Jak na deportace: Německo zřídí „návratová centra“
Téměř půl milionu lidí žije v Německu neoprávněně, letos navíc přijde další vlna odmítnutých žádostí o azyl. Vyhošťování se však dlouhodobě nedaří, vláda chce proto celý proces sjednotit a zřídit státem řízená deportační centra.
Pokud se ani letos nepodaří vrátit do země původu migranty, kteří nesplňují podmínky pro udělení mezinárodní ochrany, zaplatí stát, spolkové země a města na jejich zaopatření celkem kolem tří miliard eur (81 miliard korun).
Dosud spadá agenda vyhošťování zamítnutých žadatelů o azyl do kompetence zemských vlád. Některé z nich se deportacím vyhýbají buď úmyslně, nebo k jejich provádění nemají dostatečnou kapacitu. To chce nyní spolková vláda změnit a problémem se zabývat na celostátní úrovni.
Během následujících tří měsíců by proto po celé zemi měla vzniknout takzvaná návratová centra, která by fungovala jako státem koordinovaná zařízení spadající pod spolkové ministerstvo obrany s hlavním sídlem v Berlíně.
Plán počítá s tím, že vedle toho centrálního bude mít své vlastní návratové centrum i každá spolková země.
Vyplývá to z podkladů jednání kancléřky Angely Merkelové s předsedy zemských vlád, o jejichž obsahu včera informoval deník Die Welt.
Podle dokumentu by spolkové země měly zajistit také „dostatečný počet míst“v detenčních zařízeních, která by vznikla poblíž návratových center. Hlavním cílem nového opatření je zrychlit a zefektivnit proces deportací, který v současnosti velmi pokulhává, a také více spolupracovat s úřady v zemích původu, které často odmítají své občany přijímat zpět.
Stejně tak se má upravit i proces zjišťování identity migrantů a běženců. U těch, kteří nebudou chtít spolupracovat, budou mít úřady nově právo k jejich identifikaci použít osobní data z mobilních telefonů.
Odmítnutých letos přibude
K téměř půl milionu lidí, kteří už dostali rozhodnutí Německo opustit, podle očekávání Spolkového úřadu pro migraci v následujících měsících ještě výrazně přibude „těch, kdo ochranu Německa nepotřebují“, tedy zamítnutých žadatelů o azyl. Pokud pak sami ze země neodjedou, bude na úřadech, aby je vyhostily.
Za poslední dva roky přišlo do Německa na 1,2 milionu běženců. Zpět do země původu však odjel jen zlomek těch, kdo nemají nárok na azyl ani jinou formu právní ochrany. Loni jich bylo asi 80 tisíc. Dalších více než 207 tisíc migrantů, kteří by se měli vrátit, však v Německu ke konci loňského roku stále pobývalo.
Vláda ve snaze snížit v zemi počet migrantů také zvedla finanční podporu těm, kdo se rozhodnou z Německa odjet dobrovolně. Na dobrovolné návraty půjde za státního rozpočtu o 90 milionů eur víc.
Podpora dobrovolných návratů
Návrh na zlepšení procesu deportací připravila také poradenská firma McKinsey, která radí německé vládě v oblasti migrace. Pokud se letos přijmou přísnější opatření, bude podle ní možné vyhostit několik set tisíc lidí.
Studie uvádí, že by bylo výhodnější deportace urychlit i kvůli nákladům na ty, kteří už by v zemi neměli být. Ze spolkového a zemského rozpočtu jde dnes na každého odmítnutého žadatele o azyl v průměru 670 eur (18 tisíc korun) měsíčně, což pokrývá základní zaopatření jako ubytování a stravu.
Zatímco celkové náklady na ty, kdo měli být vyhoštěni, byly v první polovině loňského roku kolem miliardy eur (27 miliard korun), letos mohou stoupnout trojnásobně.