Rusko nesmí pořádat MS v biatlonu
Tjumeni bude odebráno biatlonové mistrovství světa. Nicméně Rusové ústup z pozic odmítají
Vyhraná bitva. Tak hodnotí včerejší výsledek jednání Mezinárodní biatlonové unie IBU ti, kteří v prosinci vytáhli do boje proti organizovanému ruskému dopingu – s českými prapory v čele této armády.
V kauze Tjumeň dosáhli verdiktu, o nějž tvrdě usilovali. Přesto, že je zabalen do složitější formulace.
Ano, ruská Tjumeň přijde o mistrovství světa 2021. Otázka zní, zda dobrovolně, či „násilím“.
Už dopolední exekutiva IBU totiž ve Fieberbrunnu rozhodla, že pokud se Rusko do 24. února šampionátu samo nevzdá, bude mu ze strany IBU odebrán a loňské volby budou vyhlášeny za neplatné.
Důvody, proč byla Rusům ponechána tato zdánlivě zbytečná průrva na opuštění dobytých pozic, jsou ryze politické. Ruská biatlonová federace – v zákulisí stále mocná – tak dostala možnost zachovat si aspoň navenek tvář. Možná by ji potom prezident IBU Besseberg dokonce pochválil za pozitivní zvrat v přístupu k boji proti dopingu.
Mimořádnému kongresu IBU, jenž se konal hned poté, předestřela exekutiva své rozhodnutí jako hotovou věc. Kongres ho přesto mohl zvrátit, o což se ruská delegace i pokusila. Jenže na podporu svého návrhu, aby kongres hlasoval o zachování mistrovství světa v Tjumeni, získali Rusové jen 13 ze 46 přítomných zemí, tudíž příliš málo.
Vzápětí tedy delegáti země, jejíž pýcha byla tvrdě zasažena, oznámili, že mistrovství nevrátí a obrátí se na soud. Odmítli nabízený ústup. V případném soudním sporu by ale neměli mít velké šance na úspěch.
Za zavřenými dveřmi a v napjaté atmosféře kongres současně hlasoval o návrhu sportovců na zpřísnění antidopingových pravidel. Přijaté řešení je však zatím jen částečné.
Snaha 156 biatlonistů a 54 koučů z 25 zemí o uzákonění osmiletých trestů za doping byla předem odsouzena k nezdaru, jelikož takové rozhodnutí nespadá do pravomoce IBU, nýbrž Světové antidopingové agentury WADA. Od příští sezony naopak mají národní federace platit za doping svých sportovců vyšší finanční pokuty. Speciální komise IBU vypracuje jejich sazebník.
Nejvyšší představitelé IBU se každopádně před středeční bitvou ocitli pod tlakem, který si ještě nedávno neuměli ani představit. Frontální tažení proti ruským podvodům, u jehož zrodu stáli Češi, našlo podporu v národních federacích, v mohutné antidopingové petici závodníků, v médiích. Navíc dorazil do centrály IBU a k delegátům poněkud rozhořčený dopis od generálního sekretáře WADA Niggliho.
WADA totiž již loni označila Ruskou antidopingovou agenturu za neslučitelnou se Světovým antidopingovým kodexem. Podle bodu 20.3.11 tohoto kodexu je odpovědností mezinárodních sportovních federací „učinit vše možné, aby mistrovství světa přidělovaly pouze do zemí, které naplňují požadavky tohoto kodexu“. Jelikož na šampionát
kandidovaly i Slovinsko a Česko, a přesto byl přiřknut Tjumeni, požadovala WADA od IBU zdůvodnění, „proč neudělala vše možné, aby Tjumeni mistrovství nepřidělila“.
Takové vysvětlení generalita IBU poskytnout nemohla. Vždyť její šéf Besseberg v září na kongresu v Kišiněvě při slavnostní večeři dokonce sám vyzval k podpoře Ruska.
„Už tehdy jsme na tento rozpor poukázali,“říká šéf českého svazu Jiří Hamza. „Kandidatura Tjumeně nikdy neměla být připuštěna. Nyní se to ukázalo v plné nahotě.“
Po měsících planých pokusů „vymluvit se“ze své fatální chyby snad už i Anders Besseberg pochopil, jak moc překročil své pravomoce.
Biatlonový svět (až na výjimky) si den před zahájením mistrovství světa díky verdiktu o Tjumeni oddechl. Teď se, doufejme, začne mnohem víc mluvit o závodech než o politice.
Důležitá bitva byla vyhrána. „Ale válka bude dlouhá,“tuší Hamza. Je přesvědčen, že ti, kteří v ní byli poraženi, se v první řadě Čechům pokusí v budoucnosti pomstít.