Lidé mají o posezení na ulicích zájem. Praha rozmístí více židlí

Pro americké lektory angličtiny hledáme byt k dlouhodobému pronájmu v Praze. T: 274810601 dl. pronájmu.T.: 603252661 T.

Jantarové korále, náramky koupím, až 2000 Kč/kus T:608221020124764 Přesně tak. A je to opravdu unikátní příležitost pro studenty, kteří se

Radní chtějí pokračovat v rozmisťování židlí a stolků na veřejných prostranstvích. Ty by se mohly objevit až na patnácti nových místech. V současné době je takových prostranství osm.

Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR) židle a stolky loni využilo asi 220 tisíc lidí. Největší zájem o ně byl na Malostranském náměstí. Na veřejných prostranstvích je rozmístěno 340 židlí a 90 stolků.

„Hlavním cílem projektu pro rok 2017 je rozšířit stávající, již osvědčená místa o nové lokality s provozem židlí a stolků, a to s větším zapojením

k tokamaku běžně nedostanou. Takhle žádný jiný na světě nefunguje. Nabízíme to proto evropským i světovým univerzitám, které vychovávají generaci fyziků a technologů, kteří v budoucnu mohou tu naši snahu o nejefektivnější výrobu energie dotáhnout do konce. Studenti si vezmou počítač, připojí se na tokamak do Prahy a mohou dělat vlastní experimenty. Nedávno třeba Golema ovládalo asi sedmdesát studentů z Bangkoku, před nimi široké veřejnosti formou otevřené výzvy pro zájemce provozování mobiliáře. Celkem bude vybráno deset až patnáct veřejných prostranství,“píše se v materiálu, který schválili radní.

Bez grilů a cyklostojanů

O tom, kde by židle a stolky nově byly, by měl IPR společně s městem rozhodnout v březnu. Podle původního plánu měly být kromě židlí a stolků rozmisťovány v Praze také nové grily a cyklostojany. To IPR nyní nedoporučuje. Naopak navrhuje domluvu s restauracemi, to byli studenti z Dánska, Maďarska, Německa nebo Indie. Jedinou podmínkou je, aby nám z místa, odkud se připojují, poslali pohled. Říkáme o sobě, že máme nejmenší tokamak na světě s největším velínem, protože tím velínem je celý internet. V květnu, předběžně asi čtvrtého, bychom chtěli tu webovou stránku, kterou používají studenti, otevřít i běžným lidem.

Jak to bude fungovat?

Byli bychom tu jeden den nepřetržitě čtyřiadvacet hodin a během celého dne by si fúzní proces mohl díky vzdálenému přístupu přes internet vyzkoušet každý. Na stránce budou základní informace o tokamaku a o tom, jak funguje, a potom jednoduché rozhraní, do kterého lidé zadají tři základní parametry a mohou se přes webkameru dívat, zda se jim podaří vyprodukovat plazmu. Stránka jim pak vygeneruje i přesné údaje a grafy o výboji a přes chat nám budou moci klást i otázky, pokud budou chtít něco osvětlit.

Říkáte, že tady mají studenti unikátní možnost si takové zařízení vyzkoušet. Jak je to ale obecně se zájmem dětí a mladých lidí o vědu?

Musím bohužel říct, že ten zájem v poslední době trochu klesá. A týká se to i zájmu o naši fakultu. Ale zase je pravda, že se zajímavými a nadanými studenty se setkávám v podstatě pořád. Je fakt, že prostředí vědy může být v počátcích trochu frustrující, protože příprava pokusů je dlouhá a ty vzrušující momenty naopak krátké. Ale jsem třeba pyšný na to, že ten náš tokamak pomáhají držet v provozu sami studenti. Což o nějakém zájmu snad svědčí. Třeba uživatelské rozhraní, do kterého se zadávají data, mi pomohl upravit jeden z mých studentů. To je pro mě pozitivní impulz.

Jak je podle vás možné ten zájem o vědu zvýšit? Třeba častějšími praktickými ukázkami na školách?

Jsem přesvědčen, že to musí být především v učitelích. Budoucnost společnosti je prostě závislá na kvalitě učitelů. Musíme nalít peníze do učitelské branže a tu profesi co nejvíce zatraktivnit. To je jediný způsob, jak v dětech vyvolat zájem nejen o přírodní vědy, ale i o společnost. Tím nechci říct, že bychom neměli učitele, kteří dělají fantastickou práci, ale je potřeba přitáhnout ještě více kreativních lidí s elánem a nedopustit, aby je ta profese semlela. I já se snažím ten zájem mladých o vědu nějak povzbudit. Pořádáme exkurze pro středoškolské studenty, na fakultě pořádáme Noc vědců nebo třeba Týden vědy a podobně. které by nabídly své toalety jako veřejné. Také doporučuje zvážit využití stavebních plotů pro výstavy.

Na Malostranském náměstí IPR zaznamenal loni až 130 tisíc sedících. Přes náměstí projde podle analýzy téměř pět tisíc lidí za hodinu.

Na piazzettě Národního divadla se zastavilo 32 tisíc lidí a na Letné jich bylo 27 a půl tisíce. Průměrná délka posezení byla 15 minut. Doba se mění podle toho, kde se mobiliář nachází. V místech, kudy prochází velké množství lidí, zůstávali lidé sedět kratší dobu, což je případ Malostranského náměstí. (ČTK)