V extralize je cizinců stále víc
Vhale rostovského letiště byste včera před polednem marně hledali nešťastnějšího člověka. Skleslý, zamlklý s hlavou dole a smutnýma očima – tak opouštěl Rusko Tiémoko Konaté.
Záložník z Pobřeží slonoviny dostal v úvodním utkání vyřazovací části Evropské ligy od fotbalové Sparty druhou šanci, kterou si podle mnohých ani nezasloužil. A dobrý skutek byl zase jednou po zásluze potrestán.
Když se po půlhodině chytal za hlavu a šoural se ze hřiště po druhé žluté kartě, asi tušil, že z něj znovu bude snadný terč.
Jeho návrat přitom Sparta pečlivě promýšlela. Nerozhodí tím kabinu? Jak hráče, který si chtěl vystávkovat přestup, vezmou fanoušci? A v jaké formě vůbec po měsících v juniorce bude?
Nakonec všechny pochybnosti přebil jasný argument: Konaté je tak dobrý fotbalista, že na hřišti pomůže. S ním bude Sparta silnější.
V Rostově ale důvěru, kterou dostal, nesplatil ani v nejmenším. Co bylo platné, že během úvodní půlhodiny byl vidět, že jako jeden z mála sparťanů předvedl směrem dopředu aspoň záblesky?
Všechno, co mu mohlo v úspěšném návratu pomoci, zmuchlal a hodil do koše, když na polovině hřiště zbytečně obtiskl kolíky do nohy obránce Kalačeva. Za stavu 0:1 poslal Spartu do deseti.
Zkrat, který Konaté předvedl, se nedá omluvit. Že byl přemotivovaný? Že šel po míči a soupeře trefit nechtěl? Že první žlutou kartu dostal přísně?
Takhle Sparta při posuzování jeho prohřešku nesmí uvažovat. Nic neřešícím zákrokem ji v důležitém utkání poškodil a měl by nést následky.
To neznamená, že jeho chyba může posloužit ostatním sparťanům jako alibi. Není sám, kdo v nedávné době tým osudově oslabil: na podzim neudržel nervy Dočkal v Liberci, v létě dostal červenou v boji o Ligu mistrů v Bukurešti stoper Brabec, rok předtím Matějovský proti CSKA. Podrážděnost sparťanům škodí dlouhodobě. I tentokrát je vyloučení srazilo, ale zároveň je třeba vidět, že v Rostově nestíhali už od prvních minut. Přitom přicestovali natěšení, po přípravě, během které ani jednou neprohráli a dostali jen dva góly. V Rusku se tenhle počet zdvojnásobil. Stoperská dvojice Mazuch – Kadlec chybovala, ve středu hřiště sparťané prohrávali spoustu soubojů, byli všude druzí. Za celý zápas jednou trefili branku. Působili, jako by si pořádně neuvědomovali, co je v Rostově čeká: špatné hřiště plné drnů, nahecovaní diváci, zima... A úplně jiný soupeř než matný Krasnodar, přes který loni až nečekaně snadno přešli. „Absolutně odmítám, že bychom soupeře podcenili. Věděli jsme, jak je Rostov silný,“tvrdí trenér Tomáš Požár. „Hrál velmi dobře, my jsme si s tím prostě neporadili.“To je pro Spartu snad ještě varovnější zpráva. Skutečně je teď v takovém stavu, že je mezi ní a momentálně sedmým týmem ruské ligy čtyřgólový rozdíl? Jisté je, že se hned na začátku jara dostala pod těžký tlak. Pokud se nestane zázrak a doma neporazí Rostov o pět gólů, nebude mít stejnou berličku jako loni, kdy neúspěšný boj o titul vyvážilo jarní tažení Evropou. V neděli proti Bohemians nutně potřebuje vyhrát. Pokud se to nepovede, mohou plány Požárova týmu shořet dřív, než se jaro pořádně rozběhne.