Nová profese za peníze EU: čichačka smradů
Dobrovolníci v rámci česko-saských projektů sledují, zda ve vzduchu kolem společných hranic neucítí zápach
LITVÍNOV Je to už její ranní rituál. Dagmar Mandíková vychází hned po probuzení na zahradu svého domu v Litvínově a zhluboka se nadechne. Pak soustředěně nosem analyzuje nasátý vzduch. Až pak přichází na řadu snídaně.
Pokud ucítí „podezřelé“pachy, zapíše to do tabulky.
Než vyrazí za povinnostmi, „nadechovací akci“pro jistotu zopakuje. A během dne pak ještě několikrát na různých místech Litvínova. „Doma mi vždycky říkali, že mám dobrý nos,“směje se Mandíková.
Takhle od ledna číhá na chemikálie v ovzduší, na které si už několik let stěžují Němci z druhé strany Krušných hor. Jsou přesvědčeni, že nepříjemný smrad, který popisují jako kočičí výkaly, k nim putuje z české strany.
Protože je ale pátrání po původci už několik let marné, rozjel se letos speciální česko-německý projekt s názvem OdCom. Poběží tři roky a vyjde na bezmála dva miliony eur, přičemž ho spolufinancuje Evropská unie.
„Už v průběhu roku 2017 bychom mohli získat zajímavé údaje,“slibuje si od projektu ministr životního prostředí Richard Brabec. Podle něj je pravděpodobné, že zdroj zápachu by mohl být kombinovaný.
V rámci česko-saských projektů už bylo rozmístěno několika speciálních přístrojů určených k měření ultrajemných částic. OdCom má jeden v Lomu u Mostu. Součástí projektu jsou i speciálně vyškolení lidé, takzvaní čichači. Na německé straně jich je třináct, u nás o dva méně, evidují zápach v oblasti středních a západních Krušných hor. Mezi nimi i Dagmar Mandíková. „Když jsem se dozvěděla, že se někdo takový shání, neváhala jsem a přihlásila se. O životní prostředí se zajímám roky,“usmívá se Mandíková.
Aby mohla být v týmu čichačů, musela v německém Seiffenu úspěšně absolvovat přísné „přijímačky“. „Posadili nás tam k nějakým přístrojům, dali k nosu trubičku a do ní pouštěli vzduch. Buď čistý, nebo něčím říznutý. Úkolem bylo zmáčknout tlačítko pokaždé, když jsme měli pocit, že cítíme látku, jakou jsme cítit měli,“popisuje.
Náhlý a nepříjemný zápach už cítila čtyřikrát, zejména v rekreační litvínovské zóně Nové Záluží. Jakmile něco ucítí, bere do rukou formuláře, které jsou teď nedílnou součástí její kabelky. „Musím napsat, kolik je hodin, a v další tabulce vybrat, co jsem asi cítila. Dál pak uvést, jaká byla intenzita zápachu nebo jak na mě působil,“vysvětluje. Data se pak budou zpracovávat spolu s meteorologickými údaji. Na závěr je potřeba fouknout do spirometru a opsat hodnotu, jakou ukáže. To kvůli sledování reakce dýchacích cest.
Jiní čichači mají k dispozici speciální kanystry. Nabírají do nich „podezřelý“vzduch. „Uvnitř je nádoba pokrytá silikonem, aby se odebrané látky nerozložily a nijak nereagovaly na něco jiného. Stačí otočit ventilem a za zhruba šest minut kanystr opět zavřít,“říká Eva Rychlíková ze Zdravotního ústavu Ústí nad Labem. Kanystr poté putuje do laboratoře, kde vzduch analyzují. V Česku zatím tímto způsobem odebírali vzorky jen jednou.
V akci budou čichači mimo léto skoro celý rok. Při otázce na odměnu se Dagmar Mandíková neubrání úsměvu. „Je to opravdu spíše dobrovolná činnost,“podotýká.
OdCom se zaměřuje i na možný dopad ovzduší na zdraví lidí na obou stranách hranic. „Budeme sledovat dětskou respirační nemocnost nebo příjmy do nemocnic a úmrtnost. Chystáme také dotazníky pro pacienty,“doplnila Eva Rychlíková.