Český kolaps v poušti. A teď odraz ze dna?
Do hlavní soutěže v Indian Wells proklouzl Jošihito Nišioka až jako náhradník vyřazený v kvalifikaci. Je sedmdesátý v pořadí ATP, měří sotva 170 centimetrů, váží 64 kilo (i s klíčema od baráku, jak by poznamenal Radek Štěpánek).
Nad střízlíkem o dvě hlavy menším vedl Tomáš Berdych ve 3. kole přepychového turnaje 6:1, 5:2. Později si vypracoval mečbol. Vyčerpaný japonský mladík chvílemi vypadal, že v příští vteřině vypustí duši.
Přesto mu Berdych podlehl 6:1, 6:7, 4:6. Napáchal 10 dvojchyb. Nadával, zuřil a třískal raketami, což dělá výjimečně. Jenže není divu. Prožívá nejméně povedený úvod sezony od roku 2009, kdy měl po Indian Wells bilanci výher a porážek 5–6. Poté si počínal o dost lépe. 2010: 12–6 2011: 16–6 2012: 16–4 2013: 18–5 2014: 16–4 2015: 19–5 2016: 14–6 Letos se na následující štaci do Miami vydá s nepřesvědčivým skóre 10–5. Hrozí, že se po víkendu sveze ze 14. místa na žebříčku ještě níž. A připočtou-li se nevalné výsledky z loňského podzimu, kdy třikrát za sebou ztratil hned úvodní partii v Tokiu (s Müllerem), Šanghaji (s Granollersem) a Vídni (s Basilašvilim), je zjevné, jak se souží.
Důvod? Ne, jeho kariéru zřejmě nezačala pohlcovat věčná temnota. Tohle asi ještě není Berdychova teskná rozlučka se špičkou, v níž se tak dlouho obdivuhodně držel.
Jen se prostě potýká se zásadními změnami svého stylu, který překopává pod vlivem kouče Ivaniševiče.
Nižší nadhoz a pro rivaly hůř čitelný servis, ostřejší vedení výměn, častější výpravy k síti... Pro jedenatřicetiletého borce, smýšlením konzervativce, je to náročná šichta.
V lednu na Australian Open si novinky pochvaloval: „Tréninky jsou kratší a intenzivnější, dostávám záhul. Lítám ode zdi ke zdi a musím řešit extrémní situace. V týmu všechno klape, zbytečně se nestresujeme. Goran mi věci vysvětluje, nevyčítá, je s ním sranda.“
Sám působil nebývale pohodově, naneštěstí už ve třetím kole narazil na pozdějšího šampiona Federera.
Jeho start do roku 2017 nelze považovat za průšvih. Přemohl Tsongu či Gasqueta, v Dauhá a Rotterdamu prokráčel do semifinále. V Indian Wells, jež leží v kalifornské poušti, se mu nikdy zvlášť nedařilo. Ze třinácti startů tu v minulosti vyždímal jen jedno semifinále a dvě čtvrtfinále. Přesto teď přiznává: „Výsledky nejsou dle mých představ.“
V kardinálním rozporu s jeho představami bylo pondělní utkání s jedenadvacetiletým Nišiokou, jenž po 14 gamech připomínal zoufalou oběť tenisového násilí. Pak Berdych náhle začal kazit, ochromila jej nejistota a sžírala nervozita.
„Marně jsem hledal způsob, jak ho zdolat,“řekl Japonec. „Ale dal mi šanci. A ačkoliv jsem měl pocit, že už svým tělem skoro nepohnu, zůstal jsem soustředěný a rval se.“
Berdych umí rychle zahnat smutek z nezdarů. Nebabrá se v nich, hledí vpřed. K revoluci ve své hře svolil, aby vzkřísil chřadnoucí šance na grandslamový titul. Aby si jednou nevyčítal, že pro něj nepodnikl vše, co mohl. Poslední prohry s Nizozemcem Haasem (66. na světě) v Dubaji a Nišiokou (70.) v Indian Wells jsou dosti potupné.
Existuje však určitá naděje, že jsou momentem, z něhož se Tomáš Berdych odrazí k velkým triumfům.