Boj o soukromé školy
Ministerstvo školství nám hází klacky pod nohy, tvrdí lidé, kteří chtějí založit novou školu. Nejsou potřeba, míst je dost, oponuje úřad.
Co ještě minulý rok šlo, je letos problém, zjišťují lidé, kteří by chtěli založit soukromou základní školu. Na začátku letošního roku podali žádost o zápis do školského rejstříku a od té doby čekají a čekají. Teď jeden po druhém zjišťují, že se potvrdily spekulace, které už od ledna kolují mezi odbornou veřejností. Podle nich ministerstvo školství o nové soukromé základky nestojí a žádosti zamítá z důvodů, které by ještě před rokem nebyly důležité.
Nyní plánují, že se spojí a založí organizaci, která jim umožní bránit se proti rozhodnutí ministerstva společně. Úřad podle nich postupuje v rozporu se zákonem a navíc jim zapomněl říct, že změnil pravidla.
Z jejich pohledu jde o existenční záležitost. Zápis do školského rejstříku je pro ně klíčový. Bez něj nemohou jako škola fungovat. Pokud už existují ve formě takzvané komunitní školy, jejich děti jsou vedené jako doma vzdělávané a musí například každého půl roku na přezkoušení. Jde i o peníze, škola zapsaná do rejstříku má nárok na příspěvek ze státního rozpočtu na každého žáka.
Zájem o alternativu k veřejným základním školám, s nimiž mnozí rodiče nejsou spokojeni, přitom roste a škol už několik let přibývá. Zatím bez problémů.
Další škola není potřeba?
Libor Daňhel si zamítnutí osobně vyzvedl na poště včera. Až do ledna přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by jeho projekt 1. zlínské soukromé školy měl narazit.
„Přímo ve spisu je, že oddělení základního školství vydalo kladné stanovisko už 5. listopadu, od té doby až do 11. ledna ležela žádost na ministerstvu, aniž by se s tím cokoli dělo,“vysvětluje. Souhlas se založením školy už předtím dal městský úřad ve Zlíně i kraj.
Jenže v lednu přibyl další dokument. Podle něj je ve zlínských školách volno a novou školu město nepotřebuje. „Tomu nerozumím, v lokalitě, kde jsme chtěli školu otevřít, jsou školy naplněné přes 90 procent, Zlín měnil spádovou vyhlášku a prvňáčci budou jezdit do škol přes celé město,“diví se Daňhel.
Je přesvědčen, že kdyby žádost o zápis do školského rejstříku podal vloni, byla by bez problémů schválena. Parametr „naplněnost škol v okolí“se totiž v dokumentech k žádostem vůbec neobjevoval. Opakovanému tvrzení ministryně Kateřiny Valachové, že její úřad s žádostmi zachází stejně jako vloni roce, nevěří.
Potvrzuje to i zkušenost, kterou letos udělala společnost Scio. Ta v minulém roce otevřela hned několik škol a letos požádala o zapsání čtyř dalších. Jednu z nich již ministerstvo školství zamítlo, a to za podobné situace jako u projektů, které o rok dříve prošly bez problémů.
„Je to obrat o 180 stupňů, na který nás nikdo neupozornil. Ztratili jsme kvůli tomu rok práce,“říká Pavel Palička z Jaroměře.
Ten byl minulý týden v pátek na vyzvání úřadu nahlédnout do svého spisu. I jeho projekt má souhlas od města i kraje. A nyní má čtrnáct dní na to, aby dal dohromady argumenty, které přesvědčí ministerstvo, že v Jaroměři je pro novou školu místo. Školy jsou tam podle úřadu naplněné jen na 67 procent. Doufá, že si v Pardubicích, kde se dnes scházejí odmítnutí zástupci škol žádajících o zařazení do školského restříku, ujasní, jaké možnosti mají.
Jaká jsou vlastně pravidla?
Problematický je podle něj už způsob, jakým ministerstvo kapacitu škol počítá. Léta stará informace, která víceméně násobí počet dostupných tříd počtem dětí, podle něj nebere v úvahu třeba takové drobnosti, jako že školy některé z tříd využívají jako odborné učebny.
Otázku, od jakého procenta naplnění škol v okolí má projekt nové školy smůlu, MF DNES ministerstvu školství poslala již před dvěma týdny, dosud na ni ale nepřišla jasná odpověď. „Neexistuje žádné dané procento, od kterého se žádost zamítá. Žádost je posuzována vždy komplexně, naplněnost škol je jedním z parametrů,“odpovědělo tiskové oddělení ministerstva. Jaké další parametry při posuzování žádostí berou v úvahu? Ani to není jasné. Stejně tak nedorazila odpověď na otázku, kolik žádostí úředníci zamítli kvůli malé naplněnosti škol v okolí v loňském roce. Dohromady jich bylo pět z celkem 53 žádostí.