UŽ JE TADY ZAS!

Michalovi je deset. Zpívá o Minecraftu a pokémonech. Jeho videa mají rekordní sledovanost, ale také mu kvůli nim vyhrožují smrtí. Mishovy šílenosti vznikly zhruba před rokem. A jestli už v té době někomu připadal youtubering jako hodně podivná aktivita, n

Ano. Je to tak. Dívám se ráda na pořad Prostřeno! Baví mě trochu šmírovat a mám trochu slabost pro bizár. A Prostřeno! nabízí toho všeho vrchovatě. Kde jinde vás obyčejný český člověk pustí k sobě domů, pochlubí se fialovou ložnicí (mám ráda barvičky), prozradí intimnosti ze svého života (mezi třetím a čtvrtým dílem téměř vždy dojde na pláč) a k tomu všemu se ještě ukáže, co se v Česku považuje za delikatesu? Většina hostů do soutěže vstupuje s vážnou tváří, a i když se to snaží zlehčovat, jde vždycky o peníze.

Ale pak se v jednom dílu objevil na pohled nenápadný student práv Oldřich Florian. Každý den dorazil v novém převleku, s novou osobností a novým vystupováním. Jeho spolustolovníci reagovali různě. Někdo se smál. Někdo dělal, jakože nic. A někdo se doopravdy bál. Když Oldřich na závěr pohostil čtyři Brňáky čistě japonským menu a donutil je odzpívat před kamerou píseň Brno je shit, Praha je nej!, měla jsem oči navrch hlavy.

A to jsem ještě netušila, že mi tenhle zajímavý hoch otevřel dveře k ještě mnohem většímu bizáru, než je celé Prostřeno! i s Brnem dohromady. K Mishovým šílenostem.

DOUFÁM, ŽE CHCÍPNEŠ!

Oldřich Florian je na internetu známý pod přezdívkou Metadon. Studuje práva, hraje na klavír a na kytaru. A má o dvanáct let mladšího bratra Michala neboli Mishu, který se na YouTube pokoušel natáčet takzvané Lets Playe. Moc odběratelů tím neoslovil. A tak mu jeho starší brácha nabídl, že natočí video spolu. On ho vymyslí, Misha namluví. Misha souhlasil. Jeho nový kanál nazvali bráchové poměrně výstižně Mishovy šílenosti.

„Já miluju Minecraft, je to můj svět, ve kterým jsem rád, já rád těžím coble stone, diamanty a red stone, Minecraft miluju, je to lepší svět než ten, ve kterým žiju... A hlavně tam nejsou žádný vosy...“

Na obrazovce poskakuje hubený kluk s kruhy pod očima. Celé je to nahrané v jeho pokojíčku a působí to tak... znepokojivě podivně. Jako kdyby někdo nahrál na mobil kluka, který zpívá prostoduchou písničku. Jenže počet zhlédnutí pod videem čítá necelých šest milionů. A to je fakt hodně.

Pokémon Go song je na tom podobně. „I play Pokemon Go every day, I play Pokemon Go...“Prostý nápěv, prostá slova, prostá kamera, prostý střih. Ale ta melodie je chytlavá, jak zjistím o pár hodin později, když si to všechno prozpěvuju v autě. Počet zhlédnutí pod tímhle ryze amatérským počinem činí k dnešnímu dni padesát a půl milionu. Tahle prostá písnička se proslavila po celém světě, když ji na svém kanálu nasdílel nejznámější youtuber na světě, který vystupuje pod přezdívkou PewDiePie.

Zároveň je pod odkazem 628 160 lajků, tedy palců nahoru, a 998 617 dislajků, tedy palců dolů. To je taky hodně zvláštní. Všichni se na to dívají, ale zároveň se to málokomu líbí. Komentáře pod videem jsou plné nenávisti: Debžot! Krypl! Ten, kdo ho odebírá, je magor! Kup si za ty peníze plastiku a zubaře! Doufám, že chcípneš! Můj celoživotní sen je, abys neexistoval! Míšo jsi rakovina youtubu! Natočíš ještě jedno video a vybijem ti tie 2 zuby!

