Řecko v létě zbankrotuje. Část sedmá

Ať už se jedná o globální obry, jako jsou taxikářský Uber a apartmánové Airbnb, nebo třeba o českou službu na venčení psů Doginni, platformy takzvané sdílené ekonomiky jsou z právního hlediska něco nového a zákony si s nimi často nevědí rady. Někde je zakazují, jinde řeší, jak je podchytit a umožnit jim legálně existovat.

Česko se teď řadí do druhé skupiny. V kabinetu koordinátora digitální agendy Tomáše Prouzy vznikla analýza, na jejímž základě se nejspíš budou měnit zákony. A to ideálně tak, aby umožnily lidem si přivydělat, ale zabránily byznysmenům tzv. P2P platformy zneužívat.

Analýza, kterou má MF DNES k dispozici a se kterou má dnes Prouza seznámit firmy a další úřady, předpokládá několik variant. Tou základní je varianta nulová. Ta by nechala vše jako dnes, sdílená ekonomika by se pohybovala v šedé zóně a záleželo by na konkrétním regulátorovi či soudci, jak by s ní naložil.

Další varianty už předpokládají úpravu zákonů. Třeba jen lehkou – v definici podnikání v občanském zákoníku a živnostenském zákoně. Tak aby vznikla mezikategorie mezi jednorázovým příjmem a soustavným podnikáním. Stejně jako už je dnes možné prodat nadbytky z vlastní zahrádky, bylo by možné nárazově někoho za peníze svézt a dostat zaplaceno přes aplikaci nebo

Analýza František Strnad redaktor MF DNES

ecko potřebuje peníze. Už zase, chtělo by se jedním dechem dodat. Že hrozí jihoevropské zemi bankrot, zaznělo i minulý týden, kdy se evropské špičky v čele s Evropskou komisí, Euroskupinou a Evropskou centrální bankou (ECB) handrkovaly s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Zatímco Brusel tvrdí, že Atény jsou na dobré cestě, aby se vymanily ze svých trablů, MMF vyhodnotil řecký dluh jako neudržitelný.

Mezinárodní fond varuje, že řecký dluh se do roku 2060 vyšplhá na úroveň 250 procent tamního hrubého domácího produktu. Atény na svých bedrech nyní nesou v přepočtu více než 9,4 bilionu korun, což představuje 180 procent HDP.

Šéfové evropských institucí se na věc dívají jinak. Prezident Euroskupiny, ve které sedí ministři financí zemí platících eurem, Jeroen Dijsselbloem označil hodnocení dluhové situace Řecka fondem za překvapivě pesimistické. „Je to překvapující, protože Řecku se již daří lépe, než zpráva MMF popisuje,“řekl Dijsselbloem minulý týden.

V tom má nizozemský správce kasy částečně pravdu. Řecká ekonomika loni pozvolna rostla. Aténám však podle všeho bude v létě chybět sedm miliard eur, které potřebuje na splátky svého dluhu. Aby se k dalším penězům z třetího pomocného balíčku v celkovém objemu 85 miliard Atény dostaly, musí splnit požadavky

O tom, kudy se stát vydá, se mají v následujících měsících dohodnout zástupci dotčených ministerstev. Koordinátor digitální agendy Prouza bude nejvíc prosazovat poslední, kombinovaný model. „Základní společná pravidla pro všechny a potom kontrola, jak využít moderní technologie pro zjednodušení regulace v jednotlivých segmentech,“shrnuje svůj přístup.

V praxi by se třeba inspiroval Belgičany, kteří ve své úpravě operují s hranicí příležitostného výdělku evropských institucí. A především rozpočtový přebytek na rok 2018 v objemu 3,5 procenta HDP by v Evropě dokázal splnit málokdo. Brusel od Řecka také žádá, aby zavedlo legislativu automatických škrtů – pokud tamní vláda dostatečně neušetří, automaticky bude muset přistoupit ke škrtům.

To byla bruselská optika, z Washingtonu, kde sídlí Mezinárodní

přes úřady evidované platformy na pět tisíc eur ročně (v přepočtu asi 135 tisíc korun), což se rovná přibližně české minimální mzdě. Kdo se v Belgii do definice vejde, daní tento příjem fakticky deseti a nikoli běžnými 33 procenty.

„Například u pronajímání bytů bych potom viděl rozlišení třeba v tom, že pronajímat část svého bytu je sdílená ekonomika, koupit si ale další byt za účelem krátkodobého pronajímání už je podnikání,“zamýšlí se tajemník.

