V Berlíně jsou Tucci, Rush, Krobot. A obrazně i Trump
Letos Berlinale slibovalo více politiky a také ji hned na úvod dodalo. První dny 67. festivalu, kdy se předvedl i film Agnieszky Hollandové s Miroslavem Krobotem, se točily kolem prezidenta Donalda Trumpa a vězněného ukrajinského filmaře Olega Sencova.
Festival už má za sebou první červené koberce i první čestnou cenu. Berlínskou kameru převzal oscarový herec Geoffrey Rush, a to před projekcí životopisného snímku Poslední portrét, ve kterém ztvárnil švýcarského malíře a sochaře Alberta Giacomettiho.
Tři role Hollandové
Film zasazený do Paříže 60. let režíroval podle vlastního scénáře jiný známý herec – Stanley Tucci, takže hemžení fanoušků před vstupem do festivalového paláce zahrnovalo i rukodělné nápisy lovců hvězdných autogramů či fotografií „Stanley, prosím, pojď sem k nám!“
Odstartovala také hlavní soutěž, ve které včera zažil svůj vstup na mezinárodní scénu jediný dílčí zástupce Česka, totiž polský temný thriller Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých. Na scénáři se s režisérkou a s autorkou knižní předlohy Olgou Tokarczukovou podílel Štěpán Hulík, střihal jej Pavel Hrdlička a v jeho početné festivalové delegaci je také představitel jedné z klíčových rolí Miroslav Krobot.
Sama Hollandová však plní na Berlinale ještě jinou roli. Jako předsedkyně Evropské filmové akademie měla na starost kolegiální akt na podporu vězněného ukrajinského tvůrce Olega Sencova, o jehož procesu vznikl dokument přivezený na Berlinale. „My už z komunistických dob v Polsku a v Československu dobře víme, že výraz mezinárodní solidarity je jedinou zbraní, kterou můžeme bojovat proti politickému bezpráví a teroru,“prohlásila Hollandová.
Do třetice režisérka v Berlíně představila svůj příští projekt, který má rovněž politicko-historické pozadí. Jmenuje se podle titulního hrdiny Gareth Jones a líčí skutečný příběh velšského novináře, který odhalil Stalinův podíl na ukrajinském hladomoru z počátku 30. let.
Od Tibetu k brexitu
Že se Berlinale sveze na vzedmuté politické vlně, slíbil již před zahájením ředitel festivalu Dieter Kosslick slovy, že málokdy převedl filmový program aktuální situaci do obrázků tak naléhavě jako letos. Jeho proroctví stvrdilo vzápětí zahájení, na kterém berlínský primátor Michael Müller kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za projekt vysokého plotu podél hranice Států s Mexikem. „Už nikdy by zdi neměly rozdělovat lidi,“prohlásil s narážkou na historii Berlínské zdi a dodal, že nacionalismus a populismus „není jen ve Washingtonu, ale i v Evropě“.
V neposlední řadě politika neminula ani zatím nejzářivější z hvězd letošního Berlinale. Herec Richard Gere se setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, vypili spolu kávu a diskutovali „o Tibetu a Číně“– což nepřekvapí, protože Gere se trvale angažuje v mezinárodní kampani pro Tibet. Navíc tu uvedl svůj nový film Dinner a též neopomněl zkritizovat Trumpa za to, že „ze dvou různých slov uprchlík a terorista udělal jedno“.
Jeden herecký miláček publika nakonec chyběl: Ewan McGregor se omluvil z festivalové premiéry snímku T2 Trainspotting. Ale podle německého tisku film přinesl „svěží pokračování s odpovídající dávkou nostalgie“a režisér Danny Boyle prý nepřítomnou hvězdu plně nahradil – třebaže také zabrousil do politiky. Vyjádřil přesvědčení, že „kdyby se konalo nové referendum, Britové by hlasovali proti odchodu z Evropské unie“.