majitelé pozemků, kteří na to mohou využívat další dotace z kraje. Pokud se nepostarají, mohou dostat pokutu.
„Představy, že budeme tři roky sekat bolševník a on zajde, se ukázaly jako mylné. Je ho sice méně, ale v momentu, kdy přestaneme sekat, vrátí se v původním rozsahu. Jen teď musíme pokračovat pod pohrůžkami úřadů,“vypráví Petr Potůček z Kynžvartu, který se jako místní zemědělec boji s bolševníkem věnuje mnoho let.
„Největším problémem je zajištění udržitelnosti projektu. Během prvních dvou let jsme se setkali s tím, že velká většina vlastníků pozemků vůbec neví, kde se jejich pozemky nacházejí, nebo dokonce že je vůbec vlastní,“popsal jeden z problémů dosavadní místostarosta Mariánských Lázní a nynější první náměstek karlovarské hejtmanky Martin Hurajčík (ANO). Jen v jeho okrese se už pokuty udělené majitelům půdy od ukončení projektu pohybují okolo čtvrt milionu korun.
Povinnost likvidovat obnovující se rostlinu některé majitele vedla dokonce k tomu, že se pozemků zbavili. „Pohrůžka pokuty, pokud nebudu rostlinu sám likvidovat, mě opravdu odradila,“říká jeden bývalý majitel zdejších pozemků o rozloze necelých sto hektarů, které loni prodal. To prý původně moc nechtěl, ale pokuty jeho rozhodování uspíšily.
Europoslanec mezitím proti takzvaným nepůvodním druhům bojuje dál. Nejen proti bolševníku. Byl hlavním zpravodajem legislativy k takzvaným invazním nepůvodním druhům. EU pak stanovila seznam 37 živočichů a rostlin, které na území členských států nesmějí. Podle něj proto celníci už půl roku kontrolují, zda lidé nevozí některé exotické živočichy. Členské státy se postaraly o to, že třeba český bolševník na evropském seznamu není. Poc přitom podle svých slov doufá, že tam přibude letos.
U nás se však nápadu chytilo ministerstvo životního prostředí, které připravuje vlastní seznam nechtěných druhů. Kdo živočicha nebo rostlinu ze „seznamu smrti“bude mít na svém pozemku, bude ho muset dle připravovaného zákona pod hrozbou pokuty likvidovat.
Záměr, který doteď v Česku nemá obdoby, nicméně vyvolal odpor zemědělců, rybářů, zahrádkářů i včelařů. Na veřejnost se totiž dostala pouze taková verze seznamu, která obsahovala i druhy, které jsou v Česku dnes běžné. A tak začala mela navzdory tomu, že samo ministerstvo se od verze distancovalo. „Chtějí na seznam dát akát. Akátový med je král mezi medy, ročně se ho v Česku vyprodukuje 1 500 tun, což je 15 procent produkce. Akát se do Evropy dostal v roce 1710 a hraje roli například i při zpevňování svahů,“konstatovala například předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Nový byznys na obzoru
Rybářům se zase nelíbí možná byrokracie. „Řada druhů ryb se u nás chová sto a více let. Není to žádná partyzánština. Řídíme se při jejich nasazování regulemi schválenými ministerstvem zemědělství. Podle nového zákona bychom museli žádat o povolení ještě příslušnou obec či kraj. Lidi ani prostředky na takové papírování nemáme,“říká Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.
A myslivci zase upozorňují na to, že národní seznam má nakročeno stát se obchodem, který Karlovarský kraj hravě trumfne. „Půjde o mohutný byznys za monitoring či rovnou jejich likvidaci,“konstatoval Bohumil Straka (TOP 09) z Českomoravské myslivecké jednoty.
Uklidňovat se je snaží ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten odmítá, že by se na seznam měly dostat běžné druhy. „Co víme, že tam bude jistě, je křídlatka a bolševník. Další položky bychom tam zařadili až po diskusi v odborné veřejnosti. Určitě mohu zaručit, že se na seznam nedostane pstruh ani akát,“slibuje.
Ministerstvo plánuje dostat zákon do vlády v březnu.