tisíce, rozdáme stovky
Daně podle sociálních demokratů: Kdo si vydělá nad 49 tisíc hrubého, zaplatí na dani z příjmu víc než dnes. Firmy by zisk nad 100 milionů korun ročně danily místo 19 procenty hned 24 procenty.
Potrestat vysokopříjmové a pořádně zatopit velkým, zejména nadnárodním firmám. Tak vnímají předvolební daňový návrh sociální demokracie lidé z byznysu.
Čtyři pásma u daní z příjmů pro lidi by v praxi znamenala následující – člověk s příjmem 60 tisíc korun hrubého měsíčně by při výpočtu daně rozdělil částku na díly – prvních třicet tisíc by danil nejnižší sazbou, dalších 10 tisíc sazbou 15 procent, dalších 10 tisíc 25 procenty a zbývající částku mezi 50 a 60 tisíci pak nejvyššími 32 procenty. Ve finále by na dani z příjmů zaplatil o 2 400 korun víc než dnes.
Podle sociálních demokratů by stát na této dani nevybral víc ani míň, daně by se jen přerozdělily od nadprůměrně příjmových nad padesát tisíc hrubého k těm ostatním.
V případě lidí s nejnižšími příjmy spíše symbolicky, v řádu stokorun. „Už dnes velká část lidí díky daňovým slevám a odpočtům žádné daně neplatí, drtivé většině klientů stát na daních vrací,“upozorňuje Petr Frisch, daňový poradce Pro Factum Consulting.
Ekonomové nevidí na návrhu pro českou ekonomiku nic pozitivního. „Může to snížit atraktivitu Česka pro tuzemské i zahraniční špičkové odborníky, případně dále zvýšit náklady na jejich zaměstnání, protože budou po českých zaměstnavatelích požadovat vyšší hrubou mzdu,“říká Tomáš Hunal, daňový odborník poradenské PwC ČR.
Zvýšení daní pro vysokopříjmové považují pak za trestání úspěchu. „Lidé, kteří víc pracují, dělají složitější práci a víc vydělávají, budou mít menší motivaci se vzdělávat a přijímat náročnější práci,“míní ekonom a podnikatel Pavel Kysilka, bývalý šéf České spořitelny.
Podle Frische se lidé s nejvyššími příjmy budou snažit vysoké dani vyhnout. „Mohou přecházet na jiné složky odměňování, například podíl na zisku, který se daní srážkovou daní patnáct procent. Ve finále by tak od nich stát mohl vybrat na dani z příjmů méně,“říká.
ČSSD zároveň přišla s návrhem zvýšit daně firmám s nejvyššími zisky a snížit je těm s malými zisky. Zisky do pěti milionů by se danily místo dnešními 19 procenty jen 14 procenty, zisky mezi 5 a 100 miliony stejně jako dnes a nad 100 milionů by daň činila 24 procent. Výpočet této progresivní daně by probíhal stejně jako u fyzických osob.
Aby se zabránilo účelovému rozdělování firem na menší a tím vyhýbání se vyšší dani, danil by se až konsolidovaný zisk – sečetl by se veškerý zisk u firem patřících stejnému vlastníkovi. To přináší určité komplikace při zjišťování toho, zda a jak jsou firmy propojené.
Šest set firem v zemi, mezi nimi banky, mobilní operátoři, výrobci aut, ale i státní Čepro a Lesy ČR, by tak platilo až o čtvrtinu vyšší daň z příjmů než dnes a sociální demokraté spočítali, že by stát vybral o šest miliard víc. „Jde o firmy, které patří mezi největší zaměstnavatele v zemi a motory naší ekonomiky. Tento krok tak znamená brzdit naši ekonomiku,“varuje Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy Hospodářské komory ČR.
Firmy si to nenechají líbit
Například druhý největší plátce firemní daně, skupina ČEZ, která za rok 2015 odvedla na dani 3,8 miliardy, by podle návrhu ČSSD odvedla o miliardu navíc. „Návrh nebudeme komentovat,“uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Bankám navíc sociální demokraté navrhli minulý týden i bankovní daň. Ta by mnohým zvedla daně odhadem o polovinu.
Firmy se budu bránit. „Navrhované zvýšení o pět procentních bodů je příliš vysoké na to, aby firmy nereagovaly – budou přesouvat zisk do zahraničí vzájemnými transakcemi. Daňová správa nedokáže v masovém měřítku uhlídat převodní ceny mezi tuzemskou firmou a její zahraniční dcerou,“říká Frisch.
Kombinace tlaku na vyšší mzdy odborníků a manažerů a vyšších daní vysoce ziskové firmy by mohla vést k neochotě firem v Česku rozšiřovat své podnikání, investovat a tím i zvyšovat zisky. „Může se stát, že uvidíme odchod některých firem z Česka a úspěšné české firmy budou hledat příležitost, jak se rozšiřovat mimo Česko,“říká Kysilka.