Justice, otloukánek politiků
Usoudu nemohou vyhrát obě strany, a tak polovina účastníků řízení bude vždy nespokojena. To však nic nemění na tom, že justice představuje nejlépe fungující státní instituci v Česku. Ve většině případů, i když někdy klopotně a zvolna, se dobere k rozhodnutí ladícímu s obecným vnímáním spravedlnosti.
Oproti soudnímu systému se legislativní proces v parlamentu žádnou vyšší logikou neřídí. V jednom kotli se míchají vládní předlohy zákonů, lidová tvořivost 281 zákonodárců a návrhy lobbistů. Výsledek vypadá, jako když pejsek s kočičkou vařili dort. Ale to je demokracie.
Politiky nezajímá, jak justice skutečně funguje. Myslí si, že ji znají skrze divoké internetové diskuse exekuovaných voličů či skrze historky svých advokátů. Nezávislí soudci však představují jedinou autoritou, před kterou i politici musí sklonit hlavy. A to je pro ně nesnesitelné. Proto vítají sebemenší příležitost, jak justici před veřejností oslabit. Miloš Zeman dehonestoval soudkyni po prohře ve sporu o existenci bájného článku Ferdinanda Peroutky „Hitler je gentleman“. ČSSD vydávala rozhodnutí soudu ve sporu se Zdeňkem Altnerem div ne za spiknutí. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán klidně útočí na vlastní resort slovy o „exekutorské či insolvenční mafii“.
Z těchto příčin každý zásah politiků do chodu justice probíhá podle zásad „o ní bez ní“a „pozor na náš zpytavý zrak a trestající paži“. Nejlépe, když se pod rouškou „reforem“justice stává vnímavější k tzv. politickým souvislostem.
Z průběhu žalob proti státu podaných v souvislosti s průtahy řízení je však zřejmé, že ministerstvo spravedlnosti nezajímají propastné rozdíly v délce řízení u jednotlivých okresních soudů a nijak je nepomáhá řešit. V roce 2015 spory v civilní oblasti trvaly v Brně 783 dnů, v Chomutově 720 dnů, v Břeclavi 571 dnů. Pikantní je, že mapu soudních průtahů nepublikuje server ministerstva spravedlnosti, ale soukromý web. Měřítkem úspěšnosti je počet rozsudků potvrzených odvolací instancí a rychlost řízení. Tato čísla, stejně jako počet gólů a asistencí v NHL, nejde politicky „okecat“.
Ministerstvo spravedlnosti by si proto kvůli výše zmíněným číslům mělo najít čas na organizační řízení justice a její posouvání k větší rychlosti a efektivitě.