Epidemie desetiletí

Chřipková sezona je letos extrémně dlouhá. Ani lékaři nevědí proč

Určitě máte ve vašem okolí někoho, kdo si už od začátku prosince stěžuje na vleklou virózu, kašel nebo nachlazení, které se neustále vracejí. Není to žádná náhoda.

Epidemie chřipky je letos nejdelší za posledních několik let.

„Začala dříve už v předvánočním období a trvala déle,“uvedl Jan Kynčl z oddělení epidemiologie Státního zdravotního ústavu. Pro srovnání, v sezoně 2015/2016 se choroba začala šířit až v druhé půlce ledna. Příčiny, proč letos chřipka trápí lidi víc než obvykle, neznají ani lékaři. „Chřipka je v zásadě nevyzpytatelná,“doplnil Kynčl. Letos její postup nezabrzdily ani prudké mrazy, které obvykle šíření virů příliš nepřejí.

Dobrá zpráva je, že epidemie už ustupuje a nemocnice ruší v těchto týdnech několikatýdenní preventivní zákazy návštěv. Třeba liberecká nemocnice zakázala návštěvy od 10. ledna a zákaz platil až do včerejška – byl nejdelší za posledních deset let. „Omezení návštěv jsme zrušili, jeho délka už byla pro pacienty i jejich rodiny neúnosná,“potvrdil mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičák. Počkat si budou muset pacienti ve Zlíně. V tamní nemocnici končí zákaz vyhlášený 9. ledna až dnes. „Řídíme se doporučeními hygienické stanice,“vysvětlila mluvčí zlínské Baťovy nemocnice Karla Havlíková.

A teď horší zpráva. Nelze vyloučit návrat chřipky, protože epidemie mívají ještě „druhou vlnu“, která přichází na jaře v březnu.

Teď pár čísel: Včera ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo, že nemocných je pořád 1 335 na 100 tisíc obyvatel (což je 140 tisíc nemocných). Svůj vrchol měla epidemie na samém konci ledna, kdy bylo nemocných na 100 tisíc obyvatel 1 887, tedy o 500 víc než dnes.

Celkem 267 lidí má vážnou formu chřipky a 76 lidí pak od prosincového nástupu nemoci na chřipku zemřelo.

Zvířata sužuje zároveň ptačí chřipka a včera uhynul v liberecké zoo vzácný pelikán. Ta však s tou „lidskou“epidemií absolutně nijak nesouvisí.

Letošní epidemie viru chřipky „válcuje“republiku už od příchodu nového roku. Ani mrazy, které pro mikroby nevytvářejí nejpřívětivější prostředí, počet nemocných neomezily. Spíše naopak, říká epidemiolog Jaroslav Harman, zástupce protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Liberci.

„V mrazivém počasí se lidé zdržují především v uzavřených prostorech a vycházky ven omezují, což nahrává přenosu nemoci,“vysvětluje Harman.

Co se kolem chřipky děje právě nyní?

Chřipková epidemie začala v prvním lednovém týdnu, vrcholu dosáhla ve čtvrtém týdnu a teď máme sedmý týden roku, kdy se dá říct, že je to od začátku epidemie první týden, kdy celokrajská hodnota nemocnosti klesla pod epidemický práh, tedy pod 1 600 nemocných na sto tisíc obyvatel. Takže můžeme říct, že situace se významně změnila a že epidemie nyní už naznačuje, že by se to mohlo vracet zase k normálu. Ale virus chřipky v populaci stále je, byť je vývoj pozitivní.

Ještě tedy není vyhráno? Onemocní ještě více lidí?

Ano, musíme počítat s tím, že se chřipkou stále ještě můžeme nakazit. Výhodu mají ti, kteří jsou proti viru aktuálně očkovaní.

A jak dlouho může epidemie ještě přetrvávat?

U těchto chřipkových epidemií se setkáváme s těžkými průběhy nemoci ještě v březnu. Máme také vypozorováno, a někdy se stává, že aktuální typ viru – tedy chřipka A, která už populaci promořila, udělá prostor o trochu lehčím typu – viru B. Takže po úbytku nemocných typem A může přijít druhá vlna onemocnění, kterou způsobí typ chřipky B. Nyní tedy čekáme, jestli k tomuto jevu dojde. To se potom může období chřipky protáhnout i do dubna.

Většinou se setkáváme s chřipkovými nákazami začátkem roku, proč tomu tak bývá?

Na otázku proč nemohu odpovědět, to by byly jen dohady. Ale letos mohu říct, že epidemie kopírovala to klasické krásné zimní počasí s těmi mrazy. Tento týden je počasí jiné – přes den je více sluníčka a dny jsou delší – a je možné, že tyto změny mají na vir vliv. Může to být ale také jen náhoda.

Takže chřipce se daří i v době, kdy jsou mrazy?

Spíše se v zimě lidé pohybují více v uzavřených prostorech a tím se virus lépe přenáší. Mikroby ovšem reagují na snížení teplot, a to tím, že se přestanou množit a přestanou růst, ale přežijí.

Je to tedy jen domněnka, že mráz viry zabíjí?

Ano, na to u mikrobů nemůžeme spoléhat, že by je chlad zabíjel. On sníží jejich funkce, to ano, ale nezahubí je. Pro mikroby je optimální teplota stejná jako u člověka nebo zvířat.

Proč je letošní epidemie tak dlouhá?

Já bych řekl, že na epidemii to trvání není tak mimořádně dlouhé. Loni trvala epidemie od čtvrtého do čtrnáctého týdne a byla taková dvouvlnná, takže to tak zhruba odpovídá i té letošní. Hraje také roli doba, než se lidé virem promoří. Přibývá také lidí s protilátkami. A ne každý onemocní akutní formou chřipky. To jsou pak nejčastější přenašeči, protože se to snaží rozchodit, neulehnou a žijí standardní život, pohybují se mezi lidmi. Proto je důležité dodržovat zákaz návštěv například v nemocnicích, protože i lehká forma chřipky může u vážně nemocného pacienta zapříčinit i to nejhorší. Tedy úmrtí.

Jak se vir chřipky přenáší?

Chřipka se přenáší vzduchem a při zakašlání nemocného se vir ve vzduchu umí udržet a rozptýlit do vzdálenosti dvou metrů, takže bezpečná vzdálenost od nakaženého by měla být více než ty dva metry, nejlépe však tři metry. Chřipka se také významně přenáší rukama. Říká se, že až šedesát procent přenosu se odehrává prostřednictvím rukou. Stačí se jen dotknout v dopravním prostředku madla, kterého se předtím držel nemocný člověk, a můžeme se nakazit.

Takže hlavní zásadou je mýt si často ruce.

Ano, je důležité správnou a častou hygienu nepodceňovat a také se vyvarovat doteků rukama v oblasti obličeje a tedy dýchacích cest.

Je vir chřipky, který aktuálně „řádí“, nějak více zmutovaný, když mu podléhá takové množství obyvatel?

Ne, to není, on už je tady déle, ale zřejmě se mu tolik nedařilo, a tím pádem nepromořil moc lidí. Takže zbylo více lidí, kteří protilátky vůči němu nemají.

Koho postihuje chřipka nejčastěji?

Nejvíce viru podléhají děti, které ještě nemají tolik vyvinutý imunitní systém, který se získává postupně ze zkušeností v průběhu života. Proto jsou děti obecně více náchylné například na respirační onemocnění.

Ne každý onemocní akutní formou chřipky. Což jsou pak nejčastější přenašeči, protože se to snaží rozchodit, neulehnou, pohybují se mezi lidmi.