Církev gurua Járy odmítli uznat. Stejně i Pivní církev
Ubrzké snídaně v jedné z pražských kaváren sedí šestadvacetiletý muž. V pečlivě upraveném obleku vypráví o nevládní organizaci, která se v posledních dvou letech stala překvapivě vlivným hráčem na české politické scéně.
Mluví pomalu, váží každé slovo, sebevědomím přesto nešetří. „Kdybychom tady seděli před rokem, nedovolil bych si říct, že to takto dopadne,“zmiňuje Jakub Janda poslední a dosud nejviditelnější úspěch Evropských hodnot, think-tanku (česky by se dalo říct „myšlenkového centra“), v němž působí jako zástupce ředitele.
Evropské hodnoty se před více než rokem zaměřily na fenomén dezinformačních kampaní na internetu a letos pod ministerstvem vnitra vzniklo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Na podobu jednoho z odborů, jenž má dezinformace vyvracet, měl jako externí konzultant vliv i sám Jakub Janda.
Jedním z důvodů, proč se organizaci podařilo dosáhnout takového vlivu, je pozornost, již jejím analýzám věnují média. V posledních letech se zvýšila o řád, podobně jako finanční příjmy organizace.
V roce 2016 se think-tanku podle Jakuba Jandy povedlo překonat hranici tisícovky zmínek v českých i mezinárodních médiích. To je skoro dvakrát více než o rok dříve a čtrnáctkrát víc než v roce 2013.
Loni v létě se zástupci organizace v Českém rozhlase dokonce objevovali tak často, že si ředitel rádia nechal udělat zvláštní posudek, zda to jeho podřízení s Jandou a spol. nepřehánějí. Podobný počet zmínek o této nevládní organizaci padl podle její výroční zprávy také v České televizi.
Když se naštvou akademici
Do médií se Evropské hodnoty dostávají především díky studiím, které připravují. „Mají zajímavý obsah a politickou relevanci,“chválí je Jakub Janda. V poslední době se však právě ony staly předmětem kritiky akademiků za to, že jejich výsledky ovlivňuje ideologie think-tanku.
„Často je vydávají za expertní studie, ačkoli je zpracovali lidé, kteří nemají kapacitu k tomu je zpracovávat,“říká Dagmar Rychnovská, která vyučuje na Institutu politologických
Ministerstvo kultury (MK) před pár dny zamítlo žádost o registraci samozvané církve Cesta Guru Járy. Stoupenci Jaroslava Dobeše (alias gurua Járy), který byl odsouzen za znásilnění žen během obřadu a teď čeká ve filipínském vězení na vydání do Česka, podle úředníků mimo jiné podváděli se seznamy údajných věřících.
Těch mají přitom žadatelé sehnat minimálně tři sta, aby splnili jednu z podmínek registrace.
Akademici kritizují například metody práce na výzkumném projektu, jehož výstupem byly scénáře předpovídající politicko-bezpečnostní vývoj v Evropě v následujících třech letech. Think-tank jim přisoudil pravděpodobnost v procentech.
„Tvorba scénářů se v politice správně nedělá tak, že se přesně řekne, na kolik procent se stane toto, ale na základě ukazatelů a dat se připraví cesty, kudy by se vývoj mohl ubírat,“vysvětluje Michal Smetana.
„Vezměte si například americké volby. Kdo krátce před nimi předvídal, že se Donald Trump stane prezidentem? Skoro nikdo. A pak si představte, že by se mělo předvídat na tři roky,“doplňuje Rychnovská s tím, že roli mohou hrát i tisíce faktorů.
„Celou polemiku bohužel nemůžeme považovat za seriózní a upřímnou snahu o navázání konstruktivního dialogu, ač pro nás byla podnětem pro revizi našich interních recenzních a publikačních postupů,“reaguje ředitel Evropských hodnot Radko Hokovský.
Podle Michala Smetany je think-tank v paradoxní situaci, kdy kritizuje něco, co ve finále sám dělá. Tedy že jeho výzkumy jsou ovlivněny ideologií. Výstupy navíc dle jeho slov využívají politici k prosazování vlastní agendy. To se ukázalo například v debatě o potřebě vyvracení dezinformací na internetu. Jeho zastánci se často opírali o – akademiky rovněž kritizovanou –
„Byly tam podvody v podpisech a dalších věcech, vedle toho třeba nesmí být hlavní činnost církve výdělečná a oni ji mají výdělečnou. Je toho hodně,“upřesňuje ředitelka odboru církví MK Pavla Bendová.
Dvě desítky neúspěšných církví
Cesta Guru Járy není jedinou „církví,“která v nedávné době u ministerstva neuspěla. Na konci minulého roku dopadl stejně řád Lvi kulatého stolu či Konopná církev, která spojila svou existenci se snahou o legalizaci pěstování konopí.
Ministerstvo každý rok eviduje zhruba pět žádostí o registraci. Přitom například zkoumá, zdali nejsou náboženská společenství nějak nebezpečná či nenesou znaky sekty. Od roku 2002 některou z podmínek nesplnilo celkem devatenáct církví. Mezi nimi jmenovitě třeba Pivní církev, Česká ortodoxní církev nebo řád Strážců koruny a meče krále železného a zlatého.
Falešní věřící
Přitom právě falšování podpisů a seznamů údajných věřících patří mezi nejčastější důvody, proč úředníci žádost zamítli. „Při shromažďování osobních údajů a podpisů na podpisové archy docházelo ke zneužití
Pro srovnání – podobně zaměřená Asociace pro mezinárodní otázky disponovala v roce 2015 více než deseti miliony, ale dosáhla jen asi 350 zmínek v médiích. To bylo přibližně o 200 zmínek méně než měly osobních údajů. Buď se uvedení lidé na archy sami vůbec nepodepsali, a došlo tak k falšování, nebo sice podepsali, ale za jiným účelem, než který jim byl tvrzen,“vysvětluje Bendová.
Jinými slovy – nepozorný člověk mohl někde osobně podepsat jakousi „petici“například k podpoře léčitelů či náboženské svobody, aniž tušil, že se tím přidává do skupiny věřících nějaké církve.
Nenávist vůči druhým
Dalším velmi častým důvodem, proč přísný státní aparát církev odmítl zaregistrovat, je zjištění úředníků, v témže roce Evropské hodnoty. Zatímco v letech 2011 a 2012 byla hlavním finančním zdrojem Evropských hodnot nadace Konrada Adenauera spjatá s německou politickou stranou CDU nynější kancléřky Angely Merkelové, v dalších letech se hlavním zdrojem staly instituce EU a Liga lidských práv.
V roce 2015 navíc organizace své finance získala také od firem a společností, mezi nimiž lze nalézt dvousettisícový dar od Škody Transportation vlastněné neprůhlednou firmou z daňového ráje na Kypru.
Deset tisíc přispěla organizaci také Česká zbrojovka. policie či expertů na religionistiku, že náboženské společenství nějakým způsobem rozněcuje nenávist a nesnášenlivost vůči jiným názorům nebo jiným církvím.
Do této kategorie spadají nenávistné projevy například vůči lidem odlišného náboženského vyznání, jiné národnosti, barvě pleti či sexuální orientace.
„Projevy mohou být jak ústní při obřadech, na akcích pořádaných církví a veřejných shromážděních, tak písemně zanesené v jejich knihách, brožurách, propagačních materiálech a velmi často na internetu,“dodává Bendová.
Nově vznikající církve podle ministerských úředníků troskotají hlavně na falešných stoupencích a nenávisti ke svému okolí