Jsem z toho zmatená. Na těch videích je zvláštní úplně všechno. A to zubaté dítě vyvolává zjevně hodně nehezkých emocí. Čím víc youtuberů si během následujících dnů poslechnu, tím méně tenhle svět začínám chápat. Jeden fakt je ale nepopiratelný. Mishovy šílenosti jsou naprostý fenomén. Ať už to znamená cokoliv.

BUDE TO VIRÁL

Když vyrážím za Florianovými na návštěvu, jsem připravena na vše. Na šílence, který mi přijde otevřít v masce doktora Hannibala. Na luxusní dům, který Misha pořídil z milionů vydělaných na svých podivných videích. A taky na jeho retardované rodiče, kteří z něj vysávají peníze. To jsem se zatím také dozvěděla z různých youtuberských zdrojů.

Dům Florianových ve vilkové zástavbě v Kuřimi. Vzpomínáte? Ano, právě tady začala jedna z nejpodivnějších událostí kolem Aničky alias Barbory Škrlové alias Adama. Zjevně místo, kde se daří bizarnostem všeho druhu. Dům Florianových vypadá zvenčí docela obyčejně. „Pojďte dál,“otevře Oldřich Florian. Kdybych neviděla to Prostřeno!, přišel by mi jako rezervovaný stydlín.

První dojem je opravdu překvapivý. Místo očekávaného luxusu a podivností všeho druhu se dívám do průměrného obýváku s kuchyní. „Dáte si kafe?“„Ráda.“Jitka Florianová, představí se maminka youtuberů a zanoří se zpět do sedačky. Čekám, odkud vykoukne ta největší hvězda. Ale nikdo nikde. „Míša je doma?“„Jo... je nahoře. U počítače.“„Aha. Jasně.“Rozhlížím se po kuchyni, kterou znám z Prostřena. V televizi vypadala větší. „Proč jste se tam přihlásil?“

„Jen tak. Z legrace.“Oldřich mluví pomalu, rozvážně. Srozumitelně. Skoro v něm nepoznávám toho vřískajícího šílence, který si na stůl vysypal bílý prášek a za vytřeštěného pohledu ostatních soutěžících si mocně šňupl. I když to byl cukr (doufám), vypadalo to velmi věrohodně.

Mezi Oldřichem a Mishou je dvanáct let rozdíl. A to znamená jednu zásadní věc. Zatímco generaci Y internet jen tak zlehka štrejchl, pro generaci Z je to nejdůležitější médium. „Já jsem byl ještě dítě televize, Misha už je dítě počítačů. Když jsem hrál počítačové hry já, bylo nás pár nerdů a byli jsme vlastně outsideři. Dneska je to obráceně. Počítačové hry hraje každé dítě.“

Oldřichův jasný vhled na věc mě překvapí toho dne ještě mnohokrát. A proto mě naopak nepřekvapí, že za tím vším je především on. „Já jsem autor, Misha je interpret.“Misha zkoušel namlouvat vlastní videa, ale sledovanost byla nízká. Chtělo to přijít s něčím, co zaujme. A Oldřich měl naprosto jasný plán. „Chtěl jsem udělat nějaký pořádný bizár. Něco, co lidi naštve. Hovadinu, kterou budou sdílet. Aby se z toho stal virál.“

„Co to vlastně je, ten virál?“odkašlu si a cítím, jak mi na rameno zaklepalo stáří. Oldřich trpělivě vysvětlí. Virál je video natočené za účelem masového sdílení a šíření. Obsah, který se šíří podobně jako virus. Jejich první video, které se stalo virálem, mi následně pustí na svém mobilu.

„Dneska si budeme povídat o zmrdech vosech. A takovýdle věci! Jdeme na to! Ty vosy jsou úplný zmrdi! Pořád píchají. Zmrdi! Co třeba sršně. Úplný zmrdi!“Obývákem se nese trochu nakřáplý hlas devítiletého Mishi a mně vyjede pravé obočí o trochu výš. Na obrazovce se míhá jeho pobledlá tvářička s kruhy pod očima.

„Napadlo mě to cestou v autě, když Misha nadával na vosy. Jestli tohle řekneš na videu, budeš slavnej, slíbil jsem mu. A měl jsem pravdu.“

Sláva se opravdu dostavila rychle. Hlavně co se týče nenávistných komentů a parodií.

