Od svědící vyrážky k astmatu a zánětům
Dermatolog Petr Arenberger o záludnostech atopického ekzému
Lékaři dnes mají k dispozici moderní léky, které při léčbě atopického ekzému dokážou částečně nahradit běžně užívané kortikoidy, říká Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Rodič objeví dítěti ekzém. K jakému lékaři by s ním měl nejprve jít?
Záleží na tom, jestli jde jen o ekzém, nebo má pacient i další potíže. Atopický ekzém totiž není jen nemoc kůže. Může se kombinovat se sennou rýmou, alergickým zánětem spojivek a bronchiálním astmatem. Kožní lékaři proto spolupracují v těchto případech s alergology, pediatry, plicními lékaři, očními lékaři nebo kolegy z ORL.
Kožní lékař tedy může rodiče poslat rovnou k těmto specialistům, není potřeba doporučení od pediatra nebo praktického lékaře?
Ano, ke specialistům může odeslat přímo kožní lékař. Plicní lékař je důležitý v případě, kdy u dítěte vedle atopického ekzému začíná i astma bronchiale, to bývá často spojeno s atopickým ekzémem. Oční lékař zase řeší alergický zánět spojivek.
Jak se pozná atopický ekzém od obyčejné vyrážky?
Hlavním znakem je to, že velmi intenzivně svědí. U některých pacientů se vyskytují jen pupínky a zčervenalá kůže, jiní mají pokožku šupinatou, některým kůže dokonce začíná mokvat. Vedle samotného vzhledu kůže existují i další symptomy – například přesušená bříška prstů, vypadávající obočí na periferních stranách a podobně. Z jednotlivých poznatků pak lékař skládá mozaiku, o jaký typ ekzému jde.
Některé matky si stěžují na to, že lékaři dávají jako první volbu léčby masti s kortikoidy, které mají přitom řadu nežádoucích účinků.
Při léčení atopického ekzému i jakýchkoliv alergických chorob je vždycky potřeba najít a odstranit vyvolávající příčinu ekzému. Na druhou stranu bez kortikoidů se alespoň krátkodobě u těchto onemocnění neobejdeme. Atopický ekzém provází intenzivní svědění postižené kůže, kterou si pacient škrábe, a tím z ní uvolňuje další zánětlivé látky, které klinický obraz zhoršují. Léčbu kortikoidy ale volíme uváženě a obvykle v kombinaci s jinými protizánětlivými léky a zvláčňováním kůže.
Jaké jiné, modernější léky než kortikoidy mají dnes lékaři k dispozici?
Jsou to takzvané lokální imunomodulátory. Jde o preparáty, které mohou v některých případech nahradit kortikoidní prostředky, jsou bezpečnější a přitom stejně účinné. Už delší dobu mají lékaři k dispozici
také cyklosporiny, které se dříve podávaly pacientům po transplantacích. Při komplikovaných případech také předepisujeme fototerapii, tedy léčbu ultrafialovým zářením. Vedle toho v dnešní době existují různé moderní přísady do koupelí. Jde o olejové příměsi, které jsou jen na předpis a dříve k dispozici nebyly.
Máte také zkušenosti s tím, že u některých pacientů je toto onemocnění natolik úporné, že se dostanou kvůli nemoci až do invalidního důchodu?
Je to naštěstí velmi vzácné, ale kombinace ekzému a bronchiálního astmatu může nemocného ve výjimečných případech invalidizovat. Dobrou zprávou je, že i pro tyto nejtěžší případy budeme mít – a dnes už částečně máme v klinických studiích
– kromě standardní tabletové léčby i velmi účinnou biologickou terapii.
Atopický ekzém je vlastně alergické, autoimunitní onemocnění. Alergií obecně dramaticky přibývá. Proč tomu tak je? Souhlasíte s názorem, že za to může přehnaná hygiena, která zbavuje tělo přirozených imunitních reakcí?
Takzvaná hygienická teorie je jednou z diskutovaných možností vzniku tohoto onemocnění. Nikdo ale nepřinesl jednoznačné důkazy. Vychází se z toho, že se dnes častěji myjeme, než tomu bylo před sto lety a že alergií je proto víc, než tomu bylo dříve. Dnes ale používáme i víc chemie a obklopuje nás horší životní prostředí. Takže ve hře je více faktorů.