Místo hlídání děvčátko zabila
Chůva jedno batole umlátila, druhé má trvalé následky. Motiv činu si nechala pro sebe
Jedno děvčátko zemřelo, další si z „péče“své chůvy odneslo trvalé zdravotní následky. Případ, který nemá obdoby, uzavřel včera senát Městského soudu v Praze. Za těžké ublížení na zdraví si dvaatřicetiletá chůva Dieu Vu Thi odpyká 11 let za mřížemi. Dalších deset let nesmí hlídat děti a navíc musí zaplatit mnohamilionové odškodnění.
Tvrdě zaměstnaní rodiče svěřovali mladé ženě před dvěma roky s důvěrou své potomky. Ona jim je však vracela zraněné a neinformovala je o tom. Zranění přitom nebyla vidět a postupně gradovala, jako třeba otok mozku či zánět pobřišnice. „Na začátku byla důkazní situace složitá. I kvůli uzavřenosti vietnamské komunity,“popsala kauzu soudkyně Blanka Bedřichová.
Na oddělení ARO motolské nemocnice přivezli rodiče první oběť v únoru 2015. Obžalovaná dítě do jejich rukou vrátila jako nezraněné. Jenže dítě kolabovalo, takže jej odvezli k lékaři. „I laik by musel poznat, že dívenka má vážný problém. Ocitla se v bezprostředním ohrožení života kvůli poranění mozku,“popsala stav děvčátka lékařka, která o něj pečovala. Podle ní Dieu v nemocnici vystupovala jako tlumočnice, rodiče zraněné dívky neovládali češtinu. „Chtěla jsem znát mechanismus, který vedl k těžkému poranění,“vypověděla lékařka. Obviněná na tuto otázku nedokázala odpovědět. Nyní čtyřletá dívka napadení odnesla trvalými zdravotními následky, nemluví, nechodí a trpí denně řadou epileptických záchvatů.
Z cely šla opět hlídat
Dieu Vu Thi se vzápětí ocitla v cele s obviněním, že dítě napadla. Jenže vyšetřovatelé ženu kvůli nedostatku důkazů propustili a kauzu nařídili došetřit. Chůva dál hlídala děti.
Před Vánocemi 2015 si rodiče z jejího vinohradského bytu vyzvedli další holčičku. I ta měla být podle opatrovatelky v pořádku. Jenže intenzivně zvracela, a tak dívenku odvezli po půlnoci na Štědrý den na pohotovost do vinohradské nemocnice. Tam po několika hodinách dítě zemřelo na komplikace po zranění břicha. To podle expertů způsobil kopanec či úder pěstí. „Šlo o masivní útok,“uvedli lékaři. Nešlo o první zranění, které si holčička z hlídání odnesla. „Obžalovaná rodičům tajila, že docházelo k napadání,“řekla soudkyně Bedřichová.
Třetímu dítěti podle obžaloby Dieu zlomila ruku. I žalobkyně ale připustila, že mohlo jít jen o nedbalostní trestný čin. Na rozdíl od předchozích případů totiž existovaly pochyby o tom, zda dítěti opravdu ublížila chůva. Podezřelá byla i z dalšího útoku na jiného svěřence, který skončil v péči lékařů s poleptaným obličejem. Chůva však obviněna nebyla.
„Nikdy jsem jim neublížila. Milovala jsem je, co se stalo, si neumím vysvětlit,“sdělila obviněná soudu. Vinu od počátku popírala. Její obhájkyně požadovala pro klientku zproštění viny. „Má klientka nikdy nesáhla k násilí. Děti má ráda,“tvrdila advokátka Irena Slavíková.
Posudky v hlavní roli
„Je nám líto, že jsme se nedopracovali k motivu činu. Znalci pouze vyloučili, že by byl způsoben duševní poruchou. Motivem mohlo být psychické přetížení obžalované,“zdůvodnila verdikt soudkyně. Její senát se musel „popasovat“i s nedostatkem přímých důkazů. „Proto jsme řešili věc v celém komplexu, jak obžalovaná v inkriminované době jednala a postupovala,“zdůvodnila soudkyně.
V kauze tak rozhodovaly posudky soudních lékařů a další expertizy a svědectví. „Děti fyzicky napadla obžalovaná, protože žádná jiná osoba to být nemohla,“shrnula důkazy státní zástupkyně Margita Kralická.
Soud jí dal za pravdu. „Děti čelily hrubému násilí,“potvrdil soudní lékař Jiří Hladík. Znalci vyloučili, že by si děvčátka mohla poranění způsobit jiným způsobem. Z dospělých lidí podezření padalo jen na chůvu.
„Rozhodnutí soudu odpovídá našemu závěrečnému návrhu,“zhodnotila rozsudek Kralická. „Provedl i důkazy nad rámec těch, které byly navrženy,“konstatovala. Kauza byla podle žalobkyně neobvyklá v tom, že se obžalovaná dopouštěla útoků na dětech mladších dvou let za nepřítomnosti jiných dospělých. Soud tak měl k dispozici jen nepřímé důkazy. „V posledních letech jsem podobný případ neřešila,“uvedla žalobkyně.
Obhajoba se proti verdiktu odvolala k Vrchnímu soudu v Praze.