„Nezalekli jste se toho negativního ohlasu?“

„Ne. My jsme chtěli být negativní. Nám šlo o to, provokovat lidi.“

Na vosy Misha nadával zhruba před rokem. Ale Mishovy šílenosti začaly nabírat mnohem vyšší tempo, když Oldřich napsal písničku League of Legends Song. „Dota je pro malý děcka, League of Legends to je pecka, Lolko to mám rád,“zpívá v něm svým nakřáplým hláskem Misha. Žádné sprosťárny ani nadávky. Jen prostoduchá písnička s jednoduchou chytlavou melodií.

„To bylo loni okolo Velikonoc, lidi nás začali poznávat na ulici.“

„V té době jsem to brala ještě jako blbosti a nenapadlo mě, že by to mohlo mít takový dopad,“podaří se mi přimět k řeči Jitku Florianovou. V té chvíli ještě nevím, že má dneska taky svůj kanál Jsem máma. A co na něm dokáže za věci.

„Nezalekla jste se toho pak? Všech těch nadávek a výhrůžek?“„Ale jo. Zalekla.“„Máte o Mishu strach?“„Někdy si říkám, že bych ho asi měla víc chránit, ale na akcích se mu nikdy nic nestalo. Ani nám osobně. Všechny výpady se odehrávají jen v komentářích na internetu.“

„Kontrolujete, co dávají kluci na YouTube?“„To kontroluje táta.“Neprošlo vám někdy něco? Obrátím se zpátky k Oldřichovi.

„Video o tom, že je Misha odnoží Islámského státu, neprošlo přes prarodiče.“

ZPÍVÁNÍ ZAKÁZÁNO

Oldřichova aka Metadonova strategie se ukázala být naprosto geniální. A když zjistil, že to funguje, byla by přece škoda

neudržet to v běhu. Jednoduchý text, jednoduchá melodie, aktuální téma, Mishovy tesáky, provokativní pozdrav Už jsem tady zas! Misha nazpíval písničku o veganech, Donaldu Trumpovi, o Tinderu, o pokémonech nebo píseň I Want to Kill Santa Claus! Dnes kanál Mishových šíleností sleduje téměř 620 tisíc odběratelů. Někteří ho mají rádi. Ještě víc ho možná nenávidí. Ale všichni na něj klikají. A o to tady jde.

„Proč má Misha tolik negativních reakcí?“

„Většina tvůrců videí, tedy youtuberů, je o pár let starší než jejich publikum. Cílová skupina jsou děti kolem dvanácti let. A o pár let starší tvůrci jsou pro ně autority. Mishovi je deset a autorita pro ně není.“

„Tak proč videa netočí starší brácha?“

„Protože by to nemělo takový efekt.“

Virtuálními nadávkami to ale jenom začalo. Videa se sprostými výrazy a pro někoho i s hraničním humorem začala vadit učitelům v Mishově škole. Nejdřív přišel zákaz mobilů a tabletů a pak učitelé zakázali dětem zpívat Mishovy písničky. Florianovy navštívila na popud školy i sociálka. Usoudila, že rodina vypadá funkčně a normálně a o děti se stará, a od té doby má klid. Na chvíli si představím paní učitelky zírající na internet, kde Míša kráčí s baseballovou pálkou umlátit Santa Clause za to, že mu dal pod stromeček ponožky. A na všechna ta videa, kde další polodospělé děti nazývají Mishu hybridní mutací bobra a potratu a vyhrožují mu smrtí. Nebo videa, která zase jiný youtubeři natáčejí o Mishově rodině.

„S bulvárem zkušenost mám a nebylo to tak strašný. Nevadí mi, když naše videa kritizují, protože to znamená, že je pak uvidí víc lidí, ale tyhle vymyšlený informace o naší rodině nechápu,“postěžuje si konečně taky Oldřich.

Z horního patra se ozvou nějaké zvuky. „Misha?“zkusím. „No, on sem dolů už skoro nechodí.“

„Aha. Takže musíme my za ním?“„No.“Nemůžu se zbavit dojmu, že čekáme na opravdovou celebritu. V tu chvíli se ozve zachrastění klíčů a do bytu vchází další člen rodiny, Oldřich Florian starší. Ano. I ten má svůj kanál – Jsem táta.

