Štrasburk: Stát má odškodnit majitele za regulované nájmy
Lidem, kteří minimálně v letech 2002 až 2006 žili v bytech s regulovaným nájemným, přispějí na jejich tehdejší bydlení všichni ostatní. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku totiž nařídil českému státu doplatit čtyřem majitelům domů a bytů rozdíl mezi regulovaným a tehdejším tržním nájemným.
Vyvrcholily tím dlouholeté spory o nezákonnost regulace nájemného mezi majiteli domů a státem. Jisté kompenzace přitom už po rozsudku tuzemského Ústavního soudu z roku 2009 stát stěžovatelům vyplácel.
„To byly ale dehonestující částky, které nepokryly ani náklady prosté reprodukce bytového fondu,“říká předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Tomislav Šimeček s tím, že vyplácené částky v součtu s regulovaným nájemným nestačily ani na nutné opravy a údržby domů. Nyní to má zpětně být několikanásobně více.
Uzavření ostudné záležitosti
„Aktuální rozsudek v případech individuálních stěžovatelů z České republiky konečně rozhodl o odpovídajícím způsobu výpočtu náhrady za omezení jejich vlastnického práva v souvislosti s dlouholetou regulací nájemného. Přesně v intencích požadavků členů OSMD před podáním hromadné stížnosti,“okomentovala výsledek v prohlášení správní rada občanského sdružení.
I české ministerstvo spravedlnosti, které stát ve sporu zastupuje, ve svém prohlášení uvedlo, že „soud náhradu majetkové škody de facto vypočetl jako rozdíl mezi výší tržního nájemného a regulovaného nájemného vybíraného v daném období“.
Proti štrasburskému rozhodnutí se ještě stát může odvolat. „Zda to uděláme, bude předmětem dalších analýz a nelze na to v tuto chvíli jednoznačně odpovědět,“řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.
Zatím se rozhodnutí týká pouze vybrané čtveřice domácích, která má dostat za materiální újmu (tedy rozdíl v nájemném) kompenzaci dohromady ve výši 2,2 milionu korun. Za náklady s řízením a nemajetkovou újmu jim má potom stát zaplatit dalších 336 tisíc korun.
O několik řádů výše se může kompenzace vyšplhat, pokud by měla být vyplacena každému, kdo o ni požádá. Původní žalobu v roce 2005 totiž do Štrasburku podalo okolo pěti tisíc majitelů domů a bytů.
Kolika z nich nyní přímo vzniká právo na vyšší kompenzaci a kolik ji bude požadovat, neví ani Šimeček. Podle něj se ale ti, o kterých nerozhodne přímo Evropský soud pro lidská práva, budou muset kvůli novému vyměření opět obrátit na soudy. Peníze potom vyplácí ministerstvo financí.
„Pokud se bude vláda řídit tímto rozsudkem a začne vyplácet odškodnění poškozeným majitelům domů, bude konečně naplněno její tvrzení, že v Česku existuje funkční prostředek vnitrostátní nápravy, včetně odpovídajícího odškodnění,“komentuje „své vítězství“v prohlášení správní rada OSMD s tím, že by stát mohl tuto „ostudnou záležitost“uzavřít.
Kolik toto uzavření bude stát daňové poplatníky, nevědí zatím ani na ministerstvu financí. „V tuto chvíli zatím nelze předjímat dopad na státní rozpočet, neboť nelze odhadovat, kolik stěžovatelů a v jaké míře bude na základě soudního rozhodnutí státem odškodněno,“říká mluvčí ministerstva Filip Běhal.
Ministerstvo dosud – dle nižšího a podle Štrasburku nesprávného výpočtu – vyplatilo náhrady včetně kompenzací na řízení v celkové výši 9,5 milionu korun. „Odškodné se vždy vyplácelo na základě individuálního posouzení konkrétního případu. Rozsudky důsledně respektovaly znalecké posudky nezávislých znalců či znaleckých ústavů, které si příslušný soud ke každé kauze vždy vyžádal,“vysvětluje Běhal.