Nizozemská zkouška Evropy: Wilders proti Ruttemu

V liberálním Nizozemsku může poprvé vyhrát krajně pravicový kandidát. Co se tím změní pro Evropu?

AMSTERDAM „Je to snad poprvé od počátku světa, co naše volby vůbec někoho v zahraničí zajímají,“píše s nadsázkou nizozemský novinář Joris Luyendijk. Po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je totiž Nizozemsko první zemí EU, kde se konají parlamentní volby.

Výsledky v Nizozemsku mohou také napovědět, jakým směrem se budou ubírat další velmi důležitá hlasování v Evropě. Francii čeká na přelomu dubna a května přímá volba nového prezidenta, v červnu pak budou Francouzi volit poslance Národního shromáždění. O nové dolní komoře parlamentu rozhodnou na podzim Němci. Také v obou zemích se očekává relativní úspěch krajně pravicových stran, Národní fronty a Alternativy pro Německo.

Mezi favority dnešních nizozemských voleb patří Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) současného premiéra Marka Rutteho a Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, který vystupuje proti muslimským přistěhovalcům, islámu, ale i Evropské unii jako celku.

Wilders v průzkumech dlouhodobě vedl, ale týden před volbami se situace začala pomalu otáčet ve prospěch Rutteho. Podle pondělní sondáže by Rutteho VVD získala 27 mandátů ze 150, Wildersova PVV pak 24.

Předvolební dění v posledních dnech ovlivnil diplomatický spor s Tureckem a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu. Nizozemské úřady v sobotu vyhostily tureckou ministryni, která chtěla Turky žijící v Nizozemsku vyzvat k hlasování v dubnovém referendu o změně turecké ústavy. Předtím nizozemská vláda zakázala přistát v Rotterdamu tureckému ministrovi zahraničí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan včera vyostřil situaci tím, že pohrozil sankcemi

a Nizozemce obvinil z vraždění v bosenské Srebrenici. Nizozemští vojáci OSN v roce 1995 chránili obyvatele muslimských enkláv na

území ovládaném Srby, masakru ale nezabránili. To vše může nahrát konzervativcům a nacionalistům.

Na rozdíl od velkých změn, které probíhají v Británii a USA, Nizozemsko po volbách velký převrat nečeká, ať už dopadnou jakkoli. Wilders se podle předpokladů umístí s těsným odstupem od Rutteho na prvním nebo druhém místě. Ale i pokud by vyhrál, novou vládu se mu podle všeho sestavit nepodaří. Všechny významné politické strany už dříve avizovaly, že koalice s PVV pro ně nepřipadá v úvahu.

Většina voličů sice Wilderse za premiéra nechce, ale PVV by se podle nich v případě vítězství měla na vládě podílet. Dosud největším Wildersovým vykročením z opozice byla podpora Rutteho menšinové vlády v letech 2010 až 2012. Wilders soudí, že ostatní strany ohledně případné spolupráce brzy změní svůj postoj. Rutte ale tuto možnost odmítl.

O přízeň voličů se dnes uchází 28 politických stran a hnutí, mezi nimi například Strana za práva zvířat nebo Strana pro člověka a ducha, kterou vede astroložka Lea Mandersová. Uskupení 50Plus zastupující zájmy starších lidí se těší, že zlepší výsledek dvou mandátů z roku 2012. Z levicové Strany práce se loni odštěpil Denk, který cílí speciálně na muslimskou menšinu.