Tablety už jen přes tablet

Koíec papírováíí – každý lékař by „ía jedeí klik“viděl: Jste málo moderní, obhajuje ministerstvo před lékaři elektronickou revoluci ve zdravotnictví

Minulý rok upadla v centru Prahy do bezvědomí osmasedmdesátiletá paní Vlasta a sanitka ji přivezla do nejbližší Všeobecné fakultní nemocnice na Novém Městě. Lékaři o pacientce nevěděli vůbec nic. Čtyřicet let totiž chodí ke všem lékařům na Vinohrady, kde měli také všechny její zdravotní záznamy. „V takovou chvíli netušíme, co pacient bere za léky, jaké má nemoci, alergie, předchozí vyšetření,“říká anesteziolog Jan Bruthans z VFN, která je od vinohradské nemocnice vzdálená sotva pět kilometrů.

Každodenní trable však zažívají i pacienti, kteří jsou při vědomí. Nejčastěji právě senioři, kteří nezřídka užívají třeba deset různých léků denně. „Někteří z nich si do ordinace přinesou týdenní paletu se všemi svými léky, které jim připraví příbuzný. Netuší přitom ani, jak se léky jmenují. Já tomu říkám toxické krabičky,“směje se lékař.

Takové situace by mohlo vyřešit, pokud by lékař měl přístup k záznamům pacienta v elektronické podobě.

Předchozí pokusy státu digitalizovat zdravotnictví však nedopadly úspěšně. Například v elektronických zdravotních knížkách IZIP už stát utopil více než dvě miliardy korun. Celý systém podle politiků ztroskotal na tom, že lékaři nebyli ochotní se do elektronizace zapojit.

„To je nesmysl. Dosavadní programy lékařům spíše ztěžovaly život, než ulehčovaly. Museli bychom kopírovat všechny údaje z jednoho systému do druhého,“říká kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Za knížky IZIP platila Všeobecná zdravotní pojišťovna několik let každý měsíc šest milionů. Policie letos v lednu obvinila v této kauze pět lidí, včetně někdejšího šéfa VZP Pavla Horáka a ředitele IZIP Jiřího Paška, z toho, že uzavírali pro stát nevýhodné smlouvy.

Kdo uvidí do citlivých dat?

Ministerstvo zdravotnictví se teď rozhodlo rozjet elektronizaci ve velkém. Do digitalizace má jít v příštích letech dalších 2,2 miliardy korun z evropských peněz.

Prvním krokem má být povinné používání elektronických receptů, které začne platit už od příštího roku. Pro pacienta se ovšem nic nezmění: lékař vyplní recept ve speciálním počítačovém programu, ale nakonec jej stejně bude muset vytisknout. V lékárně z receptu načtou čárový kód a údaje pošlou do centrálního úložiště receptů, který spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Bude to šetřit čas lékařům, pacient bude ve větším bezpečí a časem se připojí i další funkce,“slibuje úřad.

Lékaři to však vidí opačně. Stěžují si, že jim přibude práce, a přitom z toho nebudou mít konkrétní užitek ani oni, ani pacient. „Jediný prospěch z toho mají softwarové firmy, které za vytváření a spravování centrálního úložiště receptů spolykaly už stovky milionů,“tvrdí Jan Bruthans, odborník na elektronizaci zdravotnictví. „Tím, že stát nařizuje používat eRecept povinně, pouze zakrývá svou neschopnost přinést do zdravotnictví něco užitečného,“míní Bruthans.

„A lékaři si budou muset na vlastní náklady pořizovat programy v řádech několika tisíc korun ročně,“dodává kardiolog Roman Kerekeš.

A povinný e-recept je jen začátek. Takzvaná Národní strategie elektronického zdravotnictví pro období 2016 až 2020 počítá s tím, že dnes existující programy lékařů a nemocnic se konečně propojí. „Cílem strategie není zavádět nějaký zcela nový systém, ale zachovat služby, které se osvědčily,“tvrdí bez bližších podrobností ministerstvo. Ve svých záměrech počítá například s tím, že by data o pacientech byla po zašifrování k dispozici on-line.

Ani to se doktorům nelíbí. „Jsme pro elektronizaci, ale ne v podobě, kterou navrhuje ministerstvo,“říká Zdeněk Mrozek z České lékařské komory. „Odmítáme centralizované úložiště dat, ke kterému by se lékař připojoval přes internet. Nikdy se nedá vyloučit zneužití,“míní Mrozek.

Také ambulantní lékaři by raději, aby byly lékařské záznamy například nahrané na čipu v kartě pojištěnce. Výhrady mají i lékaři z nemocnic. „Osobně se bojím Velkého bratra i jako pacient,“říká nemocniční lékař, který nechce, aby jeho zdravotní stav znali kolegové, a raději chodí jinam, než pracuje.

„Jediný prospěch z toho mají softwarové firmy, které za posledních deset let už spolykaly stovky milionů.“Jan Bruthans odborník na e-zdravotnictví