Co nám říká tělo
Bodá tě světlo do očí? Tak je zavři. Nemůžeš popadnou dech? Tak se zastav. Některé vzkazy našeho těla jsou jasné. Občas k nám ale mluví jazykem tak složitým, že bychom potřebovali slovník. Anebo zkušené lékaře. My jsme takové našli.
Některé problémy odezní stejně rychle, jako přišly, na jiné stačí vydatný spánek, na horečku postel, prášky a hodně tekutin. Jakmile ale naše potíže se zdravím trvají delší dobu, měli bychom vyrazit k lékaři. Žádná bolest nebo nemoc nevznikají náhodou, naše tělo jen reaguje na nějakou situaci a jejich prostřednictvím nám dává najevo, že se v něm něco neobvyklého děje.
BOLESTIVÉ NAPĚTÍ V PRSOU
Zdá se vám to, nebo ne? Prsa jsou najednou jakoby těžší. Nezdá. Po čtyřicítce se zmenšuje mléčná žláza. Na její místo se tlačí těžší tuk, který snáz podlehne gravitaci. A naše prsa bohužel taky, povzdechneme si smutně s pohledem do výstřihu. A právě větší hmotnost prsů a jejich pokles mohou způsobit tzv. necyklické bolesti. „Bolest způsobuje i těsné prádlo. Spousta žen totiž řeší ztrátu tvaru tím, že prsa nacpe do podprsenky o číslo menší. Když ji pak večer odloží, může to fakt dost bolet,“říká gynekoložka Iva Kočová. Těsné prádlo kromě toho přiškrtí lymfatické uzliny. To může vyvolat vznik různých cyst a zatvrdlin, mnohdy bolestivých na dotek. V těchto místech pak hrozí ucpání mléčných kanálků a opakované záněty. Tato fibrocystická mastopatie, jak zní odborný termín, je jedním z nejčastějších onemocnění prsu, s kterým se ženy na lékaře obracejí.
NÁLADA POD PSA
Lidský mozek má špiony všude. Dokonce i ve svalech. Jako miminům nám nečinilo problém strčit si do pusy palec od nohy. Může za to úžasná přizpůsobivost svalů a kloubů. Zná ji každý, kdo pravidelně sportuje. Čím víc pohybu, tím jsme ohebnější. K naší škodě to funguje i naopak. Tělo se ochotně přizpůsobí nečinnosti a pohyblivost se pomalu vytrácí. Málo aktivní lidé tak v dospělosti přijdou až o třetinu pohybového rozsahu a v šedesáti jsou dokonce na čtvrtině pohyblivosti z mládí. A už se motají v začarovaném kruhu, protože s takovou „kondicí“není pohyb radost, ale utrpení. Jenže čím méně pohybu, tím ztuhlejší člověk. A taky nerudnější. „Lidské svaly jsou díky receptorům v neustálém kontaktu s mozkem. Informují ho o celkové úrovni napětí. Když máme chronicky zkrácené, stažené svalstvo, mozek dostane vzkaz, že jsme ve stresu,“varuje neurochirurg Mirko Božík. Informaci pak mozek pošle dál po těle. Výsledek? Ponurá nálada, špatné dýchání, neradostný tlukot srdce… Příroda je k nám naštěstí někdy až nekriticky velkorysá. Nezáleží prý na tom, kolik let strávíme „gaučingem“. Pokud budeme od dneška denně věnovat protahování pět minut, vrátí se nám časem 10–15 procent ztracené pohyblivosti.
DÝCHAVIČNOST
Většina se jako čert kříže bojí rakoviny prsu. Nejčastější příčinou úmrtí žen ve vyspělých zemích jsou ale nemoci srdce. Některé choroby začínají nevinně. Sem tam se dostaví bolest v horní části břicha, která se tlačí do zad. Občas cítíte nevolnost, někdy únavu. „To je jasný žlučník“, řeknete si a vydáte se k lékaři. Ten žlučníkové potíže vyloučí. Nejspíš jste příliš citlivá na stres, zní resumé. A pak vás skolí infarkt. „ Jeho typické příznaky jsou sice tlak nebo pálení za hrudní kostí jdoucí až ke krku a do rukou, u některých pacientek se ale může projevit nespecificky. Těžkou únavou, dušností, pocitem špatného trávení, točením hlavy. Proto může být nemoc srdce zaměněna s jinou, například s infekční nemocí nebo poruchou trávení,“říká kardiolog Jiří Beneš. Žena kácející se k zemi s rukou na hrudi skutečně není příliš častý obrázek. Proto ani ženy samy na možnost srdečního infarktu nepomyslí. Kvůli tomu pomoc lékařů vyhledáme mnohem později než muži,