To dítě nemá matku?
S nemocným dítětem zůstane doma táta a všichni se hned zajímají: To dítě nemá matku? Někdy ta otázka dokonce vyjde z úst ženy. Také my podléháme stereotypnímu uvažování, že péče o děti je ženská záležitost. Zažité zvyky se mění ztuha.
Britský obchodní řetězec Marks & Spencer si nedávno zavařil, když na výhody pevnějšího lemu u kalhot pro školáky nemístně upozorňoval sloganem „Méně práce pro maminku“. Zákazníci mu okamžitě vyčetli, že diskriminuje otce, když naznačuje, že zašívat umějí pouze ženy. „Upadáme do stereotypů jako do trepek. Máme rok 2017 a je čas uznat, že také otcové umějí zašívat,“reagovala Sam Smethers ze společnosti Fawcett Society, která prosazuje rovné příležitosti. Oděvní řetězec chybu uznal a slíbil, že větu změní.
A jak zareagovali Češi? Na otázku na serveru iDNES.cz, jestli slogan považují za diskriminační, během dvou dnů přitakalo 220 respondentů, záporně odpovědělo 5 120 čtenářů. Drtivé většině lidí tedy nepřišlo divné, že řetězec automaticky předpokládá, že prádlo je starostí matek. „Myslím, že z tohoto důvodu je důležité lidem otevírat oči a upozorňovat na podobné nešvary,“domnívá se novinář Pavel Němec, který poukázal na další nerovnost – školní dopisy adresované matkám. „Nedávno nám přišlo oznámení, že dcera získala pochvalu třídní učitelky za vzorné chování. Oslovení se omezilo na „Vážená maminko“a také v adrese byla uvedena jenom manželka, o tatínkovi nepadla jediná zmínka,“kroutí hlavou dvojnásobný otec. Stejný dopis s pochvalou dostali rodiče už počtvrté – vždycky na adresu matky. „ Jako bych neexistoval. Vím, že je to drobnost, ale zaráží mě to. V době, kdy se řeší otcovská dovolená a obecně práva otců, bych očekával, že si školy budou takové věci víc hlídat,“podotýká Pavel Němec.
Školství jako by „zamrzlo“tam, kde se nacházelo v dobách mého dětství. Vzpomínám si na vzkaz v žákovské knížce: „Maminko, prosím tě, prohlédni mi vlasy. Ve škole jsou vši.“Třídní učitelka, která nám ty dvě věty diktovala, měla v adresátovi jasno. V socialistických letech se ostatně ani nepředpokládalo, že by zavšivené hlavy řešili otcové. Bylo automatické, že povinnosti kolem potomků padají na matčinu hlavu. Dnes se mnozí otcové o děti starají se stejnou pečlivostí jako matky a někteří si troufnou i na ty vši, které se mezitím prokousaly k dalším generacím školáků. A přesto se i dnes stává, že děti přinesou ze školy vzkaz: Milá maminko…
OTEC NEVIDITELNÝ
Nejsou to jen školy, kdo občas popírá existenci tátů. „Podobný přístup lze vysledovat na různých kroužcích, kam chodí převážně matky s dětmi. Zvolání cvičitelky: „Děti, běžte ke svým maminkám,“není snadné ani pro tátu, natožpak pro samotné dítě, které tam s tátou přišlo,“říká Lukáš Talpa z Ligy otevřených mužů, která vznikla před více než deseti lety s cílem podporovat muže po všech stránkách, tedy i té rodičovské. Právě v této oblasti má společnost rezervy a na rodičovské role nahlíží značně stereotypně. Zatímco matka je považovaná za tu, která třímá otěže při péči o dítě, otcovská role se mnohdy omezuje na to, být přítomen. Je to posun od časů, kdy stačilo, že existuje, modernímu otci už však pouhá přítomnost nestačí a chce aktivně zasahovat do děje. Přesto se někdy pro své okolí stává neviditelným.
„Několikrát jsem zažil jisté upozadění například u lékaře nebo lékařky, kteří se bavili více s manželkou než se mnou. Matka je přeci ta, která pečuje o zdraví dítěte a ví