NATÁČÍ CELÁ RODINA

Když si to shrneme. Každý z Florianů má svůj kanál na YouTube. Oldřich Florian mladší jako Metadon. Oldřich Florian starší jako Jsem táta. Jitka Florianová jako Jsem máma. A samozřejmě Misha.

Jediný z kanálů, který vydělává, je ten Mishův. V současné době má přes 650 tisíc odběratelů. Což je hodně.

Největší sledovanost měl v poslední čtvrtině minulého roku. Teď pozvolna klesá. „Myslím, že hodně lidí prohlédlo, že to děláme jako recesi.“

„Myslím, že hodně lidí to netuší dodnes.“

„Mě překvapilo, že to vůbec někdo mohl brát vážně.“

„Nedáte si pivo? Moje vlastní?“vstoupí do debaty Jsem táta. Zpěvák v metalové skupině BAST. A výrobce piva. Právě o tom točí svoje videa.

Na chvíli se obrátíme k mladému praženému ječmenu a pšenici, která chutná po čokoládě.

Postupně začínám chápat, o co tady jde. Oldřich mladší vymýšlí pro Mishovy šílenosti záměrně takzvaný cancer obsah. Neboli něco strašného. Trapného. Otravného. Co největší blbost, která se bude šířit dál. Prostě rakovinu internetu.

Takový obsah nahrává do svých videí záměrně i Jsem máma. Když později sleduji její ezoterické pohyby kombinované

„LIDI JSOU BLBÝ A NECHAJ SE NACHYTAT NA TROLL. VIDEA JSOU TOTÁLNÍ RECESE.”

s větami „Nepotřebuji pracovat, vydělává za mě syn,“není tak těžké pochopit, že si o téhle rodině může někdo myslet, že není tak docela v pořádku. „Myslí si, že máma je ještě větší retard než my,“potvrdí Oldřich zvesela.

Když je tady celá rodina pohromadě, je čas na otázku, jak je to s Mishovými příjmy. „Někde jsem četla, že vydělává až milion korun měsíčně.“

„To je nesmysl. Před Vánocemi to byly statisíce, po Vánocích se to přehouplo do desetitisíců. A příjmy máme s Mishou půl na půl. Já jako autor, on jako interpret.“

„Jo, slyšel jsem, že vykořisťujeme vlastní dítě a vysáváme jim konto, ale to si vysají sami,“vloží se do debaty Jsem táta, kterému nemizí z tváře široký úsměv. Ten zvláštní humor mají možná kluci po něm.

Nejvíc peněz Misha utratil za elektrokoloběžku, iPhone a samozřejmě nový počítač.

„Zbytek jsme mu dali na stavební spoření a dětské konto.“

NAŠTVAT HATERY

Konečně přišla ta chvíle podívat se na hlavní hvězdu. Stoupám po schodech a musím přiznat, že jsem trochu nervózní. Za otevřenými dveřmi dětského pokojíčku sedí před dvěma obrazovkami dětská silueta.

„Ahoj, hvězdo,“zkusím odlehčený pozdrav, který siluetu mine obloukem.

„Máš tady návštěvu,“promluví Oldřich a až pak na mě Misha upře svoje velké modré oči. „Čus.“Následuje možná můj nejbizarnější rozhovor vůbec.

„To je jedna D? To ještě vůbec existuje? WTF?“vychrlí Misha rychlostí, ze které stihnu tak dvě slova, směrem k fotografovi. „Co hraješ za...“„Hej, vymyslel jsem tenhle minecraftový film. Sám jsem ho stříhal,“utne moji zoufale pomalou dikci Misha svojí rychlořečí a kmitá myší po stole, zatímco se na obrazovkách míhají tisíce kostiček.

Snažím se plně soustředit, ale zachytit tok rychlosti Mishových myšlenek je nemožné. „Každopádně asi tak,“zakončí každý druhý útržek věty. A já mám pocit, jako bych byla celou dobu jenom hlas na pozadí obrazovek.

