Makedonie: puč kontra vlastizrada
Makedonský prezident odmítl pověřit sestavením vlády muže, který pro ni sehnal potřebné hlasy. Ve sporu jde o to, nakolik lze ustoupit požadavkům silné albánské menšiny v zemi.
SKOPJE Prosincové předčasné parlamentní volby měly za cíl ukončit dvouletou hlubokou politickou krizi. Ta však nyní prožívá svůj vrchol.
Nová vláda dosud nevznikla, v ulicích probíhají demonstrace a prezident Gjorge Ivanov v noci na včerejšek odmítl dát mandát k jejímu sestavení šéfovi dosud opozičních sociálních demokratů Zoranu Zaevovi, přestože má podporu většiny poslanců.
„Ústava a moje svědomí mi zabraňují pověřit vládou někoho, kdo chce zničit suverenitu a celistvost Makedonie,“prohlásil Ivanov. Zaev na to reagoval obviněním prezidenta, že se pokouší o státní převrat.
V čem je zádrhel? V postoji k požadavkům albánské menšiny.
Ta tvoří ve zhruba dvoumilionové zemi čtvrtinu obyvatel a je dlouhodobě zdrojem napětí. Albánské politické strany jsou nyní jazýčkem na vahách, ke komu se přikloní moc. Zaev je získal na svou stranu a podle prezidenta jim za to zaplatil příliš vysokou cenu.
Dosud vládnoucí strana VMRODPMNE v prosincových volbách těsně zvítězila, ale pak odmítla spojení s Demokratickou stranou pro integraci, které by jí zajistilo vládní většinu. V koalici s ní přitom už dříve byla – tentokrát vše zkrachovalo na požadavku, aby nová vláda prosadila albánštinu jako úřední jazyk v celé zemi. Dosud tomu tak je jen v regionech, kde Albánci tvoří více než 20 procent obyvatel.
Dalším požadavkem bylo změnit hymnu a státní znak, aby v nich „byla přítomna“albánská menšina.
„Plán vytvořený v cizí zemi“
Opozice, která byla poté prezidentem vyzvána k získání podpory, podle vládnoucí strany tak tvrdá vůči požadavkům Albánců zdaleka nebyla. Podrobnosti její dohody přitom dosud nejsou známé, šéf VMRO-DPMNE Nikola Gruevski však už minulý týden prohlásil, že Zaev na podmínky Albánců přistoupil a „zaprodal tak zemi“. V tom Gruevského včera podpořil i prezident Ivanov (ze stejné strany), když prohlásil, že do Zaevova vyjednávání se promítl také „plán vytvořený v cizí zemi“. Narážel tak na to, že požadavky albánské menšiny se loni ladily na schůzce v Tiraně, metropoli sousední Albánie. Schůzky se tehdy zúčastnil i albánský premiér.
Informace o ústupcích albánské menšině mezitím od posledního víkendu přiměly tisíce Makedonců demonstrovat v ulicích.
Protesty podpořil i Gruevski, který na internetu adresoval Zaevovi „úžasnou“nabídku: jeho strana bude hlasovat pro všechny kroky Zaevova kabinetu až do příštích voleb, „pokud ustoupí od jazykového zákona, tiranské platformy a návrhu nově definovat a rozdělit tak Makedonii“.
Gruevského straně se vcelku hodí, že se nyní povolební vyjednávání de facto smrsklo na otázku práv albánské menšiny. V pozadí je totiž ještě jiný problém – zda bude prodloužen mandát speciální prokuratury, která šetří trestné činy ve vysokých kruzích. Z nich jsou podezřelí hlavně politici z VMRO- DPMNE, včetně Gruevského. Opozice už řekla, že se na prodloužení mandátu prokuratury dohodla.
V každém případě však nyní hrozí, že se makedonská politická krize změní v krizi národnostní. Dodnes toto napětí čas od času přeroste v krvavé incidenty – a například v roce 2001 málem skončilo občanskou válkou.