Tři roky od Majdanu chce část Ukrajinců další revoluci
Ukrajina se sice dokázala vyrovnat s válkou s Ruskem, ale části Ukrajinců už přestává po třech letech od revoluce na Majdanu docházet s jejich vládou trpělivost. Směřovat na Západ však chtějí dál.
V ulicích Kyjeva mohl mít v minulých dnech člověk pocit, jako by se vrátil v čase o tři roky zpátky. Do doby, kdy tu vrcholila revoluce na Majdanu. Revoluce, na jejímž konci přesně před třemi lety tehdejší prezident Viktor Janukovyč zmizel z Kyjeva a utekl do Ruska.
Majdanem a okolními ulicemi zněla stejná hesla jako před třemi roky. „Sláva Ukrajině! Sláva hrdinům!“„Sláva národu, smrt nepřátelům!“„Ukrajina nade vše!“Mezi tisícovkami protestujících pod ukrajinskými vlajkami bylo mnoho z těch, kteří před třemi lety tvořili tvrdé jádro demonstrantů, několik měsíců mrzli ve stanech na Majdanu a na konci revoluce sváděli krvavé bitvy s policisty.
Jejich požadavky, za které demonstrují teď, jsou v mnohém podobné těm, které vznášeli před třemi roky proti tehdy vládnoucí moci. „Před třemi roky skončil Majdan, ale neskončila revoluce. Revoluce znamená změnu systému, ale systém se nezměnil. Za tři roky současní vládci ukázali svoji neschopnost. Neschopnost, kterou se snaží zamaskovat řečmi o válce. Ty slouží k tomu, abychom je nemohli kritizovat, protože Putin na nás útočí,“uvádí jeden z vůdců nynějších protestů, Oleh Tjahnybok, šéf nacionalistické opoziční strany Svoboda. Ta spolu s Pravým sektorem uspořádala „Pochod důstojnosti“, který šel po místech, kde během revoluce na Majdanu bylo zabito přes sto účastníků protestů.
Mnozí demonstranti neskrývali, že na současného prezidenta Petra Porošenka pohlížejí podobně jako na Janukovyče. „Předejte prezidentovi symbolický dar v podobě jednosměrné letenky do Ruska,“cituje ukrajinská stanice Deutsche Welle jednoho z účastníků protestů. Těm vadí třeba to, že Porošenko má stále svoji čokoládovnu v Rusku.
Přestože vůdčími silami protestů je radikální nacionalistická opozice, mnozí pozorovatelé tvrdí, že nespokojenost s vládnoucí garniturou se netýká jen těchto kruhů.
„Rozhodně nejde říci, že by s Porošenkem byli nespokojeni jen nacionalisté. Lidé jsou naštvaní hlavně proto, že moc dál zůstává v rukou oligarchů, že se od Majdanu změnilo příliš málo,“říká Oksana Pelenská, redaktorka stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda. „Nespokojenost je především s tím, že se nepodařilo porazit korupci. Jen se změnily její způsoby, stala se sofistikovanější, ale stále přetrvává. V celé společnosti je cítit velké napětí a obavy,“říká Pelenská.
Nedá se však říci, že by revoluce na Majdanu zcela neuspěla. „Za její největší výdobytek lze označit silnou občanskou společnost, díky níž nemohou být dnes ani oligarchové v klidu,“dodává Pelenská.
Hospodářství se zvedá
Ukrajině se přes velké výdaje na obranu, dosahující desetiny rozpočtu, vedení války a obří škody způsobené ruskou okupací Krymu a východu země také podařilo stabilizovat ekonomiku. Ta na konci roku zrychlila růst o víc než čtyři procenta, stabilizoval se kurz hrivny, lidé dostávají platy i penze, což nebylo po Majdanu samozřejmé. „I to je důvod, proč se proti vládě nebouří víc lidí,“soudí Pelenská.
Právě okupace Krymu a válka na východě země je největší problém. „To ale nemůže být záminkou pro neprovádění reforem. Je to naopak další důvod pro jejich rychlý postup,“odmítá výmluvy některých ukrajinských politiků slovenský exministr Ivan Mikloš, který je poradcem kyjevské vlády.
Navzdory tomu všemu neklesá podle ukrajinistky Lenky Víchové podpora integrace na Západ. „Lidé jsou pochopitelně nespokojení, ale je to také z toho důvodu, že je válka a že Ukrajina má pořád vážné ekonomické problémy. Co se týká směřování země na Západ, tak je nutno říci, že počet stoupenců vstupu do NATO i do EU pořád roste,“uvedla pro ČRo Víchová.