Každá trochu zbytečná otázka je odměněna nakřáplým hlasitým smíchem. Vždycky jsem byla zvyklá na to, že mluvím moc rychle a nedokážu se soustředit dlouho na jednu věc, ale tohle, tohle je úplně jinej level, kámo.

Pochválím minecraftový film, dozvím se, že má Misha koupených 150 her na streamu. Očima kloužu po dětském pokojíčku. Na zdi vláček s Krtečkem. Na stolku odložený Malý princ. Tipla bych si, že tam leží už hodně dlouho. Většinu místnosti totiž zabírá ten počítač.

„To k tomu máš pedály?“zeptám se a od zdí se odrazí Mishův nakřáplý řehot.

„Hele, tahle hra se dá hrát dvě hodiny a já jí zmáknu za osm minut,“kmitá myš po podložce.

„Teď začíná ta pravá sranda... Baví mě logický hry... Každopádně asi tak.“

Myš nepustí ani na vteřinu z ruky, oči upřené na obrazovku. „Řek bych jednu věcičku,“zareaguje, když se zeptám, jestli mu nevadí ty tisíce nadávek, které čte pod svými videy.

„Lidi sou blbý a nechaj se nachytat na troll. Videa jsou totální recese. Chtěli sme naštvat hatery. Takže asi tak.“

Hatery neboli ty, kteří ho nenávidí. To zabralo stoprocentně.

„Další otázka?“vyletí do prostoru jeho hlas.

„Plán? Žádnej nemám. Umím hodně dobře programovat, tak možná naprogramovat nějakou hru.“

Na obrazovce teď poskakuje hranatý panáček.

„Hraju s tátou. Holkám to prostě nejde. Nejsou na to stavěný,“ujistí mě Misha o mých zbytečných pokusech začlenit se do tématu.

Ale ukáže mi počítač za 130 tisíc, který má dvě nejlepší karty na světě. Mikrofon? To je DGT 450.

„V kolika jsi nahrál svoje první video?“

„Minecraft hraju od čtyř let. Od pěti let natáčím. Každopádně asi tak.“

„A který youtubery jsi sledoval?“

„Sorry. Ale nesnáším, když někdo říká juťubeři.“Zhluboka se nadechnu. „Tak to sorry. Půjdeš se vyfotit?“

Cestou dolů zahne do vedlejšího pokoje. „Hele, tady trénuju!“

Vyskočí na postel a předvede pár salt.

„Pěkný.“Alespoň na pár okamžiků mám pocit, že mluvím s dítětem.

CHI CHA CHO CHA CHI!

U počítače sedí Misha každý den. Z toho, co mi k tomu řekne Jsem máma, mám trochu pocit

rezignace. Aby dělal i něco jiného, přihlásili ho rodiče na judo. Hudební škole a zpěvu už se nevěnuje. I když vlastně v praxi ano.

„Dřív jsme modelařili,“zkusí to Jsem táta. Dráha teď odpočívá schovaná na visutém patře. „Vlaky má rád pořád. Do Londýna jsme jeli vlakem. A když jsme byli ve Vídni, celý den jsme strávili v metru.“

Stejně mám pořád pocit, že jediný, kdo přesně ví, co se kolem děje, je Oldřich.

„Znáš nějaký pohádky?“otočím se k Mishovi, který poskakuje před objektivem. „Chi cha cho cha chi!“Fotografovi trochu cukne v rameni. Já jsem si na Mishovy hyperaktivní projevy už zvykla. I když normální mi to rozhodně nepřipadá. „Znáš nějaký pohádky?“„WTF?“„Třeba Tři oříšky pro Popelku?“„Vůbec.“„Mrazík?“„Znám.“„A o čem to je?“„Nevim. To není důležitý.“

BYLO TO NA MĚ MOC

Po návratu obvolám pár lidí, kteří se s Mishou setkali osobně nebo se na YouTube pohybují víc než já. Pochopení má málokdo.

