OKNA PODLE VLASTNOSTÍ
Jak dobře izolují. Kolik propustí sluneční energie a světla. Jak jsou bezpečná a trvanlivá. Nejprve si ujasněte, co od oken chcete. Další věci z toho vyplynou.
Spousta věcí na domě se dá vyměnit. S okny je to však velmi složité. Proto je u nich zásadní nepodcenit výběr. Problémy se jinak můžou objevit brzy a už se jich třeba do konce života nezbavíte. Posoudit je nutné řadu parametrů, z nichž některé jsou proti sobě. „Nezdá se to, ale okno je jeden z mechanicky a fyzikálně nejnamáhanějších prvků v domě. Jeho funkčnost závisí na přípravě projektu dodávky oken, technologicky dokonalé výrobě, zvolených materiálech a montáži. Ale hlavně na jeho stálosti a trvanlivosti. Vždyť má sloužit desítky let,“říká Roman Kubálek, obchodní ředitel VEKRA.
TEPELNÁ IZOLACE
Jak ji porovnat: Dřív se výrobci plastových oken oháněli počtem komor. Dnes už to nehraje roli. O schopnosti tepelně izolovat rozhoduje takzvaný součinitel prostupu tepla. Součinitelů je víc, zásadní je ten označený Uw zahrnující celé okno – rám i zasklení. Je univerzální pro okna ze všech materiálů.
Čím je Uw nižší, tím je okno lepší. Dle normy může být dnes Uw okna do 1,5 W/m2.K, u dveří 1,7. Doporučené pro obojí je 1,2 W/m2.K, u pasivních domů 0,8–0,6 pro okna a 0,9 pro dveře. V dotačních programech můžou být ještě jiné limity. „Okna s hodnotou 1,5 jsou zastaralá a o jejich použití lze uvažovat třeba na nevytápěném schodišti. Kvalitní moderní okna mají Uw 0,8– 0,9,“hodnotí Karel Srdečný z poradenské společnosti EkoWATT.
Hodnotu tepelného prostupu doporučí projektant. Může vyplynout i z diskuse. „Máte možnost volby s tím, že máte od projektanta nastavenou hranici, kterou může být například maximální hodnota Uw 0,8,“vysvětluje Miloslav Culka z firmy Dafe-plast.
Co ji ovlivňuje: Prvním vodítkem je zasklení. „U dvojskel dosáhnete nejlepších hodnot Uw kolem 1,1, u trojskel jsou obvykle nižší než
0,9 W/m2.K,“vysvětluje Jiří Korbelář, technický manažer VEKRA. Trojskla jsou už standard. Ale nejsou nutná všude. V horách budou potřeba, ale v nížině můžou stačit dvojskla. Cenový rozdíl mezi dvojskly a trojskly je 10–15, ale také až 40 procent.
U skel je důležitá tloušťka a typ meziskelního rámečku. „Dnes by měl být samozřejmostí takzvaný teplý kompozitní rámeček, nikoliv hliníkový, běžný třeba před 10 lety,“říká Jiří Korbelář. Liší se i plyn mezi skly. Lépe než argon izoluje dražší krypton.
Skla ovšem tvoří tu lépe izolující část. Trochu horší je to s profily rámů a křídel, kde tepelnou prostupnost ovlivňuje stavební hloubka a kvalita konstrukce. U hliníkových a plastových oken se ptejte na přerušení tepelných mostů – míst, kudy může procházet teplo. A na izolační materiály uvnitř okna. Posoudit můžete kvalitu a počet těsnění – lepší okna mají třetí, středové těsnění.
ZISKY TEPLA ZE SLUNCE
K čemu jsou důležité: Špičkové trojsklo s nízkou hodnotou prostupu udrží teplo v domě. Ale může do něj pustit méně slunečního tepla. „Pocítíte to hlavně na jaře a na podzim, kdy můžete interiér zdarma vytopit díky sluneční energii, ale ta se skrz okna nedostane, a tak musíte přitápět,“vysvětluje Jiří Korbelář. Proto je dobré hledat kompromis. U pasivních domů jsou energetické zisky dokonce nutnost. Využívají se na osluněné straně domu.
Jak je porovnat: Propustnost sluneční energie udávají procenta solárního faktoru g. Čím je číslo vyšší, tím víc tepla získáte. „Podle hodnoty g se dá odvodit, zda je sklo solární, nebo protisluneční,“porovnává Miloslav Culka. Skla s hodnotou nad 60 % jsou většinou solární, ta pod 40 % protisluneční. Potřebujete-li maximální prostupnost slunečního tepla, mělo by být g nad 60 %, což se týká třeba pasivních domů. Hodnota g pod 40 % je důležitá, chcete-li omezit přehřívání v létě. V rodinných domech to však není tak časté, spíš se to řeší v kancelářských budovách.
