Loučení paní slalomářky
Podeváté a naposled. Šárku Strachovou čeká poslední slalom na mistrovství světa.
Sedí v hotelu Post v nedaleké Pontresině a odpovídá na dotazy novinářů. Šárka Strachová vypadá svěže, uvolněně a hlavně natěšeně. „Ale je nervózní. Ještě nikdy jsem ji neviděl se takhle soustředit. Ví, že je to její poslední mistrovství světa,“říká manžel Antonín Strach. Už deváté, sluší se dodat. V patnácti letech startovala na tom prvním – v roce 2001 ve Svatém Antonu. Tehdy šlo pro mladinkou lyžařku o absolutní premiéru mezi dospělou elitou. A neztratila se, ve slalomu dojela jedenadvacátá.
Dva roky nato už stála na startu světového šampionátu ve Svatém Mořici. O čtrnáct let později se na stejné místo vrací.
Tyrannosaurus rex Strachová
Titulek rakouského deníku Kronen Zeitung hlásá: Návrat dinosaurů.
Těmi dinosaury myslí lyžaře, kteří se podobně jako Strachová vracejí po čtrnácti letech na místo činu.
Patří mezi ně třeba Peter Fill, Hannes Reichelt nebo Erik Guay, už mistr světa v Super G a stříbrný ze sjezdu. Strachovou dokonce deník tituluje jako Tyrannosaura rexe mezi alpskými lyžaři.
Tehdy před čtrnácti lety Strachová do velkého světa alpských lyžařů teprve vstupovala. Dojela devátá v kombinaci a nadějně to vypadalo i ve slalomu. Jenže ve druhém kole se v jedné z protáhlých branek dostala do záklonu a vyjela mimo trať. „Je to škoda, možná jsem mohla být do desítky,“litovala tehdy.
O čtyři roky později už se v Äre radovala z titulu mistryně světa. „A to už je deset let, velmi dávno,“říká.
„Od té doby se lyžování hodně změnilo. Její vítězná jízda by teď nestačila ani na postup do druhého kola,“myslí si trenér české lyžařky Klaus Mayrhofer.
A tak se stejně, jako se měnilo lyžování, musela měnit i ona sama. Pod dohledem rakouského kouče se učila a stále učí jinou techniku i to, jak být agresivnější. „Což je můj celoživotní handicap, že nejsem víc rvavá. Vědomě se teď nutím do rizika a jízd na limitu,“vypráví.
I proto, aby stačila mladé nastupující generaci Mikaely Shiffrinové, Petry Vlhové a Wendy Holdenerové. Sama si touhle bitvou dvou generací prošla. Když byla mladší, sváděla bitvy s Anjou Pärsonovou, Sonjou Nefovou nebo Christel Pascal-Saioniovou, které se s nastupujícím mládím snažily držet krok.
Nyní je v té pozici sama.
Může jen překvapit
Vlastně nikdy nebyla největší favoritkou světového šampionátu.
Jistě, má na svém kontě dvě vítězství ve Světovém poháru z Aspenu, stála šestnáctkrát na stupních vítězů… „Ale nikdy jsem neměla takovou sezonu jako letos Shiffrinová, Zuzulová a Holdenerová, které prakticky neustále stojí na stupních vítězů,“porovnává.
Před svým prvním bronzem v roce 2005 nestála na stupních vítězů ve Světovém poháru ani jednou. V sezoně, kdy se stala mistryní světa, jen dvakrát.
„A ani tehdy o mně nikdo nemohl uvažovat jako o kandidátce na vítězství,“říká. Čím to, že se dokáže tak úžasně připravit na velkou akci typu mistrovství světa? „Sama asi ten recept neznám,“povídá.
A tak jí pomůže rakouský kouč: „Podobně jako ostatní holky i ona chce medaili, ale dokáže to z té hlavy dostat. Umí se soustředit na své lyžování a není tak nervózní,“vysvětluje.
Ani letos nepatří mezi největší kandidátky na medaili. Je spíš ženou ve druhém sledu, vždyť na stupních vítězů stála jen jednou – 3. ledna v Záhřebu.
Ale tahle pozice jí historicky svědčí, už čtyřikrát ji na světových šampionátech dokázala využít. I proto říká: „Uvidíme, jestli ještě mám tenhle dar.“
Její poslední slalom na MS začíná dnes v 9.45.