Trik: skryté školné na ZŠ až 70 tisíc
Školy si nechají platit za lepší výuku jazyků
PRAHA Vybírat peníze za to, že dítě chodí ve veřejné škole do třídy s rozšířenou výukou angličtiny, je proti zákonu, konstatovala už před časem Česká školní inspekce. Přesto se to děje. Po výtkách školní inspekce se ale školy naučily účtovat rodičům platby za lepší angličtinu skrytě.
A minimálně v Praze už rodiče považují více či méně za samozřejmost, že když chtějí, aby se jejich dítě naučilo ve škole anglicky, musí za to zaplatit. Cena za bilingvní výuku je může stát i 70 tisíc ročně.
Problém je v tom, že nediskutují o kladech a záporech výuky angličtiny na soukromých, ale na veřejných základních školách. Tedy tam, kde by se každé dítě mělo vzdělávat zdarma a kde by měly všechny děti mít stejné možnosti a přístup ke vzdělání. Bez ohledu na to, kolik jejich rodiče mohou do vzdělání svých dětí investovat.
Učí zdarma, učí špatně
Obavy rodičů z toho, že škola nedokáže děti jazykově vybavit, i jejich ochota platit až desetitisícové částky na „nadstandard“, vysílají nepříjemný signál o kvalitě běžné výuky. „Děti se po dvanácti letech výuky angličtiny ve škole dostanou jen na úroveň B1, to je velký problém,“potvrzuje jejich obavy ředitelka jazykové školy Akcent Radmila Procházková.
Ministerstvo školství o potížích ví a připravuje novou koncepci jazykové výuky. Na konci ledna náměstek ministryně informoval školský výbor Sněmovny, že má sice zpoždění, ale že se na ní pracuje. „Probíhá diskuse o tom, co a v jaké formě pomůže jazykovému vzdělávání nejen na základních školách,“říká mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.
Školám bilingvní třídy zvedají prestiž a zájem je tak velký, že se ze zájemců o umístění do třídy losuje. Problém je ve chvíli, kdy se platby zadrhnou. Pak školní inspekci chodí stížnosti na to, že škola chce za umístění dítěte v bilingvní třídě peníze. „Za minulý školní rok evidujeme v Praze tři případy takových škol, jinde než v Praze jsme na tento problém nenarazili,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Jenže školy se poučily. Peníze teď nepožadují otevřeně, ale například formou darů Sdružení rodičů a přátel školy nebo platbami za odpolední kroužky.
Čtěte na str. 3
Ve veřejné škole mají mít všechny děti nárok na stejný přístup ke vzdělání zdarma. Česká školní inspekce tvrdí, že to tak vždy není. Jsou veřejné základní školy, kde rodiče platí i desítky tisíc korun ročně.
Před dvěma lety to ještě školy dělaly otevřeně. Za nadstandard například v podobě rodilých mluvčích ve třídách s rozšířenou výukou jazyků. Po výtkách ze strany školní inspekce se naučily fungovat alespoň formálně v mezích zákona.
Česká školní inspekce v loňském roce však řešila tři stížnosti rodičů na to, že po nich základní škola chce za „lepší“angličtinu zaplatit. To v praxi znamená 40 procent výuky v angličtině.
Přímou souvislost mezi platbou od rodičů a zařazením dítěte do anglické třídy se inspektorům podařilo prokázat jen v jednom případě. Na Základní škole Bílá v Praze 6 rodiče bilingvních žáků na prvním stupni platili prostřednictvím daru sdružení rodičů a přátel školy.
Jeden z rodičů si tu stěžoval na nejasnosti v platbách.
Na ostatních dvou školách, kde si rodiče v loňském roce na zpoplatnění výuky na veřejné škole stěžovali, se formálně platí 70 tisíc ročně za osm hodin odpoledních kroužků.
„Kroužek je nepovinný, ale z bilingvní třídy jej navštěvují všechny děti. Přímou vazbu na školní vzdělávací program se nám prokázat nepodařilo,“konstatuje Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora. Platby od rodičů v této škole jdou přímo neziskové organizaci PED Academy, která základním školám zajištění výuky v cizím jazyce nabízí.
Pro srovnání: průměrná cena půlročního kurzu se dvěma hodinami výuky týdně v renomovaných pražských jazykových školách se přitom pohybuje mezi 2 a 3 tisíci korunami.
S nejlepšími úmysly
Anglickojazyčné třídy jsou pro školy prestižní záležitost, která k nim přitahuje děti vzdělaných rodičů ze střední třídy. Pro ty je to přijatelný kompromis. Na řádově vyšší školné na soukromé škole s mezinárodním programem řada z nich prostředky nemá nebo je od této cesty odrazuje, že by své dítě tímto rozhodnutím vydělili z českého vzdělávacího systému. Jenže k běžné výuce na základních školách mají řadu výhrad. Po třídách s rozšířenou výukou jazyků je proto obrovská poptávka. „Ze zájemců losujeme,“říká ředitel Základní školy Strossmayerovo náměstí František Rada. Jeho škola je právě jednou ze tří, která se ocitla v hledáčku inspektorů. Většina základek, které cizojazyčný program nabízejí, včetně této, má mezi rodiči z okolí velmi dobrou pověst. I přes 69 tisíc korun za „odpolední kurzy“. Ministerstvo školství bilingvní výuku na školách podporuje. „Celkem evidujeme 62 základních škol s povolenou výukou některých předmětů v cizím jazyce. Trend je mírně rostoucí,“říká tisková mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová. Školám, které se tímto směrem vydaly, ale na výuku s rodilými mluvčími a v cizím jazyce nedává peníze navíc. A kvalifikovaným rodilým mluvčím tabulkové platy českých učitelů nestačí.
Dar musí zůstat darem
V podobné situaci nejsou jen školy s rozšířenou výukou jazyků, náklady navíc z prostředků od rodičů pokrývají platit desetitisíce například i školy s alternativním přístupem. „Měsíčně platíme 1 500 korun,“říká maminka žáka pražské Základní školy Montessori Na Beránku.
Podle Andryse to problém není, pokud s tímto příspěvkem škola opravdu zachází jako s darem. „Rodič si darem nekupuje lepší službu pro své dítě, dar škola musí použít pro všechny děti. Nemůže to být tak, že když rodič nezaplatí, je dítě přeřazeno do jiné třídy nebo je mu doporučeno, aby přešlo na jinou školu,“upozorňuje na limity tohoto přístupu Andrys. Dar škole musí být také pro školu využit.
Když už škola bilingvní program nabízí, mají na něj nárok všechny děti, které se do školy zapisují. Tedy i ty, jejichž rodiče na platby nemají. Výběr se do těchto tříd dělat může, ale ne podle finančních možností rodiny, nýbrž například na základě studijních předpokladů dítěte.
Přeřadit dítě do jiné třídy, protože se finanční situace rodiny změnila a rodič si nadále nemůže dovolit škole na „lepší“výuku přispívat? „To nejde, to je jednoznačné porušení zákona,“dodává náměstek ústředního školního
inspektora Andrys.
Celkem evidujeme 62 základních škol s povolenou výukou některých předmětů v cizím jazyce.