Pacner: Průlom ve vesmíru
Je to celosvětová senzace. Nedaleko nás – ve vzdálenosti 40 světelných let, což je v kosmických měřítcích jen kousek – je hvězda s planetami, na nichž existují podmínky pro život.
Zprávu o hvězdě se sedmi planetami, z nichž na třech jsou podmínky pro život, vydala americká NASA a Evropská jižní observatoř. Nicméně americká kosmická agentura tradičně vydává čas od času ohromující zvěsti, které z kontextu vědeckého bádání zase tak příliš nevybočují. Je to rituál, kterým se snaží zaujmout zvláště americkou veřejnost a následkem toho i kongresmany schvalující každoroční rozpočet státních institucí.
Jaký význam má tedy středeční ohlášení objevu sedmičlenné rodiny planet? Opět ukazuje, že planety u cizích hvězd, říká se jim exoplanety, nejsou ničím výjimečným. Tyto objevy tedy znovu potvrzují hypotézu, že život ve vesmíru je obvyklým jevem. Jenže k potvrzení této představy pomocí automatických sond nám zatím chybí technika – sestrojení mezihvězdného průzkumníka je nad naše síly. Snad to bude možné za 30 až 50 let.
Čtvrt století hledání
Intenzivní pátrání po exoplanetách probíhá už čtvrt století. Před rokem 1990 mělo příchuť honby za senzacemi, navíc astronomové k němu měli jenom primitivní prostředky. Málokdo tehdy věřil, že exoplanety existují a mají nějaký význam. Teprve nástup nových pozorovacích technik ukázal, že je to pravda. NASA dokonce začala vypouštět astronomické družice specializované na hledání exoplanet: Spitzer (srpen 2003), COROT (prosinec 2006), Kepler (březen 2009), pomáhá i Hubble (duben 1990).
Jedním z hlavních úkolů NASA je hledání známek života ve vesmíru. Vědci předpokládají, že život má nejlepší podmínky ke vzniku na terestrických planetách, tedy podobných Zemi, s tvrdým povrchem a podobnou velikostí. Ani tělesa tohoto typu nejsou výjimečná. Další podmínkou má být existence vody, třebaže výzkumy ukazují, že nemusí být pravidlem. Proto se jak americká kosmická agentura, tak řada pozemských teleskopů zaměřila na pátrání po terestrických exoplanetách.
Cizí planety podobné Zemi
Zpočátku neměli odborníci tak dokonalé přístroje, aby mohli poměrně malé planety okolo cizích hvězd identifikovat. Nalézali tělesa o velikosti Jupitera a větší, které nejsou pro život příhodné. Navíc požadovali, aby exoplanety obíhaly mateřské hvězdy ve vzdálenostech, ve kterých teplota umožňuje existenci kapalné vody. Takový objev se poprvé podařil v prosinci 2011.
„Když vezmeme vpotaz vzdálenost od centra Galaxie (příliš blízko není klidné prostředí), umístění v ramenech (hustota okolních hvězd nesmí být ani moc vysoká, ani moc nízká), vhodný věk hvězd, pak dostaneme odhad, že se v ekosférách hvězd naší Galaxie nachází asi 33 miliard terestrických planet,“odhadl nedávno astrofyzik Jiří Grygar v časopisu Astropis. I u nejbližší hvězdy Alfa Centauri, vzdálené 4,4 světelného roku, našli pracovníci Evropské jižní observatoře loni v létě těleso o hmotnosti 1,27 Země.
Loni na podzim napočítali astronomové celkem 3 254 exoplanet všech druhů.
Nicméně pojetí života ve vesmíru vychází z našich zkušeností omezených antropocentrickým pohledem. Není vyloučeno, že existují životní formy, které si neumíme představit. Třeba například vůbec nepotřebují ke svému životu kyslík.