Praze vadí sdílené bydlení

Město kvůli Airbnb žádá změnu zákona, lidé si stěžují na krátkodobé pronájmy

PRAHA Ke krátkodobému pronájmu je dnes možné si přes internet jednoduše zamluvit jeden z tisíců soukromých bytů po celé Praze. Majitelé ho mohou nabídnout pro dvě osoby například za dva tisíce korun za noc. Pokud mají většinu doby obsazeno, vydělají měsíčně i několikanásobně víc, než když pronajímají dlouhodobě. Spokojeni jsou i turisté, kteří za nocleh oproti hotelům ušetří. Takzvané sdílené bydlení v metropoli zprostředkovává několik společností, zejména pak Airbnb.

Jenže zdaleka ne všem se tento způsob podnikání líbí. Ozývají se nešťastní sousedé bytů, ve kterých se neustále střídají turisté. „Momentálně mě nejvíce trápí problém s krátkodobými pronájmy Airbnb. V našem malém 200 let starém domě, kde nás bydlí šest, koupil byt cizinec. Kromě neskutečného nepořádku a hluku se nám začaly ztrácet věci v domě,“postěžovala si přednedávnem na sociálních sítích obyvatelka Prahy 1 Jana Machálková.

Dalším se pak nelíbí, že klíč od vstupních dveří koluje z ruky do ruky a není tak možné mít přehled o tom, kdo se po domě pohybuje. Stížnosti svých obyvatel aktuálně nejvíce řeší radnice Prahy 1. Její starosta Oldřich Lomecký (TOP 09) si uvědomuje některé problémy, které služba místním přináší, ale plošný zákaz podle něj není řešením.

Proto navrhuje, aby město nastavilo jasná pravidla, inspirovat by se přitom mohlo v jiných evropských metropolích, kde se dříve vedly podobné diskuse. „Příkladem může být Amsterdam, kde platí, že prostřednictvím Airbnb lze pronajmout vlastní byt nejvýše na 60 dní ročně,“říká starosta. Další možností je prý úprava legislativy.

Neregulované podnikání se už začíná zajídat také pražskému magistrátu.

Příkladem může být Amsterdam, kde lze pronajmout byt přes Airbnb nejvýše na 60 dní ročně.

Ten se v poslední době zaměřil především na službu Uber, která pomocí mobilní aplikace nabízí rozvoz zákazníků po městě. Podle názoru Prahy přitom obchází pravidla pro taxislužbu, stejně jako právě Airbnb v oblasti hotelnictví. Obě společnosti se hájí tím, že pouze zprostředkovávají služby soukromých osob. Zatímco penziony a hotely tak musí například splňovat přísné hygienické předpisy, evidují hosty a platí za ně městu poplatky, majitelé nabízející své byty se tomu úspěšně vyhýbají.

Jen narovnat prostředí

Hlavní město prohlašuje, že nechce sdílenou ekonomiku likvidovat, ale pouze narovnat prostředí a nastavit pro všechny stejná pravidla. Problém ovšem nehodlá řešit vydáním vlastního předpisu. „Nová vyhláška není potřeba, protože sdílené bydlení spadá pod ty stávající. Je to spíše o kontrole,“vysvětluje radní Prahy pro kulturu a cestovní ruch Jan Wolf (Trojkoalice).

Proto bude magistrát iniciovat přímo úpravu zákona, která mu pomůže účinně vymáhat plnění povinností i od Airbnb. Z těchto důvodů už i vytvořil pracovní skupinu, která se problémem dlouhodobě zabývá. „Spolupracujeme s ministerstvem pro místní rozvoj, které by po dohodě s námi připravilo legislativní změnu. Ta by potom šla rovnou do vlády,“prozrazuje radní Wolf. Sám pochybuje, že se novelu podaří schválit do podzimních parlamentních voleb. Rozhodovat o konečném znění tak pravděpodobně bude až nový kabinet. Proto není v tuto chvíli jasné, kdy a zda vůbec se ji podaří prosadit.

S názorem magistrátu souhlasí i ministerstvo pro místní rozvoj. Podle něj je sdílené bydlení spojeno s šedou ekonomikou a chybí zde přiznávání tržeb, příslušné odvody státu a kontrola nebo zajištění bezpečnosti hostů. „Podporujeme nezbytnou a přiměřenou formu regulace, která bude založena na důkladné analýze možností vymáhání již existujících předpisů. Zároveň upozorňujeme na riziko nadbytečné regulace v oblastech, které nutně regulaci nevyžadují,“říká mluvčí ministerstva Veronika Vároši. Podle ní ve věci sdílené ekonomiky resort spolupracuje s ministerstvem průmyslu a obchodu, které je odpovědné za vnitřní obchod a ochrany zájmů spotřebitelů.