Znovu skvělá Koukalová: stříbro!
Biochemik Emil Bolek, který už léta zkoumá hodnoty jejího laktátu, před středečním startem o Gabriele Koukalové tvrdí: „Po kondiční stránce je na tom nejlíp, co ji znám. Předchozí závody s ní skoro nic neudělaly. Na dnešek je stopro- centně připravená.“
Přesto, když si Koukalová dopoledne povídá s manželem, žádná sebedůvěra z jejího hlasu nečiší. Působí vystresovaně a říká mu: „Dneska to nepůjde. V dlouhých závodech mi to letos nestřílí, navíc je vedro. A nasadili mě do třetí skupiny, ostatní dobré holky jedou až ve čtvrté, to je divné.“
Petra Koukala svými slovy vlastně uklidní. Vykládá pak: „To je v pořádku. Kdyby Gábina naopak říkala, že je v pohodě, bude to divné.“Včera měl z Rakouska odcestovat. Sdělí tedy manželce: „Když budeš mít medaili, počkám na tebe. Jinak odjíždím.“
Odpoví mu: „Tak já to zkusím.“
Tribunami letí mexická vlna a na sluncem zalitém stadionu panuje takřka nefalšované jaro, v němž působí jako zjevení bývalý 70letý čtyřnásobný olympij- ský vítěz Alexander Tichonov, jenž právě dorazil s manželkou, oba navlečeni do kožichů. Trenéři naopak svlékají bundy. „Dneska je na lyžování až příliš velké teplo,“říká trenér Ondřej Rybář.
Poté, co Koukalová druhou ránou při úvodní položce vleže mine terč, už rozhodně není vše v pořádku. Těsná chyba je komplikací, která přichází příliš brzy.
Její reakce je tradiční. Pomyslí si: Medaile je pryč. Běžecky se cítím špatně. A nemám na to, abych další tři položky zastřílela čistě.
Dávno je známo, že postrádá v průběhu závodu americké sebevědomí. Podceňuje sama sebe. Snad i vědomě. „Je to tak pro mě lepší,“soudí. „Když si člověk moc věří, kolikrát je to zbytečný stres.“
Tři nuly pro hru o trůny
V předchozích dvou vytrvalostních kláních zimy jí ve větrných poryvech rány létaly všude možně. Sedm chyb v Östersundu, šest v Anterselvě. Ovšem to byly jiné závody v jiném počasí. Teď se nabádá: Musíš zbylé rány vyprecizovat, co to jen jde. Jinou šanci nemáš.
Vyčistí druhou položku, při té třetí chytře odloží čtvrtou i pátou ránu, když ruka pozbývá jistoty. Při poslední stojce začne pálit kvůli koncentraci odprostřed. Opět čistě! Tři nuly ji vracejí do hry o trůny.
„Je fakt borec. Je hustá, jak udržela nervy na uzdě,“jásá šéf svazu Jiří Hamza a Rybář do vysílačky ponouká: „Běží ve vteřinách nastejno s Kajsou (Mäkäräinenovou) i Darjou (Domračevovou), zkuste ji hnát.“
Všechny největší sokyně startovaly za ní, jedna za druhou však ničí na střelnici své šance: Dorinová, Wiererová, Hammerschmidtová a pak i Domračevová a Mäkäräinenová. Koukalová je s jedenapadesát- kou na hrudi v cíli, vede, klečí na kolenou. Už to bude jen mezi ní a Laurou Dahlmeierovou. Nadchází čas velkého a vleklého čekání. Němka startovala až s číslem 93. Bitva, k níž tolikrát předtím došlo, se opakuje. Bitva dvou žen, závodících jen spolu v superlize biatlonu.
A teď ať vyhraje ta lepší
Obě předtím v sezoně pětkrát vyhrály. Obě stály jedenáctkrát na stupních vítězů. Obě měly po jedné individuální zlaté z Hochfilzenu. „Jsou o stupeň výš než ostatní,“říká vicemistr světa Christoph Sumann. Německá média řeší jejich záliby a baví se, jak by asi Koukalová bivakovala v Himálaji a co by s Dahlmeierovou provedlo, kdyby si před startem dělala make-up.
I do včerejšího souboje vkročily stejně, také Němka nabrala trestnou minutu na první ležce.
Koukalová prochází mezi reportéry, poskytuje rozhovory. „Nevím, co z toho nakonec bude. Ale Laura je střelkyně par excellence. Hlavně že vím, že jsem tam nemohla nechat ani o setinu vteřiny navíc. To je pro mě nejcennější. Jela jsem úplně do kómatu. A teď ať vyhraje ta lepší,“říká, zatímco Dahlmeierová se staví k poslední stojce. Pět ran, pět nadšených výkřiků německých fanoušků. Jejich hvězda vede o 17 vteřin.
„Měla jsem vý- hodu, že jsem dnes znala mezičasy Gábiny,“poví později Němka.
Koukalová zkouší dál odpovídat novinářům, ale řev tribun na chvíli nedovede překřičet.
Na dalším mezičase už má Dahlmeierová k dobru 20 vteřin a pádí pro zlato. Češka to pochopí. „Stříbro je úžasné. Mám teď kompletní sbírku. A z téhle disciplíny jsem medaili čekala úplně nejmíň,“říká pro změnu norské televizi. „A máme třikrát splněno,“oslavuje Koukal.
S bilancí zlata, stříbra a bronzu z Hochfilzenu jeho žena dalece převyšuje ostatní české biatlonistky i většinu soupeřek a umocňuje tak svůj status světové biatlonové superstar. „Jen Jaromír Jágr je v její zemi větší sportovní celebritou než ona,“píše německá agentura DPA.
Ještě dvakrát v Hochfilzenu zkříží s Dahlmeierovou zbraně.
V páteční štafetě se na trati ani potkat nemusejí. Zato nedělní hromadný závod se stane ostře sledovanou závěrečnou bitvou dvou královen šampionátu.
Sbírka Gabriely Koukalové je v Hochfilzenu kompletní. Ke zlatu a bronzu přidala i stříbro.