Památky, jež málo pamatují
Národními ikonami se nově staly stavby, jimž není ani sto let
Pavel Švec reportér MF DNES
Vcelém Česku je pouhých dvě stě padesát staveb, které se dostaly na exkluzivní seznam národních kulturních památek. Jsou to ty vůbec nejcennější a nejunikátnější domy, které se kdy v zemi postavily a dochovaly dodnes.
Před pár dny tento soupis vláda obohatila o dalších patnáct památek.
Zajímavé je, že polovina z nich vznikla poměrně nedávno – nejdříve v první polovině 20. století – a všechny patří do skupiny staveb občanské vybavenosti.
K takovým skvostům, jako je Pražský hrad, Národní divadlo či Anežský klášter, nyní přibylo například krematorium v Nymburce, opavský společenský dům, strojní průmyslová škola v Mladé Boleslavi či divadlo v Ústí nad Orlicí.
Ač každá stavba leží v jiné části republiky a slouží jinému účelu, mají jedno společné – jsou vynikajícími díly našich předních architektů.
Sedmiletá přestávka
„Druhou skupinu nových položek na seznamu zastupují stavby, které mají odpovídající památkovou hodnotu, byly ve většině případů hodnoceny již v předchozích obdobích, ale z různých důvodů nebyly do konečného výběru zařazeny. Popřípadě vykazují hodnoty, které byly dostatečně oceněny až v poslední době,“popisuje mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
V této osmičce je zastoupen například zámek v Brandýse nad Labem, blatenský vodní kanál nebo palác Lucerna v centru hlavního města.
Naposledy se přitom seznam nemovitých národních kulturních památek rozšířil před sedmi lety.
Že by i nejvyšší možná ochrana nějak významně omezila možnosti majitelů vybraných domů, nehrozí. Už jen kvůli tomu, že se do exkluzivního inventáře nedostaly náhodou a pod ochranou úřadů jsou již dlouho.
Havlova Lucerna
„Provozně ani stran případných oprav se u nás nic nemění. Památkovým objektem je Lucerna již od roku 1956. Nicméně doufáme, že zápis na seznam národních kulturních památek přitáhne více návštěvníků,“potvrzuje majitelka paláce Lucerna Dagmar Havlová.
Fakt, že se i moderní stavby oficiálně stávají nejvýznamnější součástí kulturního bohatství národa, je konkrétním signálem, že se společnost v čele s památkáři oprošťuje od dosavadního – celkem vzato – konzervativního pohledu na tvorbu architektů.
Ostatně do jakési druhé ligy památkové ochrany – myšlen seznam kulturních památek (nikoliv národních), který dnes čítá na čtyřicet tisíc položek – se tlačí domy ještě o pár desítek let mladší.
Panelové sídliště
Například Nová scéna Národního divadla dokončená až v roce 1983, o dvacet let starší brněnský hotel International či dokonce nedaleké panelové sídliště Lesná postavené po vzoru finského městečka Tapiola u Helsinek na přelomu 60. a 70. let.
Památkáři avizují, že se budou více zaměřovat zejména právě na poválečnou architekturu, která je dnes opomíjená.
„V tom se liší od té prvorepublikové, jejíž hodnoty je už snazší rozeznat. Může se tak stát, že cenné a kvalitní budovy z nedávné minulosti jsou ohroženy, nebo dokonce zničeny, jako například obchodní dům Ještěd v Liberci,“řekla před časem MF DNES ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková, jež se sama specializuje právě na památky moderní architektury. Smysluplná ochrana památek, jež jsou staré třeba jen půl století i méně, je znakem toho, že si vážíme věcí, na nichž zrovna nemusí ulpívat aureola dávných časů.
Cení se především kvalita architektury, technické a materiálové řešení a výjimečnost stavby.
Bruselské vzedmutí národa
Experti pak pokukují hlavně po technických památkách, jakými jsou třeba elektrárny nebo čističky, krematoria či hřbitovy a také veřejné budovy – školy, nákupní a kulturní domy, muzea nebo nádražní budovy.
Svou výjimečností vynikají zejména poválečné stavby, jež jsou nositelkami takzvaného bruselského stylu. Ten se stal fenoménem po úspěšné světové výstavě Expo ’58 v belgickém Bruselu, od níž lze datovat tvůrčí nadechnutí národa. Po uniformním a režimem direktivně formovaném stalinistickém realismu to byla vzpruha, která rychle pronikla do celé společnosti.
„Bruselská“nádraží třeba v ostravských Vítkovicích či v Havířově jsou toho dokladem.
Zápisu na seznam památek by se mohly dočkat i technické stavby s vysokou výtvarnou kvalitou, podobně jako vysílač Ještěd, který už chráněn je, a má dokonce ambici proniknout na prestižní seznam UNESCO.