Studenti navrhli, jak zrychlit metro

V holešovickém Centru současného umění DOX se včera uskutečnila zkouška a následná premiéra představení divadelního souboru Farma v jeskyni s názvem Navždy spolu!. Jevištní kompozice na hranicích pohybového divadla, videa a dokumentu je třetí částí trilogie Noc ve městě. Příběh Magdy, Zuzanky

Návrh inteligentního systému na zrychlení provozu metra přinesl týmu studentů z pražské vysoké školy ČVUT první místo v programátorském maratonu Hackathon. Cestující jsou podle něho směřováni na nástupišti do vagonů podle jejich obsazenosti. Studenti získali cenu 135 tisíc korun a dostali od magistrátu nabídku realizace pilotního projektu na některé ze stanic pražského metra.

Systém pomocí barev bezpečnostní čáry na nástupišti směřuje cestující do vagonů, které jsou nejméně obsazené. „Tím pádem se metro dokáže a jejich malých životů bez rozpoznaného smyslu hrají seniorští neherci bez předchozích zkušeností s profesionální tvorbou fyzického divadla. Na hru v režii Víta Dočolomanského se můžete jít podívat ještě dnes a zítra, vždy od 19.00. (ČTK, et) zrychlit až o tři vteřiny na jednu zastávku a ročně by systém přinesl úspory v řádu čtvrt miliardy korun,“uvedl organizátor akce Tomáš Studeník.

Čeští studenti vyhráli v konkurenci 20 týmů ze 13 zemí. Cílem akce bylo vymyslet dopravní prostředek budoucnosti, který zbaví světové metropole škodlivých emisí, dopravních zácp a stresu řidičů. Dvacítka trojčlenných týmů měla 48 hodin na řešení problémů. Nejmladšímu účastníkovi bylo 17 let, nejstaršímu 68. Každý tým byl složen z vizionáře, designéra a programátora. Vizionář

Cenné zkušenosti, prestiž, ale také možnost, jak získat peníze jinými cestami než z dotací. A navíc s minimálními náklady. Praha se s těmito cíli letos účastní sedmi mezinárodních projektů.

Zajímá se o inovace v dopravě nebo vesmírném programu. Nejnovějším projektem je Mobile in Europe, zaměřený na vzdělávání, podnikání a zaměstnatelnost. V rámci projektu metropole minulý týden navázala spolupráci s polskou Varšavou, která se chce v Praze inspirovat. „Řídicí orgán Regionálního operačního programu s názvem Mazowiecka nás oslovil jako jeden z nejlépe fungujících regionálních úřadů spravujících evropské fondy, abychom s jejich pracovníky sdíleli dobrou praxi a zkušenosti,“uvedl ředitel magistrátního odboru evropských fondů Jan Hauser.

Během pracovních cest si nové zkušenosti mají odvézt i pražští úředníci. Konkrétní přínosy jednotlivých projektů však představitelé města na dotaz MF DNES nebyli schopní říct. Jisté je, že Mobile in přicházel s nápadem, designér zajistil, aby se lidem řešení líbilo, a programátor vytvořil funkční prototyp nového produktu nebo služby.

Soutěžící přitom pracovali s reálnými daty pro Prahu získanými z dopravních systémů, satelitů, jízd taxíků, jízdních řádů a řady senzorů hluku či škodlivých zplodin rozesetých po hlavním městě. „Hackathon zrychluje vývoj produktů a služeb. Na co byste normálně potřebovali měsíce, se stane za pár dní. Lidé na Hackathonu by se jinak nepotkali, pocházejí z odlišných prostředí Europe je zdarma, protože veškeré potřebné náklady hradí Varšava. Společně pak obě města chtějí v budoucnu jednat s Evropskou komisí o svých zájmech a spolupracovat i na dalších projektech.

Za málo peněz hodně muziky

Zatímco Mobile in Europe je pro Prahu zadarmo, na ostatních šesti probíhajících projektech už se město finančně spolupodílí. Částky se pohybují od 350 po 750 tisíc korun, což je podle radní pro školství a evropské fondy Ireny Ropkové zlomek jejich reálné hodnoty.

Její slova potvrzuje dokument evropského programu Interreg Europe, který zastřešuje většinu projektů, do nichž je město zapojeno. Například projekt Finerpol z pětaosmdesáti procent platí Evropská unie. „Praha do nich vždy investuje nejvýše deset procent, jinak by do toho nešla. Jsou to statisíce, ale získáme několik milionů,“říká Ropková. Právě Finerpol má Prahu naučit, jak čerpat peníze z projektů. Na dotace je totiž pro Prahu čím dál těžší dosáhnout, protože je rozvinutější než ostatní města v Česku.

„Náš operační program klade důraz na inovace, takže si nemůžeme naplánovat, že z dotací opravíme třeba náměstí. Proto máme problémy s čerpáním evropských dotací,“vysvětluje Ropková. Jedním z projektů, které rada schválila, je právě proto Stephanie, věnující se vesmírným technologiím, které jsou pro Prahu jednou z priorit. „Pražské univerzity se tématem intenzivně zabývají a sídlí tu významná část Evropské a zemí. Proto můžou vznikat nové věci,“uvedl ke smyslu soutěže organizátor největšího hackathonu ve Velké Británii Jakub Jurových. (ČTK) vesmírné agentury, takže projekt byl logickou volbou. Domácí i zahraniční experty a analýzy, které by jinak Praha hradila sama, tak bude financovat program Interreg Europe,“říká Hauser. „Měli bychom se snažit, aby u nás vznikaly nové firmy, které se inovacemi a vesmírnými technologiemi zabývají,“míní Ropková.

O tom, jak rozvíjet cyklistiku a pěší zóny nebo jak zlepšovat veřejnou dopravu, se chce Praha poučit v projektu InnovaSump. Díky projektu Triangulum má být zase schopna využívat chytré technologie. Projekt nazvaný Innotrans pak má vylepšit automobilovou dopravu a slovy Ropkové také identifikovat konkurenční výhody regionu. Konkrétním výstupem projektu UNaLab pak má být strategie, jak bude Praha čelit změnám klimatu. Třeba pomocí „zelené a modré infrastruktury“, pomocí přírody.

Aktuální projekty vyprší za čtyři roky, loni startovaný Finerpol o rok dřív. Před dvěma lety město spustilo také projekt Switch, který měl Pražany naučit „přepnout“myšlení tak, aby méně jezdili autem a více se přepravovali hromadnou dopravou, pěšky nebo na kole. A na kolo chtěl magistrát dostat především více žen, kterých na něm podle dat z roku 2015 jezdila ve srovnání s muži jen třetina. Kampaň Kolo – součást života za milion korun, původně nazvanou Ženy na kole, tehdy kritizovala zastupitelka za ODS Alexandra Udženija, která ji označila za urážku žen.

Mezinárodní programy o vzdělání, vesmíru či dopravě. Praha místo dotací jde cestou projektů, nově spolupracuje s Varšavou.