Dějinný zlom. Před sto lety abdikoval car Mikuláš II.

Před sto lety podle názoru mnohých skončilo abdikací cara Mikuláše II. Ruské impérium.

Jako první z velkých evropských říší doplatilo na první světovou válku, která hospodářsky slabou zemi vyčerpala a dovedla k revoluci. Její první část, známá jako „únorová revoluce“, byla ještě pod vedením demokratických sil, které v čele s prozatímní vládou chtěly Rusko změnit v demokratický stát západního střihu.

Abdikace Mikuláše II. však v rozporu se zažitým názorem neznamenala konec monarchie. Mikuláš II. se totiž vzdal jen trůnu pro sebe a svého syna. Moc nad Ruskem předal svému bratrovi, Michailu Alexandroviči. Ten postoupení carské vlády do svých rukou hned neodmítl a učinil tak až po celonočním rozhodování 16. března 1917. Mnohými historiky je proto nikoli Mikuláš II., ale právě Michail II. považován za posledního ruského cara.

Vzdání se moci však ani jednomu z nich nezachránilo život. Po roční internaci byli oba, car Mikuláš II. i jeho bratr Michail, zabiti bolševiky. Bolševické komando zavraždilo spolu s Mikulášem II. celou jeho rodinu včetně pěti dětí. A to jen deset dní předtím, než Jekatěrinburg, kde k masakru došlo, obsadili Československé legie, jež mohly Mikuláše II. a jeho rodinu zachránit.

Po rozpadu Sovětského svazu byl Mikuláš II. posmrtně nejen rehabilitován. V roce 1998 měl také s rodinou oficiální pohřeb a ruskou pravoslavnou církví byli všichni prohlášeni za svaté.