Přehled: kteří poslanci pracují a kteří jsou líní

Mezi dvěma stovkami členů dolní komory parlamentu se najdou i tací, kteří za tři a půl roku před zbytkem svých kolegů promluvili pouze dvakrát. Vyplývá to z přehledu aktivity všech poslanců, který si MF DNES připravila.

Inspirací se jí stal plán hnutí ANO, které si své kandidátky plánuje sestavit klasickým firemním způsobem. „Máme na to tabulky. Do práce by se chodit mělo,“řekl šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek.

Dostupné průzkumy předpovídají hnutí ANO, že by v příští Sněmovně mohlo zasednout v ještě silnější sestavě než nyní. Přesto je řada poslanců nervózní. Tabulky zachycující jejich aktivitu totiž mohou podle zdroje z vedení hnutí připravit o místo na příštích kandidátkách až polovinu z nich.

Z dat dostupných na webu Sněmovny zahrnula MF DNES do svého žebříčku podíl poslanců na vzniku zákonů, četnost jejich řečnění na plénu a také účast při hlasování. Celková aktivita zákonodárců z hnutí se sloganem „nejsme jako politici, makáme“je podle něj oproti ostatním lehce podprůměrná.

Dvě vystoupení za tři a půl roku

Co dohánět má například Karel Tureček, který k ANO přeběhl z TOP 09. Za celé volební období na plénu Sněmovny totiž promluvil jen dvakrát. Od loňska, kdy nastoupil do ANO a přišel o post místopředsedy zemědělského výboru, už dokonce vůbec. „Mluvím hlavně na výboru. Tam to podle mě má větší smysl,“vysvětluje poslanec.

Počet vystoupení na plénu se u většiny poslanců počítá na desítky, ale takoví jako Tureček se najdou i u koaliční ČSSD. Pouze dvakrát vystoupil také Lubomír Toufar. „Když vidím, jak se tam kecají nesmysly, tak k tomu nehodlám přispívat,“říká s tím, že se snaží alespoň ve výborech. Toufar se však o své místo tolik bát nemusí. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák přiznal, že ČSSD sleduje pouze účast na hlasování, která v případě Toufara dosahuje 94 procent.

„Hlasování je hlavní prací poslance. Pokud má někdo malou účast, je třeba se ptát proč,“uvedl Sklenák. Navíc u sociálních demokratů bude mít tabulka minimální vliv – poputuje jen pro informaci do krajů, kde by si kandidátky měli sestavovat sami.

Poslanci Matěji Fichtnerovi není jednoduché se dovolat. Je sice jedním ze tří členů Sněmovny, kterým se v roce 2015 podařilo na doraz vyčerpat pětitisícový měsíční limit náhrad na telefon, ale číslo, které na něj poskytlo samotné hnutí, se hlásí jako neexistující. Vypnutý v úterý i včera byl také telefon v jeho regionální poslanecké kanceláři.

Valné to navíc není ani s poslancovou aktivitou ve Sněmovně. Chyběl na 45 procentech hlasování, a jak propočítala MF DNES, patří také mezi pětici poslanců hnutí s nejnižším počtem předložených zákonů.

Přitom právě statistika sněmovní aktivity se stane zásadním kritériem pro to, zda budou v podzimních parlamentních volbách dosavadní poslanci hnutí ANO pokračovat. Podle šéfa poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka bude vedení sledovat nejen účast poslanců na hlasování, ale i ve výborech či na zasedání poslaneckého klubu. Srovnávání začne po únorové volbě nového vedení strany, jemuž nakonec bude při sestavování kandidátek patřit hlavní slovo.

„Budeme ale samozřejmě konzultovat s regiony, jak poslanci pracují doma,“konstatoval Faltýnek. O jménech konkrétních poslanců, kteří mají své další působení nahnuté, se přitom zatím mluvit zdráhá.

Ohrožené kusy hnutí

MF DNES provedla srovnání aktivity všech dvou set poslanců ve Sněmovně. A krom Fichtnera, který kromě parlamentu působí jako místostarosta Prahy 8 a je také předsedou dozorčí rady Pražské plynárenské, bude mít nejspíš potíže třeba i vsetínský neurolog Pavel Volčík (ANO).

Ve Sněmovně ho za tři a půl roku kolegové mohli slyšet mluvit jen třikrát. „Jsem povoláním neurolog. K většině probíraných věcí nemám moc co říct,“konstatoval Volčík, který zase na druhou stranu má jednu z nejvyšších účastí.

Aktivitou se zatím neblýskl ani Karel Tureček, který za celé volební období před kolegy a kamerami promluvil jen dvakrát a v třetině případů u hlasování vůbec nebyl. Nejméně zákonů ze všech poslanců hnutí předložil Pavel Šrámek. K méně aktivním patří také poslanec Pavel Plzák.

Poctiví a neaktivní komunisté

Nejnižší účast ze všech poslanců napříč stranami mají členové vlády. Za absenci na zasedání Sněmovny, která kvůli tomu dokonce už i přerušovala zasedání, je tepe opozice. Rekordmanem v tomto směru je Lubomír Zaorálek (ČSSD), který však jako ministr zahraničí většinu času tráví v cizině, neúčastnil se ani čtvrtiny hlasování.

Hned po něm je největším absentérem Sněmovny Karel Schwarzenberg z opoziční TOP 09, který se zúčastnil jen o něco málo víc než třetiny hlasování. V rámci ČSSD pak k těm nejméně aktivním jak z hlediska účasti na hlasování, tak počtu předložených zákonů patřil Vlastimil Gabrhel. Na plénu vystoupil jen čtyřikrát. „Možná by bylo lepší, kdyby si někteří lidé své povídání nechali spíše na doma,“uvedl poslanec, který má podle svých slov dohodu s premiérem Bohuslavem Sobotkou, že může zároveň starostovat ve Znojmě.

Jako svou hlavní práci prý naopak bere Sněmovnu jeho stranický kolega Jiří Petrů. V uplynulém volebním období se tak zúčastnil 99,1 procenta hlasování. „Organizuji si to tak, abych schůzky měl v době, kdy neprobíhá hlasování. Navíc řadu věcí za pomoci SMS či e-mailů dokážu vyřídit přímo ze sálu,“uvedl Petrů.

Nejvyšší účast na hlasování, jen o pětinu procenta vyšší než Petrů, měl ve Sněmovně poslanec KSČM Jiří Valenta. Poctivou docházkou se komunisté vyznačují i celkově. Jinak aktivní příliš nejsou. Jejich poslanci se pohybují pod průměrem jak z hlediska počtu předložených zákonů, tak pozměňovacích návrhů. To poslanci zastupující Úsvit v průměru ve Sněmovně předkládají ze všech stran nejvíc návrhů zákonů, třikrát víc než zástupci vládního hnutí ANO. Jen asi 5,5 procenta z nich jim však zatím jejich kolegové ve Sněmovně schválili.

Možná by bylo lepší, kdyby si někteří lidé své povídání nechali spíše na doma.