Hillary: Jsem připravena se vrátit
Jejím nejlepším nahrávačem je prezident Trump. Tím, že padá, Clintonová roste a rehabilituje se.
Hillary Clintonové už zřejmě otrnulo. Vyprošťovákem, který ji postavil na nohy po volební porážce od Donalda Trumpa, je – sám Donald Trump.
Včera to byly přesně dva měsíce od chvíle, kdy nastoupil do Bílého domu. Oslavil to tím, že se propadl na zatím nejnižší dno své popularity. V průzkumu agentury Gallup se jeho dosavadní výkon zamlouvá jen 37 procentům Američanů, a to je rekord, jaký po šedesáti dnech v úřadu nesvedl žádný z jeho prezidentských předchůdců.
V takové situaci se Clintonové velmi snadno mluví o tom, že se zase vrátí.
Má nový účes (600 dolarů), novou barvu vlasů (také 600 dolarů) a novou energii. Vypadá mladistvěji než loni, i když má zřejmě pár deka navíc. Ale hlavně má snadnou roli, v níž by v budoucích týdnech nezakopla ani politická panna.
Ne že by rovnou vypálila, že hodí Trumpovi rukavici v roce 2020, tedy při dalších volbách. Udělala něco chytřejšího.
Dala najevo, že se musí vynořit z poustevny, kam se uchýlila po listopadové porážce, protože cítí, že musí korigovat Donalda Trumpa pro dobro Ameriky.
Trump je v tom jejím nahrávačem snů: jeho administrativa se ještě ani zdaleka neusadila, chyb a přešlapů je řada. A tam, kde nejsou, je stejně vidí ochotná média, která se předvádějí ve vedení gerilové války s Bílým domem. Navážet se za této situace do prezidenta je snadné. Nejde o žádný prudký intelektuální výkon, ať Trump řekne cokoliv, Clintonové stačí ho zkritizovat a vděčné posluchače si najde.
Slzičky a zklamání po porážce jsou dávno pryč. Hillary Clintonová si zpětně může namlouvat, že tenkrát v listopadu to všechno byla jedna velká nespravedlnost a dlouhé prsty ruských hackerů, protože to je zdůvodnění, jež použila protitrumpovská Amerika jako mast na volební ránu. Chyba nebyla v programu, který se míjel s Američany, ani v prezidentské kandidátce, za vše mohly jen tajné reje a pikle bezskrupulózní druhé strany.
Clintonová vynořující se z ústraní je měřítko Trumpova dosavadního prezidentského neúspěchu. Kdyby si vedl skvěle, o jeho bývalé soupeřce by nebylo slyšet. Neměla by co říct, protože vše by válcoval svým výkonem.
Teď je to ale naopak, a tak Clintonová může svými kritikami a ohlášenou snahou „spojovat rozdělenou Ameriku“posilovat před lidmi i sama před sebou dojem, že listopad byl nedorozumění a že prezidentkou měla být ona.
Návraty z nenávratna jsou u Clintonů rodinnou specialitou. Bill Clinton sám sobě během své první kampaně udělil přezdívku comeback-kid poté, co byl několikrát ve stadiu klinické smrti, ale vždy se vrátil mezi živé, a byl ještě silnější. Stejně tak bylo aspoň jednou na odpis i jejich manželství, ale pak se zase vodili za ruce. Nyní se zřejmě stejně zázračně vrací i sama Hillary.
Neznamená to však, že by chtěla být opět prezidentskou kandidátkou. Už dvakrát propadla, a pokud Demokratická strana neztratí příčetnost, tohle by jí už mělo stačit. V roce 2020 musí proti Trumpovi vyslat někoho jiného, plného života, bojovnosti a změny. Hillary Clintonové v té době bude třiasedmdesát, a to už nespraví ani nový účes.
Pověsti o návratu Clintonové se táhnou od začátku roku. Hovořilo se o tom, že bude starostkou New Yorku nebo že bude jen jednou z hlavních demokratek a bude se podílet na dušení Trumpa.
Tím, že Trump padá, Hillary roste.