Čísla kolem Koukalové
už v kariéře získala na MS, více než kterýkoliv jiný český biatlonista.
nyní ztrácí na 2. místě Světového poháru na Lauru Dahlmeierovou.
korun vydělala zatím v Hochfilzenu na prémiích od IBU, českého svazu a sponzorů.
„Jednu z těch ran ani nemůžu nikde najít, kam vlastně dopadla,“marně pátral dalekohledem po okolí terčů šéftrenér Ondřej Rybář.
Koukalová navíc musela jednou dobíjet ručně, jelikož jí chyběl předtím vyhozený náboj. Což byla další časová ztráta. „Myslím, že už neexistuje moc dalších variant, co se mi na střelnici mohlo přihodit. Všechno to, na co se v tréninku připravuju, aby se v závodě nestalo, se stalo...“
Byla to školácká chyba, říkala
Kouč Rybář při její položce nejprve jen sledoval dalekohledem terče, aby jí případně mohli během druhého kola poradit, jak si upravit mířidla. Nejprve byl sám zmatený: Co se stalo? Proč pořád nestřílí?
Později si dlouze srovnával v hlavě možný sled událostí.
„Že se zasekne náboj, to se stává, to není nic neobvyklého,“říkal ještě v průběhu závodu. „Ale tady bylo těch problémů mnohem víc.“
Koukalová zažila dosud největší krizi se zbraní při Světovém poháru v Anterselvě 2014, kde jí upadl opotřebovaný palec závěru a musela pak střílet náhradní zbraní. Tehdy jí selhala technika, nyní naopak selhala sama. „Udělala jsem školáckou chybu,“řekla. „Jako bych na konci třetí třídy na základce neuměla spočítat, kolik je 1 + 1.“
Aby musela vyšťourávat nábojnici, zažila při závodě naposledy před deseti lety, v dobách biatlonových počátků. „Na tréninku řeším některý z těch mých dnešních problémů tak dvakrát do roka. Ale rozhodně ne všechny najednou.“
Po tiskové konferenci se pousmála: „Možná mě dneska večer najdete na pokoji, jak trénuju nasucho otevírání a zavírání závěru.“
Ať už posléze dělala cokoliv, z poličky ji při tom každopádně pozorovaly dvě medaile z Hochfilzenu, zlatá a bronzová. „Být ze dvou závodů dvakrát na bedně je báječné,“povídala. „Pravda, v mysli mám červa, že jsem pro to dneska mohla udělat víc. Ty chyby mě štvou. Ale naštvání za chvíli vydýchám a budu se jen radovat ze dvou medailí.“
Ve středu ve vytrvalostním závodě může přidat třetí.
Vylítla jsem jak zajíc z brázdy, jiná možnost, jak jet dál o medaile, nebyla.
Fyzioterapeut českého týmu Roman Karpíšek v cíli stíhacího závodu žen prohlásil: „Dnes Gábina ukázala železné nervy.“
Samozřejmě, že neměl na mysli lapsus Koukalové při první ležce, ale vše, co po něm následovalo.
Jen považte, kolik závodnic by se po takovém střeleckém trápení psychicky složilo a kapitulovalo. Nejspíš i ona ještě před pár lety.
Pokračování nedělního závodu nicméně potvrdilo, jak zatvrzelou bojovnicí se mezitím stala.
Stačilo 1 100 metrů druhého kola a z 13. místa po ležce se probila na páté, jen 28 vteřin od čela. Šílený kalup. „Vabank hra,“podotkl šéftrenér Ondřej Rybář. Mohla se