Každé sedmdesáté dítě trpí autismem

Za posledních deset let se počet autistických dětí v Česku zdvojnásobil

Působí jako nevychované dítě, nereaguje na pokyny dospělých, se svými vrstevníky si nerozumí a každá drobná změna oproti zaběhnutému rituálu ho může rozhodit. Takzvaných autistických dětí za poslední roky výrazně přibývá.

„Zatímco v roce 2007 trpěl touto nemocí zhruba jeden člověk ze 150, dnes je autismem postiženo jedno dítě z 68,“říká dětský psychiatr Michal Hrdlička z FN Motol. Dvojnásobný skok potvrzují i lidé z terénu. „Máme dnes několikanásobně více klientů,“říká Magdalena Čáslavská, ředitelka Národního ústavu pro autismus.

„Poradce rané péče měl ještě před pár lety na starosti v průměru zhruba deset rodin, dnes jich je až padesát.“Za skokový nárůst autismu může podle lékařů nejen lepší diagnostika, ale také vyšší věk rodičů a větší počet předčasně narozených dětí. Autismus je totiž vrozená porucha mozku, o které se rozhoduje už v těhotenství. Zatímco před deseti lety měla žena první dítě v průměru ve svých 25 letech, dnes rodí ženy v průměru až po svých třicátých narozeninách. Vyšší riziko vzniku autismu u dětí však hrozí i s rostoucím věkem otců – své první dítě mají dnes muži až kolem 35 let.

Podle lékařů poslední studie jednoznačně ukazují, že za nárůst autismu nemůže očkování, jak si někteří rodiče myslí.

„Víme to jednoznačně díky rozsáhlým studiím z různých zemí, kde očkování není povinné. Výskyt autismu u dětí očkovaných i neočkovaných je přitom přibližně stejný,“poukazují dětští psychiatři. Odborníci i rodiče dětí se přitom shodují na tom, že nejlepším „lékem“na autismus je včasná diagnóza.

Na vlastní kůži to zažili například rodiče dnes už dvanáctiletého Šimona, který trpí jednou z forem autismu – takzvaným Aspergerovým syndromem. Dnes chlapec studuje na prestižní střední škole. Velká část autistů má však ještě další postižení, například mentální retardaci, a je odkázána na stálou péči druhých.