Nastav ucho. Biochemik Bolek čte formu z krve Čechů
Jsou to jen čtyři kapky krve, pouhých 20 mikrolitrů. Přesto mohou tolik prozradit. Kvůli nim vídáte české biatlonisty při rozhovorech po závodě s náplastí na uchu. Projedou cílem, sundají lyže, a ještě než projdou mezi reportéry, míří za Emilem Bolkem, který jim z ucha odebere krev.
Biochemik z výzkumného pracoviště armádního vrcholového sportu v Praze doprovází reprezentanty už třetí sezonu. Na soustředění, na
Jsou staří, přesto dobří? Nebo dobří, protože staří? Hochfilzen viděl ve čtvrtek povstání biatlonových otců a jejich strhující bitvu o zlato z vytrvalostního závodu. Lowell Bailey (35) v ní porazil Ondřeje Moravce (32). Stal se nejstarším individuálním šampionem v 59leté historii mistrovství světa. A historicky prvním zlatým Američanem!
„Prožívá svůj americký sen s hollywoodským happy endem,“píše list Tiroler Tageszeitung.
Čahoun ze Severní Karolíny, ze země, kde nijak nepodléhají evropskému šílenství z běžek a pušky, léta těžce sháněl sponzory, na hony vzdálen zázemí velmocí.
Pouze jednou stanul ve Světovém poháru na pódiu. Nikdy na mistrovství světa, nikdy na olympiádě.
Loni na jaře řekl dost, končím. Vysvětlil: Mám skvělou manželku, čekáme dceru, na svém ranči budeme chovat bizony. Proč bych měl zase trávit půl roku v Evropě?
„Ukecávali jsme ho: Neblázni, to nesmíš, potřebujeme tě, vždyť jsou jen dva roky do olympiády,“vypráví Petr Garabík, český servisman reprezentace USA. Nakonec ho přemluvili. V červnu se Baileymu narodila dcera Ophelie. Garabík soudí: většinu Světových pohárů, na mistrovství světa. Každý rok jim měří údaje pokud možno na stejném místě i ve stejnou dobu. „Celý systém naší práce funguje na dlouhodobém porovnávání dat,“vysvětluje.
Z krve vyhodnocuje laktát, cukry i dalších metabolity. V Hochfilzenu ji odebírá po každém závodě, ale i večer po závodě.
„Jde vždy o minimální množství. Z 20 mikrolitrů krve umíme vyčíst víceméně totéž, jako když vám „Coby otec se zklidnil.“A změnil. „Koukal jsem dřív na ty, co jsou skoro každý týden na stupních vítězů, a myslel si: Na to asi nemám,“líčí Bailey. „Měl jsem o sobě hodně pochybností. Až letos jsem si řekl: No a co, narodil jsem se s nějakým talentem a trénuju nejvíc, jak to jde. Víc udělat nemůžu. Miluju biatlon, a proto ho dělám.“
Že má v Hochfilzenu životní formu, pochopil náruživý kytarista a levoruký střelec po 4. a 6. místu ve sprintu a stíhačce. Ve čtvrtek ho vezmou 10 kubíků v nemocnici.“Nejde rozhodně o specifikum české reprezentace. „Podobné odběry provádějí i další přední týmy, jen některé berou krev třeba z prstů,“říká šéftrenér Ondřej Rybář. Bolek dává přednost uchu. „Překvapivě je to z něj míň bolestivé. A prsty biatlonisté dost potřebují.“
Získaná data mohou jemu i trenérům prozradit přicházející nemoc, například problémy s dutinami Ondřeje Moravce či nadstandardní zatížení organismu při závodě. „Z toho pak může vyplynout korekce tréninku. Ale u Ondry jsem poznal, že by jeho potíže neměly omezit výkon,“podotkl biochemik.
Kolem elitních sportovců se pohybuje více než deset let. Jeho prvním slavným klientem byla Kateřina Neumannová. Později pomáhal veslařům Ondřeji Synkovi a Miroslavě Knapkové, stále doprovází bikera Jaroslava Kulhavého, občas rychlostní kanoisty. Seznam jeho klientů je pak hnal po trati celý multinárodní ansámbl realizačního týmu USA, v němž jsou Čech, Ital, Švéd, Fin i Němec. O šest vteřin vedl před Moravcem po poslední stojce, jen o desetinu 1 100 metrů před cílem. „Byl jsem na infarkt,“říká Garabík. Bailey to dokázal. Vyhrál. „Tohle je holt v Hochfilzenu závod pětatřicátníků,“prohodil televizní spolukomentátor Roman Dostál. I on tu přece na šampionátu v roce 2005 senzačně triumfoval v 35 letech. tak výkladní skříní českých olympijských medailistů.
„Díky Emilovi je naše práce ještě profesionálnější. Monitoruje pro nás zdraví závodníků i efektivitu tréninku,“poukazuje Rybář.
Ovšem stále jde jen o pomocné kritérium. Ani sebevětší arch s daty není pro šéftrenéra natolik cenný jako prostý pohled na trénujícího biatlonistu. „Největším vodítkem pro trenéra je osobní kontakt se závodníkem,“říká Rybář. „Vidím je dennodenně.
To zlato je i karma, naznačovali Baileyho soupeři včetně Martina Fourcada. „V posledních měsících jsem mnohem víc poznal Lowellovy životní hodnoty. Velmi si ho jako člověka vážím. Vítězství si zaslouží,“konstatoval Francouz. Ondřej Moravec přitakal: „Lowell je skvělý sportovec i můj kamarád. Navíc bojuje v komisích proti dopingu. Cením si, jak se nám snaží vylepšit podmínky.“
S Fourcadem a Čechem Šlesingrem tvoří Bailey triumvirát vůdců, řídících tažení biatlonistů proti dopingu. Společně tvořili a ladili petici pro mezinárodní unii IBU. Nyní bude Bailey také zástupcem sportovců v komisi pro přípravu nových antidopingových pravidel.
Dlouho po tiskové konferenci si vychutnával svůj bláznivě krásný den a vyprávěl o dětství na farmě, o psychologii biatlonu, o tom, jak si speciálně čtvrteční závod vytipoval už loni v květnu, nebo o své tolerantní ženě Erice, bez které by to nikdy nedokázal. A dostal se dokonce i k Donaldu Trumpovi.
„Co si myslíte o americkém prezidentovi?“dostal otázku.
„Nic moc,“odvětil relativně diplomaticky, načež prozradil, jak v primárkách volil demokratického kandidáta Bernieho Sanderse, který by určitě udělal Ameriku lepší, a v prezidentských volbách dal hlas Hillary Clintonové.
Názor na současnou Trumpovu politiku však už nepřidal. „Ten si nechám dnes pro sebe. Mám šťastný den, nevidíte? Nejkrásnější ve své kariéře. Den, na který nikdy nezapomenu. Tak si ho užiju.“
„Mám šťastný den, nejkrásnější v kariéře. Den, na který nikdy nezapomenu. Tak si ho užiju. Miluju biatlon, proto ho dělám.“
Poznám z jejich pohybů, že něco není tak, jak by mělo být.“
V biochemickém i trenérském pohledu na Gabrielu Koukalovou se Rybář s Bolkem v Hochfilzenu shodují: přijela na mistrovství v mimořádné fyzické kondici. Však také ve třech individuálních kláních dosáhla prvního, čtvrtého a třetího běžeckého času. „Ale žádné údaje, ze kterých bych vyčetl, jak bude střílet, Gábině z krve vážně nenaměřím,“zasměje se Bolek.