Pro tebe, trenére!
Mari Laukkanenová běžela a myslela na kouče, který zemřel
Blížila se do cíle, o 20 vteřin před druhou Gabrielou Koukalovou, daleko před ostatními. Takový pocit Mari Laukkanenová ve Světovém poháru dosud nezažila.
Mohl to být pro ni den bezbřehé euforie a naplněných snů. Jenže tento den byl jiný. Při průjezdu cílem zvedla ruce, prsty mířily k nebi. Vzápětí poklekla na sníh, dotkla se černé pásky na rukávu, pomodlila se a opět ukázala k nebi. To je pro tebe, trenére. Asko Nuutinen, střelecký kouč Finek, zemřel v noci na sobotu. Před startem se tým zprávu dozvěděl. „Asko odešel,“říkal pak se smutným obličejem na střelnici Jarkko Siltakorpi, životní druh Kaisy Mäkäräinenové, zatímco jeho snoubenka s bílým obličejem procházela kolem norských diváků, kteří na ni, nic netušíce, nadšeně volali.
Devětadvacetiletá Mari Laukkanenová o chvíli později vybíhala do stíhačky ze senzačního prvního místa po sprintu. Málokdo věřil, že by své umístění mohla zopakovat. Jenže ona to dokázala. „Na trati jsem už byla tak unavená, ale celý závod jsem myslela na Aska,“vyprávěla, hlas se jí lámal a slzy se hrnuly do očí. „Nemohla jsem jeho smrt vytlačit z mysli, tak jsem si řekla: Dokážeš to pro něj. Věřil ve mne celou moji kariéru.“
Vzpomínala při závodě na vždy klidnou povahu někdejšího kapitána letectva, tolikrát se snažícího nabudit její sebevědomí. Na mentora, kterému mohla zavolat o radu klidně i o půlnoci. Myslela na složité období před rokem, kdy v únoru předčasně ukončila sezonu a zvažovala konec kariéry, aby se po třech měsících i za jeho pomoci k biatlonu zase vrátila.
Nuutinena postihla mozková mrtvice při minulém pohárovém kole 8. března v Kontiolahti, přímo na stadionu. Nějaký čas trvalo, než pro něj přijela sanitka, do té doby ležel v prostorách stanu V.I.P. Odvezli jej do nemocnice v Joensuu, kde po devíti dnech zemřel.
Jeho svěřenka Laukkanenová, biatlonistka až ze čtvrté desítky Světového poháru, v minulosti pouze jednou stála na pohárových stupních vítězů, v zimě 2014 byla třetí doma v Kontiolahti. Skvělá běžkyně, která si v únoru odskočila i do sprintu na mistrovství světa klasiků v Lahti, patřila vždy ke slabším střelkyním, letos s úspěšností 75 procent.
Tentokrát však už při pátečním sprintu zasáhla všech deset terčů. A v sobotu byla vnitřní síla její rozbolavělé duše nezměrná. Vyčistila tři úvodní položky. „Dělala jsem při nich přesně to, co mi Asko říkal.“
Až při závěrečné stojce jednou minula, Gabriela Koukalová se k ní přiblížila na 10 vteřin, ale víc v silách české soupeřky nebylo. „Když jsem na posledním kopci uslyšela, že mě už Gabi nesjíždí, uvěřila jsem,“líčila blonďatá Finka.
Na tiskové konferenci si kapesníkem opět otírala slzy. Koukalová na ni hleděla a vůbec jí nevadilo, že skončila až za ní. „Dlouho jsem nikomu nepřála vítězství tak jako dnes Mari. Je jednou z těch čistých duší, se kterými jsem moc ráda na tomhle kolotoči. Kdyby takových bylo víc, je na světě o kus líp.“
Kaisa Mäkäräinenová přidala v nedělním hromadném závodě třetí místo, Finky zažily v Oslu nejúspěšnější pohárové kolo sezony. „Odpočívej v pokoji, Asko Nuutinene, budeme tě tolik postrádat,“psala pak Mäkäräinenová na Instagram. Laukkanenová se pousmála: „Já věřím, že Asko to vše odněkud viděl.“