Více si doma přitápějí chudí Češi, zjistil průzkum

Podle statistiků je nejčastější teplota domácností do 22 stupňů. Teplo je přitom vážná finanční zátěž i pro bohaté

Jaká má být ideální teplota v bytě? Téma, kvůli kterému se spolehlivě rozhádá leckterá domácnost, včera pomohli rozseknout čeští statistici. Oznámili totiž výsledky rozsáhlého průzkumu ve 20 tisících rodinách. A výsledek?

„Většina domácností vyhřívá nejčastěji obývanou místnost na 21 až 22 stupňů,“uvedla mluvčí Českého statistického úřadu Petra Báčová.

Jen jedno procento rodin vyhřívá svůj byt na méně než 19 stupňů, každá desátá naopak na více než 23 stupňů.

„Zajímavé je, že v bytových domech je z domácností, které si raději přitopí, nejvíce těch s nejnižším příjmem do 20 tisíc korun,“sdělila předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Osvětlit, proč tomu tak je, není jednoduché, jelikož statistici nezjišťovali důvody chování respondentů. Podle ředitele odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky Radka Matějky to může souviset s tím, že spousta lidí s nižšími příjmy platí v pronajatých bytech paušální nájem. A to bez ohledu na spotřebu energií.

Teplo je drahé pro všechny

Dalším vysvětlením může podle něj být vyhláška, která „solidárně“upravuje množství spotřebovaného tepla na základě koeficientů. Než začala platit, domácnosti uprostřed paneláků mohly spoléhat na to, že jejich místnosti vyhřejí sousedé z okolních bytů a oni mohou svá topení přiškrtit. Díky vyhlášce se lidem s nadprůměrnou spotřebou snižuje koeficient k výpočtu ceny tepla a naopak.

„Proto lidé nemusí mít motivaci šetřit teplem,“míní Matějka.

Rozsáhlý průzkum probíhal v druhé polovině roku 2015. Podle takzvané statistiky rodinných účtů Češi v roce 2015 utratili za elektriku, teplo, plyn a paliva průměrně necelých 14 tisíc korun na osobu. Téměř všichni dotazovaní v rámci šetření „Energo 2015“sdělili, že platby za energie a teplo považují za finanční zátěž. A to i devět z deseti lidí, jejichž domácnosti mají čistý měsíční příjem přes 45 tisíc. Jen pět procent lidí uvedlo, že platit za teplo pro ně není žádný problém.

Statistici zkoumali i to, čím lidé topí. Zjistili, že zatímco před čtvrt stoletím byla polovina energií získávána z uhlí, nyní je to jen 13 procent. „Domácnosti upouštějí od uhlí a naopak využívají zemní plyn a obnovitelné zdroje, jako je hlavně palivové dřevo, pelety a fotovoltaické systémy, jimiž získávají více než polovinu veškeré spotřebované energie,“shrnula předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

To však neznamená, že uhlí by se přestalo využívat. Dál je hlavní surovinou pro teplárny, které dodávají teplo do paneláků.

Zatímco v množství tepla z tepláren vítězí ze všech regionů Praha, v okolních městech a obcích Středočeského kraje topí skoro každý čtvrtý uhlím, což je nejvíc ze všech krajů. Třeba v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde se uhlí těží, jím topí jen 13 procent domácností.

Podle statistiků to nejspíš souvisí s tím, že do mnohých vesnic kolem Prahy dosud nebyl zaveden plyn.

Díky zateplení domů a výměně oken české domácnosti už nepotřebují k provozu bytů tolik energie. Před 20 roky to bylo 90 gigajoulů na byt, v roce 2015 jen 65 gigajoulů.