Youtuber Kovi 88 dlouho nepřemýšlí. „Misha je pro mě nesrozumitelný kanál. A s ohledem na jeho věk to vnímám hodně negativně. To, že je to satirický projekt, to není omluva. Rodiče o tom asi moc nepřemýšlí.“

Jeden z nejznámějších českých youtuberů Fatty Pillow o setkání s Mishou natočil jedno ze svých videí. „Ten kluk je mrdlej,“zhodnotí to. „Ptal jsem se Metadona, jestli není náhodou hyperaktivní, jestli na to nebere nějaký prášky. Ten kluk sedí a najednou chi cha cho cha chi! Ale prý je to dítě, klid, a to děti dělaj. Ale tohle děti nedělaj! Jeho YouTube tvorbu nesnáším, beru ho jako malý dítě, ale on je bláznivej. Jsem rád, že si užívá podpisy a slávu, ale aby mu fakt v patnácti nepřeplo.“

„Když na něj všichni řvali ty zmrde a on jim odpovídal stejně a pak na pódium přišel jeho táta, který nadával taky, bylo to na mě trochu moc,“přiznává jeden z účastníků Stay Z party, která se konala nedávno v Praze a na kterou byl Misha pozván jako hlavní hvězda.

„Olda je super a má to promyšlený. Misha je dítě. Máma je asi trochu mimo. Na naší párty měl Misha největší úspěch,“tvrdí další. A skandování „... je zmrd!“provázelo vystoupení každého účinkujícího.“

„O Mishově existenci jsem měla jen mlhavé tušení,“sepíše mi později jedna z dalších návštěvnic tohoto klubu. „Když začalo jeho vystoupení na párty Stay Z v klubu Storm, otevřela jsem nevěřícně pusu. Malý zubatý blonďák začal zpívat Aj plej Pokemon... Doprovázel ho nějaký starší kluk na kytaru. (Pak jsem zjistila, že je to jeho brácha, který ho očividně i spolu s rodiči pase). A ty na to koukáš a říkáš: Tohle se fakt děje? Jenže pak ti dojde, že tu úchylnou jakožepísničku a všechny ostatní zpívá celé publikum a ty máš pusu otevřenou dokořán už několik minut. Když začali lidé na Mishu pokřikovat ukaž zuby!, tvůj táta je zmrd! a podobné věci a Misha se na pódiu – podle jeho chování – cítil jako hvězda, do toho se na pódium přišli ukázat jeho rodiče, tak mi došlo, že jsem buď stará, konzervativní, nebo málo opilá.“

„Jeho YouTube kanál pro ně představuje asi docela slušný byznys,“dodá další. „Na druhou stranu pustit desetiletého kluka, který zjevně trpí nějakou poruchou, před dav lidí, kteří sice znají jeho písničky slovo od slova, ale taky na něj pokřikují ponižující hlášky, je na můj vkus docela silné kafe. Je jasné, že to dítě to tak nebere, vidí nadšené fanoušky. Jeho bratr zase vidí, jak nesmírně úspěšný tenhle projekt je.“

TAKŽE ASI TAK

Když o pár dní později sleduji na Óčku, kde jsou Metadon s Mishou jako hosté, zoufalou snahu moderátorky dostat z Mishi alespoň jednu souvislou větu, musím uznat, že Misha v osobním kontaktu opravdu působí jemně řečeno nesoustředěně. „Posloucháš nějakou hudbu?“„Já skoro nic neposlouchám. Takže asi tak.“

Musím uznat i to, že kdyby moje dítě nadávalo na videu do zmrdů, asi by mi to nepřišlo úplně normální. Na druhou stranu tohle dítě dokázalo docela slušně zamávat celým světem užvaněných videí, na kterých se všichni snaží zaujmout a málokomu se to povede. Youtuber Fin Ville Holm sepsal dokonce výzvu ke zrušení Mishova kanálu, který podle něj porušuje podmínky YouTube. Jeho petici, kterou chce poslat Googlu, ale zatím podepsalo jen pár desítek lidí.

Pokud jsou Mishovy šílenosti čistá provokace a tester pokrytectví, není asi co řešit. Kromě toho, jestli to desetileté dítě opravdu ví, co se děje. Na každý pád Misha zatím dál vytáčí svoje „hatery“svým Už jsem tady zas! a těmi nezaměnitelnými tesáky. Na ty ale dostane brzy rovnátka. Možná těmi rovnátky pak skončí jedna krátká, ale velmi intenzivní etapa jedné obyčejné rodiny z Kuřimi.

marta.fenclova@mfdnes.cz