Ludvík chce vzít státu deset nemocnic
Z ministra zdravotnictví by se po návratu do Motola stal neodvolatelný ředitel
Mezi lékaři se mu přezdívá lex Ludvík. Zákon, který by ministrovi zdravotnictví pomohl v době, kdy už ministrem nebude. A se kterým je poněkud ve střetu zájmů.
Miloslav Ludvík pár měsíců před volbami narychlo protlačuje legislativu o univerzitních nemocnicích, díky které by z deseti fakultních nemocnic vznikly špitály s novou právní formou. Univerzitními nemocnicemi by se staly jak FN Motol, do jejíhož čela se chce Ludvík po skončení ministerské funkce vrátit, tak FN Ostrava, které šéfuje exministr Svatopluk Němeček.
Zákon narychlo
Zatímco dnes může ředitele „s průšvihem“kdykoliv odvolat ministr, nově by dostali mandát na dalších pět let a sesadit by je mohla jen sedmičlenná rada nemocnice. „Dnes může ministr odvolat ředitele nemocnic podle toho, jak se vyspí, což je špatně,“vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Radek Policar.
Někteří poslanci to vidí jinak. „Ministr se možná obává nadcházejících voleb, po kterých by nový ministr zdravotnictví mohl teoreticky některé ředitele fakultních nemocnic vyměnit,“říká lidovec Ludvík Hovorka. Poslanec Vít Kaňkovský si myslí, že zákon je psán ve spěchu: „Stavíme barák od střechy s křivým komínem, a to vše v kvapíkovém rytmu.“
MF DNES navíc zjistila, že nově vzniklým nemocnicím by bylo hůř vidět pod prsty. Dnes musí tyto nemocnice ukazovat veřejnosti, za kolik nakupují zboží, podobně jako ostatní veřejné instituce.
„Je pravda, že univerzitní nemocnice by na rozdíl od stávajících fakultních nemocnic nebyly povinny zveřejňovat smlouvy v registru smluv,“potvrdil Policar. Z této povinnosti by se tak vyvázala i „Ludvíkova“FN Motol. Špitály mají pádný důvod, proč se jim registr smluv nelíbí. Nedávno ukázal, že právě nemocnice jsou ze všech státních institucí největšími hříšníky – nakupují léky a materiál v hodnotě stovek milionů korun zcela bez soutěže.
Cesta k privatizaci?
Za nebezpečný považují zákon i lékaři. Podle nich může otevírat cestu k privatizaci těchto špitálů. „Stát nebude mít povinnost jejich dluhy přebírat a správci budou hledat někoho, kdo je zachrání. A to bude nějaký miliardář, který ty nemocnice za hubičku získá,“říká prezident lékařské komory Milan Kubek. Zákon schválila vláda, teď o něm budou jednat poslanci.
Ve fakultních nemocnicích dnes léčí profesoři, docenti a další špičkoví lékaři. A chodí tam pacienti s případy, na které okresní nemocnice nestačí – komplikované zlomeniny, rozsáhlé popáleniny, vážné nemoci. Dnešní takzvané fakultky zřizuje a kontroluje ministerstvo zdravotnictví, tedy stát. Ten také řeší jejich dluhy.
„Fakutlní nemocnice se do dluhů dostávají běžně. Je to mimo jiné i tím, že na rozdíl od ostatních nemocnic poskytují specializovanou péči, která je drahá,“říká lékař a bývalý předseda akademického senátu lékařské fakulty Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bruthans.
Starost státu o dluhy by ale měla skončit. Nově vzniklé univerzitní nemocnice by byly financované jinak než dnešní fakultky: „Současné znění zákona předpokládá, že univerzitní nemocnice může získat část majetku díky vkladům jiných osob než státu,“říká právník Petr Bouda z organizace Frank Bold Society. Dnes přitom nic podobného možné není. „Do současných fakultních nemocnic vklady majetku třetích osob nejsou možné ani teoreticky,“dodává. Lékaři takovou změnu označují za nebezpečnou „rachejtli“. „Vznikne nová organizace se starými dluhy a nemocnice mohou vzít nakonec zavděk bohatým mecenášem, který jejich problémy vyřeší,“poznamenává Bruthans. Nejisté jsou i samotné nemocnice. „Zákon by teoreticky měl být nastaven tak, aby privatizaci zabránil. Ale dopředu se nedá říci nic konkrétního, protože legislativa ještě není hotová,“odpovídá na dotaz MF DNES Zdeněk Tušl, náměstek FN Hradec Králové.
Někteří oslovení ředitelé fakultních nemocnic už teď ale říkají, že se změny obávají. „Co nakonec do nového zákona zamotají vlivní lobbisté a šikovní právníci, nikdo z nás dopředu odhadnout nedokáže,“komentuje náměstek jedné z nich.
Julínkův přízrak
Ministerstvo zákon hájí s tím, že naopak zajišťuje „páteřní síť vysoce specializovaných nemocnic“. Kritici zákona však nechápou, proč se do tohoto seznamu tedy nedostaly i další vysoce specializované ústavy, jako je například IKEM, Masarykův onkologický ústav nebo hematologický ústav v Praze.
Ekonom Miroslav Vrána navíc poukazuje na to, že stát by se tak dobrovolně zbavil vlivu na své hlavní nemocnice. „Je to další pokus, jak vymanit z vlivu státu nemocnice v hodnotě 50–80 miliard,“říká. Naráží tím na snahu někdejšího ministra Tomáše Julínka (ODS), který v roce 2009 připravil zákon o převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti. Jeho návrh přitom nejprve také předpokládal vznik univerzitních nemocnic. O akciovkách začal mluvit až později.
S dotazy se MF DNES obrátila na ministra zdravotnictví Ludvíka, ten nereagoval. Namísto něj odpověděl jeho náměstek (viz rozhovor).