Happy end bez vítěze. Hádky o Krtka skončí
Spor o licenční práva, který kazí pověst populární kreslené postavičky, míří ke kompromisu.
Krteček by se divil, co se ve světě lidí může stát. Smír na dosah? To by byl asi nejlepší výsledek sporu mezi vnučkou autora Krtečka Karolínou Milerovou a správkyní díla Milenou Fischerovou. Pře o platnost smlouvy, na jejímž základě Milerová poskytuje licence k výrobě předmětů s Krtečkem, zaměstnává pražský městský soud již několik let. Zatím poslední kolo jednání proběhlo na konci ledna.
Na uzavření smíru znesvářených stran v jednací síni v přízemí justičního paláce apelovala i soudkyně Veronika Křesťanová, která kauzu spojenou s populární kreslenou figurkou řeší. „Ta věc je opravdu složitá. Vítězstvím ani jedné ze stran spory zjevně neskončí,“upozornila obě znesvářené strany Křesťanová. A zdá se, že její slova dopadla na úrodnou půdu. „Výrazně jsme pokročili na cestě k dohodě. Při podnikání se svou firmou Little Mole (Krteček) se snažím chovat tak, aby nevytvářela žádné další spory,“uvedla mimo jiné Karolína Milerová. Zprostředkování pomáhá nalézt mediátor a jeho působení je prý znát. Podobně jako Milerová se vyjadřovala i její oponentka. „Dohoda je nejblíže, co kdy byla,“uvedla Milena Fischerová. ŠEST RŮZNÝCH ZÁVĚTÍ Dědictví po tvůrci Krtečka, výtvarníkovi a režisérovi Zdeňku Milerovi, komplikuje řada právních problémů, které je nutné vyřešit. „Situace se poměrně rychle vyvíjí. Z dědického řízení vzešla dohoda, která je připravená, a zbývá vyřešit jeden její aspekt. Oprávnění dcery výtvarníka Kateřiny Miler k nakládání s dílem. Tvrdí, že dohledala smlouvu z roku 2010 a 2011, která jí dává oprávnění s dílem nakládat,“uvedl Zdeněk Matzner, právní zástupce Mileny Fischerové.
Výtvarník po sobě totiž zanechal šest různých závětí, které se neshodují ve jménech dědiců ani v tom, jaké podíly komu z nich patří. Část dědiců zpochybňuje platnost páté a šesté závěti. Pře o závěti prošly celým justičním systémem, a dokonce je řešil i Nejvyšší soud ČR. Ten před časem zrušil veškerá soudní rozhodnutí v této věci a vrátil tím vleklé spory dědiců na začátek.
Kvůli vyjednávání o všech zmíněných problémech Městský soud v Praze své jednání přerušil. „Pokračovat bude jen na návrh Mileny Fischerové nebo Karolíny Milerové. Pokud pokračování nenavrhnou do jednoho roku, řízení zcela zastavím,“vysvětlila soudkyně Křesťano- vá, co přerušení řízení znamená.
Spor o „Krtečka“by tak mohl skončit v několika příštích měsících. Předmětem právních pří před městským soudem se stal populární kreslený hmyzožravec před dvěma lety.
Sporná licenční smlouva, která Karolíně Milerové dávala práva k výrobě předmětů s Krtečkem, vznikla v září 2011 dva měsíce před smrtí Zdeňka Milera. Milena Fischerová, která s Milerem spolupracovala 20 let, však tvrdila, že nejde o řádnou licenční smlouvu. „Podpis na listině není Milerův. I kdyby ale dohoda vznikla, nebyla by podle správkyně dědictví platná, protože výtvarník prý nebyl schopen posoudit skutečný obsah dokumentu,“tvrdila na počátku řízení v červnu roku 2015 Milena Fischerová.
K věci se vyjádřila také choť Zdeňka Milera, která podpořila verzi své vnučky Karolíny. „V době podpisu smlouvy byl schopen vnímat a byl psychicky svěží. Ještě dva týdny před smrtí kreslil. Říkal mi, že vnučce poskytne práva k určité části díla, ne výhradní. Chtěl, aby Karolína měla svůj prostor a doktorka Fischerová také. Chtěl, aby spolupracovaly, a věřil, že se dohodnou,“vypověděla Emilie Milerová. Zdeněk Miler podle své manželky s vnučkou jednal i kvůli dobrým obchodním kontaktům v USA. „Spoléhal na ni a leželo mu to na srdci. Tušil, že vnučka bude schopná,“uvedla ve svém svědectví Emilie Milerová.
Soudkyně Křesťanová se snažila pohnout obě strany ke smírnému řešení již před více než dvěma lety v červnu. „Tento spor není veden jen o Krtka, je o pana Milera. Zkuste si představit, co by si přál on, toto jistě ne. Pokuste se najít konsenzus, který nerozmělní jeho autorské dílo,“zdůraznila tehdy soudkyně Křesťanová.
KRTEK NA CESTĚ DO VESMÍRU
Krteček se stal charakteristickou postavou výtvarníka a režiséra Zdeňka Milera. Stal se pro něj srdeční záležitostí, i když Miler ilustroval mimo jiné třeba také Hrubínovy texty nebo Vančurova Kubu Kubikulu. „Někdy bych mu nejradši naplácal, ale stejně se máme moc rádi. A jednoho bez druhého by nás to na světě vůbec nebavilo,“popsal v jednom z rozhovorů Miler svůj vztah ke Krtečkovi. Postavu hmyzožravce si zvolil údajně proto, že si ji nevybral pro své příběhy Američan Walt Disney. Krtek podle tvůrcova záměru nehovořil, nesměl mluvit lidskou řečí, aby byl všem srozumitelný. „Až uslyšíte usedavý pláč kresleného krtka, vězte, že to jsou mé opravdově nešťastné dvě dcery,“líčil příběh Krtkova pláče Miler.
Krtkem byl podle pamětníků Miler prý až posedlý, na sériích o svém němém hrdinovi pracoval až 18 hodin denně. Poslední díly vznikly, když jeho tvůrci bylo již více než 80 let. Poprvé malý hrdina nadchl nejmenší diváky v animovaném filmu, který se objevil v roce 1957. Šlo o legendární příběh „Jak krtek ke kalhotkám přišel“. Poslední, již 50. epizoda nazvaná „Krtek a žabka“, vznikla v roce 2002.
Krtek se během svých dobrodružství podíval i do vesmíru. V roce 1965 to bylo v příběhu „Krtek a raketa“. Zemskou tíži ovšem opustil také ve skutečnosti. Necelých 20 centimetrů vysoká figurka Krtka vyrobená z nehořlavých materiálů se zúčastnila v roce 2011 mise STS-134 na palubě raketoplánu Endeavour. Jako maskota si ji vybral astronaut Andrew Feustel. Šlo o poslední let tohoto vesmírného plavidla.
Miler kromě sérií s Krtkem natočil i snímky, jejichž hrdiny jsou „Cvrček“nebo „Štěňátko“. Natočil například i pohádky „O nejbohatším vrabci na světě“, „Modrý kocourek“a další. V roce 1957 Miler dostal cenu na filmovém festivalu v Benátkách.