Běžná trojskla mají g 50–55 %. V pasivním domě na jižní straně jsou lepší solární trojskla s vyšším g, vyjdou o pár stokorun dráž. U oken na sever není g tak důležité, hlavní je co nejnižší hodnota Uw.
Požadavky na g a Uw nemusejí jít proti sobě. Lze mít i okno s nízkým Uw a vysokým g. „Dříve platilo, že čím je vyšší hodnota solárního faktoru, tím je vyšší tepelná prostupnost. Dnes už to tak úplně neplatí. Skla s nízkým solárním faktorem bývají lehce zatmavená, interiér se skrz ně tolik nezahřívá. Ale nemusí to příznivě působit na psychiku,“ upozorňuje Petr Sýs z firmy Inoutic. Potřebné hodnoty g udá projektant.
SVĚTELNÁ PROPUSTNOST
Co ji ovlivňuje: Čím má okno nižší solární faktor, tím méně propustí světla. Ale neplatí to vždy. Záleží, jak má výrobce okna nastavená, jaké používá pokovení skel. Ale v místnostech s dobře tepelně izolujícími okny může být opravdu méně světla. „U nejnižších hodnot Uw, u nichž se používá jiný typ pokovení, případně víc pokovení, se prostup slunečního světla snižuje,“varuje Miloslav Culka.
Jak s ní zacházet: Prostupnost světla v procentech najdete v katalozích zasklení. Proberte ji i s projektantem. Někdy lze uvažovat o kompromisu mezi tepelnou izolací a světelnou pohodou. Zvlášť u místností s dobře izolujícími skly na zastíněné straně domu.
Řešením může být větší plocha oken. Místo protislunečních skel lze také zvolit stínění.
ZVUKOVÁ IZOLACE
Čím se řídit: Požadavky na izolaci proti hluku určí projektant. Běžné okno má útlum 32 dB. U silnice či letiště můžete potřebovat lepší okno, s útlumem až 46 dB. Zvukový útlum se uvádí jako vzduchová neprůzvučnost Rw. „Každé okno má takzvané prohlášení o shodě a v něm se uvádí, jaký zvukový útlum Rw má,“popisuje Milan Klepsa, zástupce firmy Veka. Podle Jiřího Scheidela z firmy VEKRA je rozdíl mezi dvojsklem a trojsklem jen asi 1–2 dB. „Zvuková izolace se řeší skleněnými tabulemi různé tloušťky, rozšířením meziskelního rámečku, při vyšších nárocích akustickými laminovanými skly. Z plastových oken lépe zvukově izolují ta se středovým těsněním,“říká Jiří Scheidel.
BEZPEČNOST
Čím se řídit: V přízemí a na místech dosažitelných ze střechy je důležité okno zabezpečit proti zlodějům. „Slabým místem mohou být prosklené dveře na zahradu nebo balkonové dveře v přízemí,“poukazuje Petr Sýs. Řešením jsou bezpečnostní zasklení, kování a zámky. Čím víc má kování bezpečnostních bodů, tím lépe. „S rozšířením elektronické ochrany jsou žádané magnetické spínače integrované přímo v kování oken,“dává tip Jiří Scheidel. Miloslav Culka doporučuje zeptat se v pojišťovně na požadavky. Vodítkem můžou být i statistiky kriminality. Bezpečnost dětí zvýší dětské pojistky a uzamykací kličky.
TRVANLIVOST A ÚDRŽBA
Čím se řídit: Trvanlivost souvisí s kvalitou, a tedy i cenou. U levných výrobků bude spíš
menší než u dražších. Jistější je vsadit na výrobce s dlouhými zkušenostmi. U dřevěných oken počítejte s natíráním, u některých jednou za několik let, u jiných každý rok. Zjednodušit to lze koupí dřevohliníkových oken, zvenčí chráněných kovem. U dřevěných oken sledujte, jak je dřevo chráněné proti vlhkosti – třeba zda je na styku okapnice se sklem dobrá izolace. Dvojskla jsou ve srovnání s trojskly náchylnější na rosení a možnou tvorbu plísní.
CENA
Na čem lze ušetřit: Kompromisy se nevyplatí dělat v kvalitě. Což se týká oken i montáže – ta je z pohledu kvality oken neméně důležitá. Ušetřit můžete, když si koupíte plast místo dřeva, dvojsklo místo trojskla, nebudete si pořizovat okenní příčky či další designové doplňky. Povrchové úpravy umožňují u levnějšího plastu dosáhnout vzhledu dřeva či hliníku.
Na cenu je potřeba se podívat jako na celkové náklady po dobu používání okna. Tedy jako součet pořizovacích nákladů, očekávané životnosti okna a úspor, které okno během této doby přinese.