Brusel chce dát pokutu Česku kvůli Faltýnkovi
Stačila zdánlivě drobná lajdáckost. Lenost. Ale následky byly strašné. Přesně před čtyřiceti lety, 22. března 1977, zahynulo v Dolu Československé armády v Karviné 31 horníků.
Na odpolední směně před osmou hodinou večerní se nechtělo střelmistrovi tahat se zbytkem trhaviny zpátky do skladu, a proto se ji rozhodl zlikvidovat v důlní chodbě. Domníval se, že se nemůže nic stát: metan tam citlivými přístroji nikdy nezjistili.
Jenže blízko chodby se táhl horninou tektonický zlom, z něhož se metan dostával až do půlmetrových výlomů. A tam se tento nebezpečný plyn nikdy neměřil.
Odpálení zbytku trhaviny znamenalo, že metan společně s vysoce výbušným uhelným prachem explodoval a poničil čtyři kilometry chodeb. A zabíjel vše, co mu přišlo do cesty.
Mezi prvními záchranáři ve zdemolovaných štolách byl i nyní 76letý Jaroslav Minka z Havířova. „Nic horšího jsem předtím ani potom už neviděl. Bylo to strašné,“líčí muž, který se hornictví věnuje i po odchodu do penze, například aktivně pracuje v Klubu přátel Hornického muzea.
Minka měl osudného dne sice už po směně, ale současně pracoval jako dobrovolný záchranář. A ve složitých chodbách dolu se dobře vyznal.
Proto neváhal a s první třicítkou záchranářů sfáral do dolu. „Překvapivě velmi brzy jsme narazili na první zával. To nevěstilo nic dobrého. Některými úseky jsme prolézali po
Evropská komise chce potrestat Česko za způsob, jakým rozdělovalo zemědělské dotace. Stát má zaplatit 22 milionů korun za chyby při udělení dotací z let 2014 a 2015. Bruselu vadí střet zájmů členů dozorčí rady Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZFI), který dotace rozděluje.
Komise žádá dvouprocentní korekci dotací, jejichž příjemci měli zároveň zástupce v dozorčí radě SZIF. Největší krácení se týká dotace ve výši 1,5 miliardy korun pro holding Agrofert. Důvodem je střet zájmů bývalého člena představenstva Agrofertu, poslance za ANO Jaroslava Faltýnka. Na rozhodnutí upozornil server Echo 24.
Faltýnek seděl zároveň ve vedení Agrofertu a v dozorčí radě SZIF do loňského léta. V červnu rezignoval na post v SZIF právě proto, že k jeho funkci měla výhrady Evropská komise. Brusel vidí střet zájmů také u poslanců Petra Kudely (KDU-ČSL) a Ladislava Velebného (ČSSD).
Podle ředitele SZIF Martina Šebestyána verdikt o krácení dotací není zatím pravomocný. „Česká republika předložila EK nesouhlasné stanovisko, v němž deklaruje, že vzhledem ke kompetencím dozorčí rady SZIF ke střetu zájmů nedochází,“řekl MF DNES ředitel SZIF Martin Šebestyán. Česko podle něj žádá o zahájení smírčího řízení, v němž se pokusí rozhodnutí zvrátit. jednom. Říkal jsem ostatním, že když se strop propadne, ať to zabije jen jednoho, ne všechny,“vzpomíná Minka na nebezpečný zásah.
Krvavá skvrna jako výstraha
Některé okamžiky se mu zvláště vryly do paměti. Například když záchranáři narazili na pozůstatky havířů. „Na jedné výztuži pod stropem visely svršky jednoho horníka. Tělo se vypařilo, ale speciální oděv žáru odolal. A krvavou skvrnu jsme pak nepřekryli žádným nátěrem, stejně se nakonec objevila,“líčí Minka.
Skvrnu tam nakonec nechali jako výstrahu ostatním.
Všechny ostatky horníků ze zdevastovaných chodeb dostali na povrch do týdne.
„Vzpomínám si, že jsme dlouho nemohli najít tělo revírníka. To byl fantastický chlap, vzdělaný, bývalý hokejista. Nakonec jsme ho našli po čichu. Tělo leželo za jedním ze zřícených kamenných kvádrů a už se začalo rozkládat,“popisuje a netají, že i po čtyřiceti letech jen obtížně překonává emoce.
Všechny oběti znal osobně, dobře si vzpomíná i na velmi stísněnou atmosféru. „Na povrchu to bylo horší, než když jsme sfárali. Dole nebyl na přemýšlení o jiných věcech čas, museli jsme jednat. Ale nahoře nás Hrůza v podzemí přepadaly myšlenky na pozůstalé. Naštěstí jsem nemusel objíždět rodiny, abych jim oznámil, že jejich nejbližší se už nikdy nevrátí.“
Karvinská tragédie pomohla alespoň v dalším zpřísnění bezpečnostních předpisů, například se zpřesnily pokyny pro práci s trhavinami. Nicméně už tehdy neměl střelmistr oprávnění likvidovat trhavinu přímo v chodbě.
Minka stál před pěti lety za odhalením pamětní desky v areálu karvinského dolu. Napsal osobní dopis tehdejšímu generálnímu řediteli OKD a pietní místo nyní připomíná všechny tragédie, které se na šachtě staly.
„Bylo mi líto, že například oběti dávných tragédií mají pomníky nebo kapličky, ale tihle hoši nic. Teď už máme kde vzpomínat.“