Elektřina startuje. Konečně
Ceny baterií klesají, elektromobily čeká boom. Pro Českou republiku se rýsují zásadní dopady.
Tady zní slova o rozmachu elektrických aut jako utopie. Zatímco v tuzemsku se loni prodaly dvě stovky elektromobilů, v Norsku je potkáváte na každém rohu. Automobilky nestíhají dodávat nové vozy na trh, protože téměř každé třetí prodané auto v zemi jezdí na elektřinu nebo kombinaci elektřiny a nafty či benzinu.
Elektromobilita zažívá překotný vývoj, který řada odborníků přirovnává k nástupu chytrých telefonů. Její rozvoj zatím většina států silně dotuje, přesto se blíží chvíle, kdy se ceny elektroaut srovnají s běžnými vozy.
Svědčí o tom i zájem automobilek, které dosud elektrovozy spíše opovrhovaly a považovaly je za nutné zlo. Tento týden se jich spousta sešla v norském městě Drammen, aby řešily další vývoj v této oblasti. Ještě nedávno komorní konference EV Nordic Summit pro pár desítek lidí se během pár let rozrostla v akci se stovkami účastníků.
Norsko je dnes považováno díky systému pobídek za ráj elektromobility i ukázku, jak bude trh s auty za pár let vypadat. Systém je jednoduchý: tamější vláda nastavila podmínky tak, aby elektrická auta stála podobně, jako ta se spalovacím motorem. V praxi to znamená, že běžné auto vyjde v Norsku na dvakrát až třikrát tolik, co jinde v Evropě.
Alexander Rauscher z poradenské společnosti EFS sleduje velkou změnu v přístupu manažerů automobilek v posledních dvou letech. „Pochopili, že masový nástup elektromobilů na trh začíná. Změnu podpořila i aféra Dieselgate, koncern Volkswagen výrazně zvýšil úsilí v elektromobilitě,“říká Rauscher.
Automobilky nutí k elektromobilům nepřímo i Evropská komise a její přísné emisní limity. Pokud je výrobci nesplní, čekají je velké pokuty. Enormní zájem o elektromobilitu však čiší už jen ze seznamu modelů, které se v nadcházejících měsících objeví na trhu. „Přicházejí další velcí hráči, což nás žene dopředu,“přiznává Andreas Klugescheid, šéf oddělení pro řízení vnějších záležitostí v BMW.
Řada automobilek totiž zaspala. V trojici největších výrobců elektromobilů za loňský rok je jen jediný tradiční výrobce – Renault. První je čínský BYD, třetí americká Tesla. Většina ostatních tento segment dlouhodobě spíše ignorovala a nevěřila mu.
Mladoboleslavská Škoda na norském příkladě pociťuje, jak se absence elektromobilů v nabídce může negativně projevit na prodejích. Ještě v roce 2015 byla Octavia v severské zemi třetím nejžádanějším modelem v Norsku, loni se nedostala ani do první desítky.
„Na vývoji intenzivně pracujeme. První by měl přijít za dva roky Superb jako plug-in hybrid a další modely budou následovat,“říká mluvčí Škody Auto Tomáš Kubík.
Elektromobilitě nahrává do karet hlavně klesající cena baterií, která je pro tato auta klíčová. Od roku 2010 ceny spadly téměř na pětinu, vývoj jde kupředu také v oblasti výdrže akumulátorů.
Část manažerů v automobilovém průmyslu přesto optimismus nesdílí. Nedávný průzkum KPMG mezi manažery automobilek ukázal pokles důvěry v baterie jako pohonu budoucnosti, více jich věří nyní vodíku a palivovým článkům.
Podle Rauschera jde ale obecně o neochotu lidí změnit názor. A to jak v případě manažerů, tak například lidí na dělnických pozicích. „Bojí se, že přijdou kvůli elektromobilům o práci, protože jejich výroba je jednodušší a není na ni potřeba tolik lidí. Nicméně všichni výrobci čelí nedostatku zaměstnanců, k čemuž přispívá i stárnutí populace. Snazší výroba by jim jen pomohla vyřešit problémy,“tvrdí Rauscher, který očekává zásadní růst prodejů elektroaut do pěti let.
Česká ekonomika na produkci automobilů stojí a zaspání případné zásadní změny v oboru ji může přijít draho. I proto příští týden pořádá Sdružení automobilového průmyslu velké setkání automobilek se zástupci vlády a dalšími experty.
V tuzemsku se zatím debata smrskává pouze do otázky, zda je
V trojici největších výrobců elektromobilů je jediný tradiční výrobce – Renault. První byl loni čínský BYD, třetí Tesla.
elektromobil ekologický, nebo ne. Jisté je jen to, že díky němu nepřibývá škodlivých emisí ve městech. Ostatní závisí na zdrojích vyrábějících elektřinu, která ho pohání.
Zastánci elektromobility argumentují tím, že přibývá elektřiny z obnovitelných zdrojů. Odpůrci upozorňují na těžbu lithia a náročnost výroby akumulátorů.
Profesor Joeri Van Mierlo z bruselské univerzity na konferenci představil svůj několikaletý projekt, v němž počítal dopady na životní prostředí u elektromobilů a spalovacích motorů včetně celého cyklu výroby a následné recyklace. Elektrická auta vyšla šetrněji.
Automobilky přesto čím dál méně zdůrazňují ekologičnost těchto vozů. „Nejde to prodávat jako zelené auto. Musí to být hlavně auto, které zákazníkům vyhovuje a kvůli tomu ho kupují,“říká Klugescheid. V Norsku z průzkumů vyplývá, že devět z deseti majitelů elektromobilů podobnou investici doporučují.
Elektroauta mohou být jen začátkem další proměny oboru. „V budoucnu auta nebudou věcí ke koupi, ale lidé budou prostě platit za dopravu,“říká Thina Saltvedtová z norské společnosti Nordea.