Nevydával by se však cestou Berlína, který pronajímání celých bytů na Airbnb pod vysokou pokutou zakázal. „Nic bych nezakazoval. Ti ostatní by byli pouze bráni jako profesionální podnikatelé a výslovně by pro ně platila stejná pravidla jako pro hotely či turistické apartmány,“říká.

Co se týká změn dalších zákonů, měnový fond, se situace jeví jinak. Řecko se podle něj z dluhové krize dostane, jen pokud mu věřitelé odepíší část dluhu – to by Řekům samozřejmě nevadilo, navíc když MMF chce přebytek jen 1,5 procenta HDP.

Evropským věřitelům v čele s Německem (kde se letos konají klíčové volby) se spojení „odpouštění dluhů“do slovníku nedostalo a nelíbí se jim ani návrhy MMF, že by až nebál by se Prouza třeba zrovnoprávnit taxametry s ověřenou mobilní aplikací nebo digitální objednávky s těmi papírovými. „Trasa jízdy, kterou zpětně zákazníkovi do e-mailu automaticky Uber posílá, je pro kontrolu mnohem efektivnější než taxametr,“říká například tajemník.

Zároveň se Prouza inspiroval v Estonsku a chtěl by, aby se zprostředkovatelé sdílené ekonomiky dělili se státem o přesná data, která už beztak sbírají. A to třeba kvůli daním. Bylo by tak možné daňové přiznání na základě ověřených dat předpřipravit a řidič či pronajímatel by ho pouze potvrdil.

Je otázka, jak a kdy se na základě analýzy opravdu změní zákony. Tato vláda už to nestihne. Prouza však předpokládá, že na úřednické úrovni do léta vypracuje se zástupci ministerstev návrh, který bude k dispozici pro příští vládu.

Neméně podstatné ale bude, jak se ke směřování (de)regulace postaví firmy. Jak Airbnb, tak Uber sice tvrdí, že jsou hlavně pro lidi, kteří si přes ně přivydělávají, ale ve skutečnosti profesionály potřebují. Právě plnočasoví řidiči zajistí Uberu, aby auto zákazníka nabralo do pěti minut od objednání. A profesionální pronajímatelé zahustí nabídku Airbnb tak, aby byla v daném místě srovnatelná s hotely.

Dosavadní zkušenosti přitom nenaznačují, že by se minimálně tito dva giganti rádi přizpůsobovali. Uber začal v Praze kontrolorům z magistrátu ihned blokovat přístup do aplikace, Airbnb platí turistické poplatky jen ve městech, která si to vyloženě vynutí. Praha mezi ně zatím nepatří. do roku 2040 neviděli na úrocích z řeckého dluhu ani euro.

Skoro by se zdálo, že se MMF bije za řecké zájmy a že se v Aténách musí radovat, jenže za svou vstřícnost fond žádá, aby Řekové snížili základ pro odvody daně z příjmu a škrtali v důchodovém systému.

To je pro aténskou levicovou vládu nepřekonatelný problém. Ministr financí Euklidis Tsakalotos uvedl, že požadavky MMF „jdou za rámec demokracie a etických hodnot, které inspirovaly Evropu“.

Pikantní je, že měnový fond se současného pomocného programu vůbec neúčastní, a to právě kvůli neochotě Evropy Řekům odpustit byť jen euro. Bez snížení dluhové zátěže Řecku nejspíš finančně pomáhat nebude. Eurozóna však MMF potřebuje kvůli jeho odborné záštitě. Jinak Řecku nemůže v létě uvolnit další miliardy eur, bez kterých se Atény neobejdou. MMF v pátek po dlouhých tahanicích slíbil, že se do pomocného programu zapojí jako neoficiální poradce.

Handrkování evropských elit a MMF má ještě jeden zajímavý aspekt. Do července, kdy bude Řecko peníze bezpodmínečně potřebovat, zbývá relativně dost času. Brusel však chce mít čistý stůl kvůli blížícím se volbám v Holandsku a Francii. Otázka řešení řecké dluhové krize je v obou zemích, kterým Atény dluží, výbušným předvolebním tématem.

Ministři financí eurozóny tak ke společnému stolu zasednou již příští pondělí. Pokud se na jednotném postupu skutečně domluví, řada bude opět na Aténách.