Mapy kolabující Prahy
Město připravilo analýzu dopravních problémů. Pražanům představí i mapy
Kolony, přetížené spoje nebo třeba chybějící zastávky, tramvajové tratě či mosty přes Vltavu. Pražskou dopravu komplikují stovky dílčích problémů.
K jejich řešení má přispět takzvaný Plán udržitelné mobility, na kterém magistrát ve spolupráci s odborníky i veřejností pracuje již více než rok. Dokument, podle něhož chce Praha plánovat dopravu v metropoli dalších patnáct let, má být sice hotový až příští rok, ale práce na něm již přináší první výsledky.
Prostřednictvím webu poladprahu.cz je nově dostupná obsáhlá analýza pražské dopravy a mapy problematických míst v metropoli, ze kterých bude město při přípravě plánu čerpat. Na jejich tvorbě se podíleli i Pražané, kteří městu zaslali téměř tři tisíce připomínek.
„Účelem map je upozornit na přetížená místa a na klíčové prvky dopravního systému, jejichž destabilizace negativně dopadá na život a dostupnost velmi rozsáhlých území města,“říká náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).
Z analýzy vyplynuly jako nejpalčivější problémy přetížená doprava na hranicích Prahy a Středočeského kraje a vysoký počet automobilů v ulicích města. Většinu komplikací je prý také možné spojit s pomalou dostavbou Pražského a Městského okruhu. Obě stavby včera Dolínek označil za absolutní prioritu.
Podle analýzy se Praha v počtu vozidel řadí na přední místa v Evropě. Na tisíc obyvatel v metropoli připadá 584 aut a v každém z nich cestuje průměrně jen 1,3 pasažéra. Celkem dopravní systém Prahy, tedy všechny druhy dopravy, obslouží denně asi 1,8 milionu obyvatel a návštěvníků. Největší zastoupení mají vnitroměstské cesty, kterých je 84 procent. Podle odborníků se ale podíl vnějších cest každý rok zvyšuje.
Pokud jde o městskou dopravu, je na horní hranici využitelnosti zejména linka metra C, v tramvajové síti pak oblast Karlova a Václavského náměstí. Situaci nepomáhá ani skutečnost, že v centru města byla ještě před revolucí řada tramvajových tratí zrušena. „Vize minulosti, že dostaneme cestující do metra, se ukázala jako mylná. Spoje, které byly zrušeny, je třeba doplnit,“říká Dolínek. Jako první by mělo přijít na řadu tramvajové spojení Vinohradské
ulice a hlavního nádraží. Pražané prý také přestali vnímat jako plnohodnotnou součást pražské MHD železnici, ačkoliv jde v případě některých cest, třeba z Podbaby do Libně, o nejrychlejší spojení.
Analýza se věnuje i aktivní dopravě. Vyplynula z ní například skutečnost, že šedesát procent lidí může do centra dojet do půl hodiny na kole. A nejde jen o strmé kopce, které je od toho odrazují. „Největší bariérou jsou obavy, že se jim buď něco stane, nebo jim kolo ukradnou,“říká Jaroslav Mach, vedoucí magistrátního oddělení pro rozvoj dopravy. Podle Dolínka je proto třeba posílit pocit bezpečí cyklistů na silnicích. V okolí stanic metra a železnice mají navíc vznikat místa, kde bude možné kolo uschovat.
Středočeši jezdí autem častěji
Materiál také odhalil, že návštěvníci a obyvatelé metropole upřednostňují odlišné způsoby dopravy. Zatímco Pražané pro své cesty nejčastěji volí veřejnou dopravu (46 procent) nebo chůzi (29 procent) a autem jich cestuje méně (23 procent), návštěvníci přijíždějí do Prahy hlavně vozem (45 procent) a na veřejnou dopravou spoléhá jen menší část z nich (36 procent).
Praha se všemožně snaží přesvědčit mimopražské řidiče, aby více využívali hromadnou dopravu, ale naráží na její nedostatečné kapacity.
Podle Dolínka si město v současnosti nechává zpracovat analýzu možnosti rozšíření platnosti ročního kuponu pražské MHD i na území Prahy-západ a Prahy-východ. Nejdříve je ale prý třeba zajistit, aby řidiči, které by opatření mohlo do hromadné dopravy nalákat, měli vůbec čím jezdit.
Podle analýzy je totiž veřejná doprava mezi Prahou a Středočeským krajem takřka ze všech směrů přetížená. Důvodem je zejména to, že v okolí Prahy se neustále staví nové domy a dopravní síť se tomu přizpůsobuje jen velmi pomalu. „U železnice vidíme jako zásadní nedostatek její nedostatečnou kapacitu a často i špatný stav některých tratí. Mnohé přestupní uzly již neodpovídají současným standardům a chybí vazby mezi kolejovou a nekolejovou dopravou,“říká Michal Andelek z dopravního podniku. Analýza upozorňuje i na malou kapacitu parkovišť P+R, která v Praze dnes pojmou jen asi tři tisíce aut.
Přetížené jsou i příměstské autobusy. „Největší problémy zaznamenáváme na úsecích těsně před Prahou a na dojezdových úsecích na území Prahy. Autobusy kapacitně nezvládají objem cestujících, spoje často nabírají zpoždění,“doplňuje Vojtěch Novotný z Ropidu.
Vytvoření analýzy i map je jen úvodní částí projektu. Odborníci na jejich základě vypracují scénáře, podle kterých bude Praha problémy v dopravě v budoucnosti řešit.