Válka o státní zástupce
Neseme zodpovědnost za vyšetřování a poslanecké návrhy popírají naši roli, tvrdí Bradáčová
Šedesát čtyři hodin trvaly výslechy jedenadvaceti lidí, kteří měli sedmi poslancům zprostředkovat vhled do okolností, které provázely policejní reorganizaci. Výsledkem jejich práce (kromě závěru, že žádné špatné úmysly ke sloučení protikorupční policie a útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nevedly) je i návrh na omezení pravomocí státních zástupců při vyšetřování.
Unie státních zástupců v reakci na to vydala ostré stanovisko, v němž varovala před rizikem, že se veřejná žaloba vrátí o 10 let zpátky, „kdy tehdejší politická moc usilovala o oslabení a podřízení si veřejné žaloby,“napsala Unie. MF DNES zjišťovala, co poslance k návrhu na okleštění pravomocí vedlo a co by v praxi znamenalo, kdyby žalobci přišli o některé své kompetence. Státní zástupci tvrdí, že bez nástrojů, které jim poslanci chtějí odejmout, zůstanou žalobci bez účinných pák, kterými mohou napravit případné vážné chyby při vyšetřování. Za jeho průběh přitom nesou odpovědnost. „Změna by to byla určitě významná, protože zasahuje systém. Já se nebojím říci, že popírá pozici státního zástupce coby pána přípravného řízení, který odpovídá za zákonnost procesu,“říká vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Poslanci zase tvrdí, že při prověřování policejní reformy zjistili, že jsou některá zákonná ustanovení zneužívána. Zmiňují přitom Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. To je známé například z kauzy Nagyová, po níž padla vláda Petra Nečase. A po ní se mezi politiky nezřídka začalo říkat, že se státní zástupci „utrhli ze řetězu“.
Předseda vyšetřovací komise Pavel Blažek adresoval vládě výzvu, aby zvážila, zda na tomto státním zastupitelství nejsou nutná personální opatření. „Vznikalo to na základě diskuse. Olomouc se dopustila chyb. Padaly tam přitom i ostřejší návrhy,“říká Blažek. Teď se ale začalo hrát o roli státního zastupitelství obecně.
Vyšetřovat bude jiný policista
Jedním z bodů, které mají omezit pravomoc žalobců, je odejmout jim právo přikázat, aby vyšetřování prováděl jiný policista. To je pro státního zástupce důležitý nástroj – pokud totiž policista neplní pokyny státního zástupce, plní je špatně či vyšetřování zdržuje, může žalobce nařídit, aby byl vyšetřovatel vyměněn za někoho jiného. „Policii řídí vedoucí útvaru a on určí konkrétního policistu. Nikoliv státní zástupce na základě toho, komu důvěřuje. Státnímu zástupci zůstane možnost odejmout případ celému útvaru a přidělit ho jinam, ale ne že si vybírá policistu, to je špatně,“říká poslanec Daniel Korte, který komisi navrhl vypustit příslušný paragraf trestního řádu. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman to však odmítá. „Není to tak, že by státní zástupce odňal věc panu kapitánovi Vomáčkovi a přikázal ji panu Novákovi. On udělá pouze ten první krok a je to většinou ze závažných důvodů, to se nezneužívá,“oponuje Zeman.
V minulosti se řešilo spíše to, že si žalobci vybírali, se kterým útvarem budou spolupracovat – zda s ÚOOZ pod tehdejším vedením Roberta Šlachty, nebo s protikorupční policií. Leckdy přitom dali přednost ÚOOZ. Toto „dilema“odpadlo, když se obě jednotky sloučily do Národní centrály boje proti organizovanému zločinu (NCOZ). A odpadnout tak mohly i výtky policejních funkcionářů, že ÚOOZ je prý příliš v područí státních zástupců. Po reorganizaci si žalobci vymohli, aby ve zvláštních případech, kdy se sestavuje vyšetřovací tým, s nimi policejní velitel konzultoval, koho do týmu dá. Takto je ale nastavena dohoda mezi Nejvyšším státním zastupitelstvím a vedením policie, nejde přitom o onen paragraf, který poslanci chtějí vymazat.
Poslancům se nelíbí ani to, že státní zástupce může vést vyšetřování za policii nebo třeba provádět výslechy. „Nahlédli jsme do způsobu práce olomouckého státního zastupitelství a zjistili jsme, že tyto dva instituty jsou poměrně často zneužívány. Státní zástupce má objektivně a s nadhledem kontrolovat práci policie. V okamžiku, kdy sám provádí úkony či vede vyšetřování, paradoxně dozoruje sám sebe, tudíž nemůže mít objektivní nadhled,“uvádí Korte důvody k navržení změny.
Poslanci pak do zdůvodnění napsali, že státní zástupci mohou provádět i takové úkony, ke kterým nemají „žádné vybavení, vzdělání ani výcvik“. „Státní zástupci už řadu let běžně u soudu provádějí výslechy svědků, takže tvrdit, že nemají vzdělání ani výcvik v přípravném řízení vyslýchat svědky, je zvláštní,“říká vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan.
Politici také navrhují, aby státní zástupce nesměl napříště dozorovat kauzy jiných státních zástupců, kteří spáchali něco při výkonu funkce. Poslancům jde prý o to, aby vyšetřování bylo „oproštěno od nežádoucí kolegiality“.
Přitom jen v poslední době se vyšetřovaly a vyšetřují kauzy, jež mířily i na státní zástupce. Naposledy šlo o státní zástupkyni Dagmar Máchovou. „Připadá mi to jako vytváření umělého problému, to je, jako by někdo přemýšlel, kdo bude soudit soudce. No zase jen soudci a nikdo v tom nevidí problém,“říká Ištvan. Ke kritice svého úřadu se staví s rezervou. Došlo podle něj k jedné drobné chybě při vyšetřování úniku informací. V dalším případě, kdy státní zástupce informoval veřejně o výslechu policejního prezidenta, byla podána kárná žaloba. Žalobce se hájí, že jednal ve veřejném zájmu. Mohlo by se však řešit i setrvání Ištvana ve funkci. „Státní zástupce, zvlášť ten, který koná v závažných věcech, kde figurují vlivní lidé, musí být připraven na nejrůznější situace, takže já jsem připraven na všechno,“říká Ištvan.