Měl být hvězdou NHL, teď chce s Hradcem extraligový titul

Před sezonou ho nikdo neznal. Teď je americký obránce Nicholas Schaus s dvaatřiceti body nejproduktivnějším obráncem ligy a jako jediný výrazně vyniká v utrápených Pardubicích.

Schaus je důkazem trendu posledních sezon. Kvalitních cizinců rok co rok v extralize přibývá. V minulé sezoně jich v lize nastoupilo 89, i letos počet roste.

„Hráči ze zámoří jsou teď často nejsnazší a nejlevnější možností, jak rychle získat kvalitního hráče,“říká Aleš Kmoníček, generální manažer hokejového Hradce Králové, kde zahraničním hráčům věří.

Zatímco na přelomu tisíciletí byste v extralize potkali cizince vesměs z bývalých postkomunistických zemí, dnes je paleta o poznání pestřejší a početnější.

Pryč jsou časy, kdy v nejvyšší české soutěži Spartu tři roky táhl rychlý Rus Andrej Potajčuk, ve Vítkovicích válel obránce Dmitrij Jerofejev a útočné duo Prokopjev–Čerbajev. Na Američana či Kanaďana byste téměř nenarazili.

Jen hvězdný Kanaďan Brendan Morrison byl výjimkou. Na podzim 1999 v Pardubicích ale vydržel pouze šest utkání, v nichž vstřelil pět branek. Pak zmizel zpátky za moře.

Týmy začaly přivádět zámořské hráče později. Jejich angažmá ale nemělo dlouhého trvání. Amatérský skauting a slabé kontakty v zámoří byly hlavní příčinou. Čest výjimkám, které do extraligy zamířily během posledních výluk v NHL.

Úspěšnost při výběru byla mizivá. Jako když v nouzi vsadíte sportku za drobné a doufáte, že se trefíte.

V Plzni našli cestu

První, kdo dokázal narušit status quo, byla Plzeň. Milan Tichý, bývalý sportovní manažer klubu, přivedl několik Kanaďanů. „Měl známosti mezi manažery v NHL a AHL. Dokázal vybrat kvalitu,“vzpomíná plzeňská ikona Martin Straka.

Vybraní se předvedli. Mark Bomersback po Strakově boku patřil k nejlepším útočníkům ligy. Nicholasové Johnson a St. Pierre a Ryan Hollweg se výrazně podíleli na ukončení dlouholetého čekání na historický titul.

Když vás vyberou v první desítce draftu NHL, jsou očekávání jasná. Bude z vás nová hvězda týmu, nejlépe celé soutěže. Ne vždy však tato formulka funguje. Jednou mladík nezvládne přechod mezi dospělé, jindy ho zabrzdí zranění. Druhá varianta je přesný případ hradeckého Alexandra Picarda.

Dnes jedenatřicetiletý útočník v juniorském věku zářil. Dvakrát za sebou nasbíral přes osmdesát bodů a svou urostlou postavou zaujal skauty z NHL. Předpokládal, že půjde na řadu kolem patnácté pozice. Ještě dřív však šli vybírat zástupci Columbusu a k překvapení samého Picarda zvolili jeho jako číslo 8. „Vůbec jsem tomu nevěřil, vždyť jsem před draftem s nimi vůbec nemluvil,“vzpomíná Picard zpětně.

Draftován jste byl vysoko. Proč myslíte, že jste se v NHL nikdy naplno neprosadil?

V první sezoně jsem odehrál v NHL téměř dvě desítky utkání. Ale moc času na ledě jsem nedostal. Pak mě poslali na farmu na tři zápasy a tam jsem si zlikvidoval koleno. Přetrhal jsem si snad všechny vazy, které v koleni můžete najít. Ještě dnes občas cítím, že to není ideální.

Bylo zranění hlavním důvodem?

(10+12) (9+13) (Olomouc) 22 Jedním z hlavních. Trvalo to rok a půl, než jsem se dostal zpátky. Během té doby však v Columbusu vyhodili všechny. Trenéra i manažera, kteří mě draftovali. Najednou jsem cítil, že už nejsem v dalších plánech klubu. Používali mě pouze ve čtvrté lajně, pár minut na zápas. Chtěli, abych se rval, což nebyl můj styl.

Columbus byl v NHL nový. To asi také příliš nepomohlo, že?

Právě. Navíc hned po mém draftu byla výluka. To mladým uškodilo. V té době Columbus tvořil nový tým. Neměli moc hráčů, určitě bych hrál. Jenže během výluky jsem byl v juniorce a v létě nabrali velký počet hráčů z Evropy, o kterých nikdo v NHL neslyšel. Ti pak dostali přednost před mladými. Navíc to zranění. Byla to škoda, dnes mladí dostávají od začátku prostor. Před třinácti lety to tak nebylo. Hráli hlavně ti zkušení.

Jak vzpomínáte na den draftu?

Neskutečný zážitek. Vůbec jsem nečekal, že půjdu na řadu tak vysoko. Podle odhadů jsem měl být vybrán v druhé desítce. S Columbusem jsem navíc nemluvil. Vybírali jako čtvrtí, ale svoje postavení vyměnili, aby získali další volby. Najedou šli na řadu na osmém místě a sáhli po mně. Byl jsem nadšený a překvapený zároveň. Ale když se teď podívám zpátky, byl bych raději, kdyby si mě vybral později někdo jiný. NHL je hlavně o načasování. Často vidíte hráče, kteří jsou horší než vy a dostanou šanci. Abych byl fér, poznal jsem i hráče, kteří byli lepší než já, ale šanci nedostali.

Slyšel jste dřív něco o Česku?

Moc ne. Hrál jsem na farmě s Ondrou Palátem, Radko Gudasem a Richardem Pánikem ze Slovenska. To je tak všechno. Nejdřív to vypadalo, že budu hrát v Pekingu, byl jsem tam měsíc. Trénoval jsem s týmem, ale nemohl jsem s sebou vzít rodinu. Nakonec padla volba na Hradec Králové.

Proč?

Agent mi řekl, že Hradec má nejlepší fanoušky v lize. Lákalo mě to, navíc jsem už chtěl někde hrát.

Jak tu vidíte svoji budoucnost?

Chci udělat úspěch. Hokej mě pořád baví. Peníze pro mě nejsou na prvním místě. V minulosti jsem udělal několik dobrých investic. S rodinou jsme v pohodě a chci hlavně něco vyhrát. V minulosti se mi to podařilo a je to jako droga. Sportovní vítězství je jeden z nejlepších pocitů v životě.