Ministři se hádají o miliardy pro pošťáky

Po otevření poštovního trhu soukromým firmám měla státní Česká pošta dostávat kompenzace za ztrátu z toho, že poskytuje služby i tam, kde se to nevyplatí. Tedy třeba za to, že jezdí doručovat na vesnice nebo drží pobočky na menších městech.

Po čtyřech letech ale stále nedostala nic a politici se ani neshodli, kolik jí dají. Pošta tak na peníze za roky 2013 a 2014 čeká dál. Část z nich chce přitom použít na zvýšení nízkých mezd svých zaměstnanců. Na dohodě politiků závisí uvolnění až 2,7 miliardy korun.

Původně měl kompenzace zajistit speciální fond. A to tak, že by do něj všechny firmy z oboru přispěly na vypočítanou ztrátu dle svého tržního podílu. Tomu se od začátku bránily soukromé doručovací firmy, které by měly poště přispívat dohromady stamiliony. Napadaly způsob vypočtení svého tržního podílu.

Došlo tak k tomu, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) spočítal kompenzaci za rok 2013 na 753 milionů korun, ale ve fondu žádné peníze nebyly. Loni na podzim navíc princip kompenzačního fondu zpochybnila i Evropská komise.

Ministři průmyslu, vnitra a financí následně slíbili, že tento problém vyřeší. Minulý pátek tak do připomínkového řízení zaslali návrh novely poštovního zákona, podle nějž peníze poště poputují přímo ze státního rozpočtu. Řeší se ale kolik. Ministerstva průmyslu a vnitra chtějí poště poslat částky, které vypočetl ČTÚ – tedy 753 milionů za rok 2013 a 657 milionů za rok 2014. Tolik měla pošta dostat z kompenzačního fondu.

Proti se postavilo ministerstvo financí. To chce, aby pošta dostala vypočítanou částku poníženou o to, kolik by státní podnik musel sám do fondu poskytnout. Protože Česká pošta je jednoznačně největším hráčem na trhu, odhadovalo se, že by asi ze tří čtvrtin fond určený pro krytí vlastních ztrát naplnila ona.

A analogicky tak nyní ministerstvo financí žádá, aby pošta za roky 2013 až 2014 dostala jen asi 25 procent vypočtené částky. Místo 1,4 miliardy by dostala jen asi 350 milionů korun.

Potíž je v tom, že vypočítat přesný podíl České pošty na trhu a tedy koeficient, kterým lze stanovit, kolik má dostat, zatím nelze. „Stále běží správní řízení s hráči na trhu, kteří podle nás nesplnili svou zákonnou povinnost a nenahlásili se úřadu. Dokud nebudou dokončena, nelze určit ani tržní podíl pošty,“popsal vývoj mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

S tím si ministerstvo financí hlavu moc neláme. „Ministerstvo není příslušné ke stanovení tržních podílů jednotlivých hráčů na trhu, a tudíž ani ke stanovení podílu úhrady čistých nákladů České pošty,“říká k tomu mluvčí úřadu Kateřina Vaidišová.

Záležet bude na tom, jak se celkově k problému postaví vláda. Nesoulad mezi ministry nahrává tomu, že si pošta na kompenzaci ještě počká. Je logické, že představitelé státního podniku by uvítali první možnost – tedy nezkrácenou výši kompenzací. „Stát si od pošty objednal službu, dostal ji, ale dosud za ni nezaplatil,“popsal pozici mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Podle něj firmě stamiliony chybí a musí omezovat investice. Zároveň neproplacená ztráta brání poště výrazněji navýšit mzdy svým zaměstnancům. „Máme dohodu s většinou odborových organizací, že část peněz by šla přímo na navýšení mezd,“dodává Vitík.

Zdlouhavé řešení kompenzací za roky 2013 a 2014 přitom zadržuje i ty za dva následující, již uplynulé roky. A to i přesto, že na ty už pamatuje novela z roku 2015 a počítalo se dopředu s jejich uhrazením z rozpočtu. Jak se píše ve zdůvodnění návrhu, „Evropská komise deklarovala, že bez uzavření období let 2013 a 2014 neuzavře řízení pro období 2015 až 2017“.

Správní řízení pro výpočet čisté ztráty z veřejné služby za rok 2015 vede ČTÚ s Českou poštou od loňského srpna. Dosud uzavřené není, protože ačkoli zákon zastropoval pomoc na 700 milionů, Česká pošta požaduje o miliardu více.