Dánský parlament oživil otázku: Kdo je vlastně Dán?

Dlouhotrvající polemiku o tom, co si lze představit pod pojmem Dán, nyní vyostřil samotný parlament.

Velkou diskusi nyní v Dánsku rozpoutala deklarace přijatá parlamentem, v níž se mimo jiné praví: „S obavami sledujeme, že jsou dnes v Dánsku oblasti, kde je poměr imigrantů ze zemí vně Západu a jejich potomků vyšší než 50 procent. Názorem parlamentu je, že Dánové by neměli být nikde v regionech menšinou.“

S návrhem tohoto znění přišla do parlamentu Dánská lidová strana, známá svými protiimigrantskými postoji. V posledních volbách skončila na druhém místě. Do kabinetu se nedostala, ale menšinová vláda strany Venstre je na její podpoře závislá.

Deklarace byla nakonec přijata nejtěsnější většinou hlasů 55:54. Proti byly všechny opoziční strany – a právě kvůli slovu „Dánové“. Kritici prohlášení argumentovali tím, že text de facto říká dánským občanům, kteří nepocházejí přímo ze země, že nejsou Dánové. A dokonce dává výjimku těm, kteří pocházejí ze západních zemí.

„Je to jedno z nejextrémnějších rozdělení země na ‚my a oni‘,“komentovala to Pernille Skipperová z opoziční Rudozelené koalice.

Podle posledních statistik žije v Dánsku zhruba 9,5 procenta imigrantů a další dvě procenta lidí s imigrantskými kořeny.

Žít, studovat a mluvit nestačí?

Poté, co se debata o problému dál vyostřila, dokonce vládnoucí strana Venstre přišla s jakousi omluvou.

„Teď se píše o tom, že nemůžete být Dány, pokud nejste narozeni v Dánsku. Nic takového jsme deklarací nemysleli. Je spousta lidí, kteří do Dánska přišli, obohatili zemi a stali se Dány, a to je skvělé,“nechal se slyšet Jan Jörgensen, mluvčí strany.

Dánská lidová strana, iniciátorka deklarace, si v každém případě stojí za svým – že je třeba se oblastí, kde je většina imigrantů, obávat. „My ve straně si myslíme, že je to velký problém, a potřebujeme o něm mluvit,“citoval zpravodajský server Local Martina Henriksena, poslance za lidovou stranu.

Právě tento muž přitom roztočil jedno z dřívějších kol polemiky o „definici Dána“. To když před časem v televizní diskusi odmítl říci, zda je jiný účastník, 18letý muž, který se narodil v Dánsku, bez přestávky v něm žije a studuje a mluví perfektně dánsky, Dánem. Henriksen to tehdy odůvodnil tím, že Jensa Philipa Yazsaniho, jehož matka je Dánka a otec Íránec, „nezná“.

Velkou diskusi poté vzbudily názory dánské královny Margrethe (Markéty) II. Ta v létě nejprve v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel řekla: „Dánsko není multikulturní zemí. Žije tu však více lidí, kteří mají odlišné kořeny a náboženství, než před 30 lety.“O několik týdnů později pak debatu ještě přiživila výrokem: „Tím, že někdo žije v Dánsku, se automaticky nestává Dánem.“

Celoroční nekončící diskuse v médiích o tom, koho lze nazývat Dánem, nakonec vyústily i v to, že slovo „dánství“(v dánštině Danskhed) používané v diskusích bylo zvoleno slovem roku 2016.

„Názorem parlamentu je, že Dánové by neměli být nikde v regionech menšinou.“